Globasnitz () je dvojjazyčná obec v rakouské spolkové zemi Korutany, východojihovýchodně od Klagenfurtu, v okresu Völkermarkt. V obci bydlí asi 1600 obyvatel (rok 2016).

Geografie

Poloha obce Obec Globasnitz leží mezi jižním okrajem údolí Jauntal (údolí řeky Drávy) a severním úpatím pohoří Karavanky. Hlavní část obce, vlastní Globasnitz, leží vzdušnou čarou asi 7 km od rakousko-slovinské státní hranice.

Části obce Globasnitz je tvořen čtyřmi katastrálními územími Globasnitz (Globasnica), Wackendorf (Večna vas), Jaunstein (Podjuna) a St. Stefan (Šteben).

Obec se skládá z následujících 10 částí (v závorce používané slovinské varianty) (počet obyvatel k říjnu 2015): Globasnitz / Globasnica, 274 Jaunstein / Podjuna, 155 Kleindorf / Mala vas, 232 Podrain / Podroje, 98 St. Stefan / Šteben, 257 Slovenjach / Slovenje, 14 Traundorf / Strpna vas, 313 Tschepitschach / Čepiče, 76 Unterbergen / Podgora, 40 Wackendorf / Večna vas, 144

Sousední obce

náhled|Zámek Elberstein náhled|Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie náhled|Sv. Kryštof, freska na západní zdi farního kostela náhled|Lucerna mrtvých a karner na hřbitově náhled|upright|Památník lidového básníka France Ledera

Historie Na kopci Hemmaberg na území nynější obce Globasnitz sídlili již Keltové, Hemmaberg byl posvátné místo, zasvěcené bohu Jovenatovi.

S římskou okupaci keltského království Noricum roku 15 př. n. l., za doby vlády římského císaře Claudius se objevili osadníci také v údolní rovině. Archeologické nálezy ukazují na vojenský tábor a význam místa jako přepřahací stanice podél římské cesty z Virunum (v Maria Saal) do Celeia (Celje) přes sedlo Luscha. Centrum osady v místech dnešní hlavní části obce Globasnitz se nazývalo Iuenna, odkud pochází název "Jauntal". Iuenna patřila do města Virunum. Západně a východně od starověkého a moderního osídlení se nachází antické pohřebiště. Nálezy jsou vystaveny v muzeu v centru města. Poklady, jako je východořímské sklo, řecký porcelán, římské víno, drahé textilie a šperky nebo římské podlahové mozaiky nebyli mezi obyvateli Iuenny nic cizího. Stejně zde byli uctívání jak římští, tak i keltští bohové.

Funkce sídliště jako vojenské základny a přepřahací stanice, jakož i obchodní cesta do východní části římské říše zůstala neporušená i pod ostrogótským králem Theodorikem. Již v průběhu 4. století byla oblast ariánské víry pokatoličtěna. Na Hemmabergu byly, kromě staršího kostela, vykopány téměř současně postavené dva raně křesťanské kostely se zlomky bohatých mozaik v římském stylu.

Po nájezdu Slovanů v pozdní antice kolem roku 500 našeho letopočtu zanikla obchodní cesta a obtížně uhájitelné údolní osady zmizely. Je pravděpodobné, že část populace se stáhla zpět na Hemmaberg. Zůstalo slovanské obyvatelstvo, pozdější Slovinci,Anton Melik: Slovenski alpski svet. V Ljubljani, Izdala Slovenska matica, 1954, Seite 499 ff.Koroška in koroški Slovenci, Zbornik poljudnoznanstvenih in leposlovnih spisov, Uredili Dr. Vladimir Klemenčič, dr. Janko Pleterski, dr. Tone Zorn in dr. Janko Kos. Maribor, založba Obzorja, 1971.Globasnica. In: Enciklopedija Slovenije, Band 3, Eg-Hab. Ljubljana, Mladinska knjiga, 1989, Seite 249-250. což je docela dobře možné vzhledem k některým formám kulturní kontinuity a inkulturace – jako nezbytný výsledek zachování předslovanských názvů nivy nebo vodních jmen.<ref>Bojan-Ilija Schnabl In: Studia Slavica mitologica XV (Ljubljana 2012), str 231-246 ,</ref> Při sčítání v roce 1910 se 1264 lidí přihlásilo ke slovinské a 21 lidí k německé hovorové řeči.Volkszählung für das Kronland Kärnten aus dem Jahr 1910, https://archive.today/20131025065419/http://www.omm1910.hu/?%2Fen%2Fdatabank Na začátku první rakouské republiky byl Globasnitz sídlem slovinské farnosti.Personalstand der Säkular- und Regular-Geistlichkeit der Diözese Gurk in Kärnten für 1917 & 1918. Klagenfurt 1919/20

