Charbin () je subprovinční město v Čínské lidové republice. Jedná se o hlavní správní, hospodářské, kulturní a dopravní centrum severovýchodní Číny a největší město a správní středisko provincie Chej-lung-ťiang.

Leží na řece Sungari nedaleko hranice s Ruskem. Bylo budováno od konce 19. století spíše v evropském než asijském stylu – odtud přezdívka Paříž východu (nebo též Moskva či Petrohrad východu); dodnes je zde patrný ruský vliv. Dnes ve městě žije přes 3 miliony lidí. V jeho bezprostředním okolí pak deset milionů.

Dějiny Území dnešního města bylo osídleno nejpozději na konci doby kamenné (kolem roku 2200 př. n. l.). Zakladatelem a prvním císařem byl Wanyan Aguda, vládl v letech 1115–1123 a založil dynastii Jin (1115–1234). V roce 1115 Aguda založil Jinovo hlavní město Šanjing (Horní hlavní město), prefekturu Huining v dnešním okrese Acheng v Harbinu. Po Agudově smrti zahájil nový císař Wanyan Šeng výstavbu nového města podle jednotného plánu. Plán a stavby napodobovaly velká čínská města, zvláště Bianjing (Kaifeng), ale hlavní město Jin bylo menší než jeho vzor. Prefektura Huining sloužila jako první nadřazené hlavní město říše Jin až do roku 1153, kdy Wanyan Liang (čtvrtý císař dynastie Jin) přesunul hlavní město do Janjingu (nyní Peking). Jeho nástupce, císař Šizong obnovil město v roce 1173. Ruiny prefektury byl objeveny asi 2 km od dnešní centrální městské oblasti Acheng.

Po dobytí říše Jin Mongoly (1211–1234) byla prefektura Huining opuštěna. V 17. století Mandžuové použili stavební materiál z prefektury Huining ke stavbě nové pevnosti v Alčuce. Oblast Charbin zůstala převážně venkovem až do 19. století, s více než deseti vesnicemi a asi 30 000 lidmi v dnešním městě do konce 19. století

Moderní město Základy moderního města byly položeny v roce 1895, kdy zde Ruské impérium začalo stavět Transmandžuskou železnici (později přejmenovanou na Východočínskou železnici). Charbin se stal centrem výstavby, byly zde ubytovány desítky tisíc ruských inženýrů, úředníků, vojáků a obchodníků s rodinami. Během rusko-japonské války (1904–1905) se důležitost města ještě zvýšila, neboť zde byla hlavní základna ruské armády v Mandžusku. V letech 1910–1911 zemřelo množství obyvatel na mandžuský mor. Po říjnové revoluci do města přišly desetitisíce emigrantů z Ruska. Počet obyvatel velmi rychle stoupl, v té době se jednalo o největší komunitu Evropanů v Asii. Založili zde katedrálu sv. Sofie.

V roce 1932 začala japonská okupace Charbinu, jež trvala až do skončení druhé světové války. V bezprostředním okolí města prováděli Japonci vědecké a vojenské experimenty známé jako Jednotka 731, při nichž na čínských a spojeneckých zajatcích testovali chemické a biologické zbraně.

Po zřízení Čínské lidové republiky město zůstalo důležitým správním centrem a dopravním uzlem. Bylo zde vybudováno mnoho továren, mezi nimi výrobny traktorů, cementu, turbín, strojů a petrochemické rafinerie. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo město otevřeno zahraničnímu obchodu a zahraničním investicím, takže od té doby zažívá čilý ekonomický rozmach.World History Study Guide – Charbin

Doprava Hlavním letištěm je mezinárodní letiště Charbin Tchaj-pching uvedené do provozu v roce 1979, které se nachází bezmála čtyřicet kilometrů jihozápadně od centra.

Památky Ruiny středověké prefektury – na nich postavené muzeum, sochy Agudy a jeho velitele Nianhana Buddhistický chrám Ji Le Pravoslavná katedrála sv. Sofie byzantského typu (s věží o výšce 35 m)

Vzdělávání Nejvýznamnější charbinskou univerzitou je Charbinská polytechnická univerzita založená v roce 1920, která je členkou Ligy C9. Její campus je v městském obvodě Nang-ang.

Správní členění Subprovinční město Charbin se člení na 9 obvodů, 2 městské okresy a 7 okresy. Městské obvody Tao-li, Nan-kang, Tao-waj, Pching-fang, Sung-pej a Siang-fang tvoří vlastní město Charbin, obklopují je předměstské obvody Chu-lan, A-čcheng a Šuang-čcheng, vzdálenější jsou satelitní města Šang-č’ a Wu-čchang. Zbytek prefektury je tvořen venkovskými okresy.

+ Správní členění subprovinčního města Charbin NázevPočet obyvatel (2010)Počet obyvatel (2020)Rozlohakm²Hustota zalidnění(obyv. na km²)(2020)český přepisznaky Městské obvody Tao-li 923 762 1 097 430 464 2 366 Nan-kang 1 343 857 1 390 679 162 8 563 Tao-waj 906 421 811 178 625 1 297 Pching-fang 190 253 238 945 99 2 419 Sung-pej 232 988 413 515 756 547 Siang-fang 916 408 1 120 185 341 3 281 Chu-lan 768 394 769 997 2 186 352 A-čcheng 596 856 500 327 2 436 205 Šuang-čcheng 825 634 633 880 3 113 204 Městské okresy Šang-č’ 585 386 463 358 8 908 52 Wu-čchang 881 224 724 705 7 501 97 Okresy I-lan 388 319 258 345 4 606 56 Fang-čeng 203 853 183 789 2 978 62 Pin 551 271 444 314 3 841 116 Pa-jen 590 555 420 409 3 143 134 Mu-lan 277 685 176 245 3 173 56 Tchung-che 210 650 179 828 5 656 32 Jen-šou 242 455 182 725 3 080 59 Celkem10 635 97110 009 85453 069189

Osobnosti spjaté s historií města Valja Stýblová (1922–2020) – česká spisovatelka, univerzitní profesorka neurologie a politička. Jan Erml (1903–1978 Brno) – klavírista, profesor na JAMU Brno Jang Jang (* 1976) – bývalá čínská rychlobruslařka Svatý Filaret Nový vyznavač (1903–1985) – světec, duchovní

Partnerská města

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Správní členění Chej-lung-ťiangu Kategorie:Města v Chej-lung-ťiangu Kategorie:Subprovinční města Kategorie:Univerzitní města v Číně