Leguánovití (Iguanidae) jsou čeleď ještěrů. Areálem jejich rozšíření jsou především tropy a subtropy Severní a Jižní Ameriky, dále se vyskytují na Galapágách a ostrovech západního a středního Pacifiku (Tonga, Fidži).
Mohou být rozlišováni buď v užším, nebo širším smyslu. Zatímco v širším, starším pojetí zahrnují asi 600 druhů a patří sem i madagaskarské formy, v užším pojetí je počet druhů snížen na asi 40 a výskyt víceméně odpovídá předchozímu odstavci.
Popis Jsou různorodou skupinou plazů, nejmenší druhy pohlavně dospívají v délce pouhých 14–16 cm, největší pak kolem 2 metrů – i když podstatnou část z této délky tvoří nelámavý ocas. Často mají krční laloky nebo hřbetní hřebeny, aktivní jsou ve dne. Jsou vejcorodí. Většina druhů se živí jak rostlinnou, tak i živočišnou potravou, ale existují i druhy, které jsou pouze vegeteriány – leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus) se kupříkladu živí pouze mořskými řasami. Přebývají většinou na stromech nebo keřích, v blízkosti vodních ploch.
Systematika Leguánovití představovali v dobách před nástupem molekulární fylogenetiky velmi početnou čeleď, která byla součástí skupiny Iguania. V ní vyjma leguánovitých spočívali ještě agamovití (Agamidae) a chameleonovití (Chamaeleonidae); ti podle anatomie zubů utvářeli skupinu Acrodonta, zatímco leguánovití spadali do skupiny Pleurodonta. Tato systematika se objevuje například v české edici Zvířata celého světa z roku 1988, kde jsou leguánovití, agamovití a chameleonovití sdružováni do nadčeledi leguánotvárných a sami leguánovití se pak dělí na podčeledi Sceloporinae (leguáni ostnatí), Tropidurinae (l. trnoocasí), Iguaninae (l. hřebenatí), Basiliscinae (bazilišci) a Anolinae (anolisové).
Již na konci 80. let 20. století, tedy ještě na základě morfologie, však začala být od leguánů odlišována řada samostatných čeledí, konkrétně Corytophanidae (baziliškové), Crotaphytidae (leguánovci a gambelie), Hoplocercidae (hoplocerkové), Opluridae (oplurové a chalarodoni), Phrynosomatidae (ropušníci a leguánci), Polychr(ot)idae (polychrusové, anolisové a příbuzní) a Tropiduridae (tropidurové a příbuzní). Molekulárně fylogenetická studie z roku 2016 se přidržela rozdělení Iguania na Acro- a Pleurodonta, přičemž v Pleurodonta rozlišila okleštěné iguánovité a spolu s nimi ještě čeledi Leiocephalidae, Hoplocercidae, Corytophanidae, Crotaphytidae, Tropiduridae, Opluridae, Leiosauridae, Liolaemidae, Phrynosomatidae, Polychrotidae a Dactyloidae. Příbuzenské vztahy těchto linií zůstávaly nejasné.
Lze shrnout, že v první čtvrtině 21. století postupně převládnul trend namísto jedné rozsáhlé čeledi leguánovitých rozlišovat více samostatných čeledí v monofyletických Pleurodonta, kam patří i „okleštění“ Iguanidae.
Historie Po objevu prvních koster dinosaurů počátkem 19. století předpokládali vědci podobnost právě s leguány. Druhý popsaný dinosaurus Iguanodon ("leguání zub") byl v roce 1825 rekonstruován jako obří leguán. To je však nesmyslné, protože dinosauři reprezentují zcela jinou vývojovou linii plazů.
Přehled druhů
rod: Amblyrhynchus leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus)
rod: Brachylophus leguán fidžijský (Brachylophus fasciatus) leguán chocholatý (Brachylophus vitiensis) Brachylophus bulabula Brachylophus gau
rod: Conolophus leguán bledý (Conolophus pallidus) leguán galapážský (Conolophus subcristatus) leguán růžový (Conolophus marthae)
rod: Ctenosaura Ctenosaura acanthura Ctenosaura alfredschmidti Ctenosaura bakeri Ctenosaura clarki Ctenosaura defensor Ctenosaura flavidorsalis Ctenosaura hemilopha Ctenosaura melanosterna Ctenosaura oaxacana Ctenosaura oedirhina Ctenosaura palearis Ctenosaura pectinata leguán kyjoocasý (Ctenosaura quinquecarinata) leguán černý (Ctenosaura similis)
rod: Cyclura leguán východobahamský (Cyclura carinata) leguán jamajský (Cyclura collei) leguán nosorohý (Cyclura cornuta) leguán bahamský (Cyclura cychlura) leguán modravý (Cyclura lewisi) leguán kubánský (Cyclura nubila) leguán tučný (Cyclura pinguis) leguán Ricordův (Cyclura ricordi) leguán Rileyův (Cyclura rileyi)
rod: Dipsosaurus leguán pustinný (Dipsosaurus dorsalis)
rod: Iguana leguán zelený (Iguana iguana) leguán jedlý (Iguana delicatissima)
rod: Polychrus Polychrus gutturosus
rod: Sauromalus leguán čuakvala (Sauromalus ater) Sauromalus hispidus Sauromalus slevini Sauromalus varius Sauromalus klauberi
Reference
Literatura GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 536 s. NOUAILHETAS, M.; et al. (2019). Bite performance surfaces of three ecologically divergent Iguanidae lizards: relationships with lower jaw bones. Biological Journal of the Linnean Society, blz067. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blz067 Simon G. Scarpetta (2020). Combined-evidence analyses of ultraconserved elements and morphological data: an empirical example in iguanian lizards. Biology Letters, 16(8): 20200356. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2020.0356
Externí odkazy
Kategorie:Ještěři