Název Globasnitz je poprvé zmíněn v letech 1143-1163 jako Globasinvilla. Kostel byl poprvé zmíněn v roce 1265, jako farní pak v roce 1296. Místní obec Globasnitz vznikla v roce 1850 a v letech 1865-1876 byla dočasně připojena k obci Eberndorf.

Obyvatelstvo Podle statistiky z roku 2001 měl Globasnitz celkem 1 645 obyvatel, z nichž 98,2 % byli občané Rakouska. Celkem 54,2 % se hlásilo k německy mluvícímu obyvatelstvu a 42,1 % obyvatel byli korutanští Slovinci.

Celkem 96,0 % populace se hlásilo k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 0,7  a bez vyznání bylo 1,7 %. Dvojjazyčná farnost Globasnitz patří k bilingvnímu děkanátu Eberndorf/Dobrla vas.Štefan Singer: Kultur- und Kirchengeschichte des Jauntales: Dekanat Eberndorf. Klagenfurt/Celovec 1979http://www.kath-kirche-kaernten.at/pfarren/pfarre/C2928/

Globasnitz se počítá k oblasti se slovinským dialektem oblasti Jauntal (slovinsky Podjunsko narečje),Smole, Vera. 1998. "Slovenska narečja." Enciklopedija Slovenije vol. 12, pp. 1–5. Ljubljana: Mladinska knjiga, p. 2. což je dialekt korutanské slovinské jazykové skupiny.Toporišič, Jože. 1992. Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana: Cankarjeva založba, p. 183. Slovinský jazyk a kultura sledují dodnes historicky vývoj v celých jižních Korutanech, popř. oblasti Jauntal.Reginald Vospernik, Pavle Zablatnik, Erik Prunč, Florjan Lipuš: Das slowenische Wort in Kärnten = Slovenska beseda na Koroškem, Schrifttum und Dichtung von den Anfängen bis zur Gegenwart = Pismenstvo in slovstvo od začetkov do danes. ÖBV, Wien 1985, S. 22-23.

Kultura a pamětihodnosti

Stavby Na hoře Hemmaberg (842 m n. m.) nad obcí: vykopávky pěti raně křesťanských kostelů; poutní kostel svaté Emy z Gurku a svaté Doroty; jeskyně svaté Rozálie s pramenem Rozálie. Archeologické muzeum Hemmaberg/Juenna http://www.museum-globasnitz.at/ Stránky muzea V obci: Hřbitov Globasnitz-Ost – ostrogótské pohřebiště z doby stěhování národů a vykopávky raně křesťanského kostela. Kostel Nanebevzetí P. Marie – románsko-gotický farní kostel s nástěnnými malbami z 14./15. století a římskými reliéfy. Na hřbitově stojí karner a lucerna mrtvých z počátku 16. století. Kostel sv. Štěpána pod Feuerbergem. Zámek Elberstein v Globasnitzu, postavený v 70. letech 20. století globasnitzkým občanem Johannem Elbem a otevřený pro veřejnost.http://www.museum-globasnitz.at/3-0-Schloss.html Na hřebenu směrem na Hemmaberg jsou stále vidět pozůstatky bývalého hradu Feuerberg.

Politika

Obecní rada Obecní rada má 15 členů a je po komunálních volbách v roce 2015 složena takto: Enotna Lista – 7 radních Sociálnědemokratická strana Rakouska – 6 Rakouská lidová strana – 2

Starostou je Bernard Sadovnik (Enotna Lista).

Odkazy

Reference

Literatura Franz Glaser: Die römische Siedlung Iuenna und die frühchristlichen Kirchen am Hemmaberg. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt 1982 (německy) Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, , S. 202–203 (německy) Polona Sketelj: Na stičišču dveh kultur: med delovnim in prostim časom v Globasnici''. Celovec 1995 (slovinsky)

Externí odkazy

Kategorie:Obce v okrese Völkermarkt