vpravo|náhled|Shromáždění na Náměstí bána Jelačiće několik dnů po osvobození. K osvobození Záhřebu došlo dne 8. května 1945 v dopoledních hodinách. Chorvatskou metropoli osvobodily jednotky jugoslávských partyzánů.
Záhřeb byl hlavním městem Nezávislého státu Chorvatsko, a proto měl pro partyzány klíčový význam. Díky hroutící se pozici fašistů v závěrečné části války a značné pomoci Sovětského svazu a západních spojenců ovládli partyzáni takřka celé území nezávislého státu Chorvatsko, a jeho vůdce Ante Paveliće posměšně nazývali jen jako "starostu Záhřebu". Poté, co se podařilo partyzánům prolomit Sremskou frontu na jaře 1945 postupovalo jugoslávské vojsko na západ.
Na území Záhřebu vstoupily jako první jednotky 45. a 28. divize 2. armády. O několik hodin později se k nim přidala i 39. divize 2. armády. Po zbytek dne, během noci a ještě ráno dne 9. května tato vojska bojovala proti zbytkům ustašovců v ulicích Záhřebu. Veškerý odpor se podařilo zlomit během noci. Někteří z fašistických bojovníků město opustili a prchali před partyzánskou armádou do Slovinska. V průběhu téhož dne poté do Záhřebu dorazila ještě 21. divize 1. armády, a poté 6. a 1. divize 1. armády.
Po osvobození Záhřebu pokračovala jugoslávská armáda dále na sever a západ, do Záhoří a do Slovinska ve snaze eliminovat zbytky nepřátelských jednotek.
Dopad V jugoslávské historiografii bylo osvobození Záhřebu považováno za symbol porážky fašismu a vítězství partyzánů nad Ustašovci. Po rozpadu Jugoslávie a zhroucení komunistického monopolu moci v zemi byl tento pohled mnohými nicméně přehodnocen, a dodnes je chorvatská společnost v této otázce nejednotná.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Dějiny Záhřebu Kategorie:Dějiny Jugoslávie během druhé světové války