Eurovision Song Contest 1957, česky také Velká cena Eurovize 1957 (či jen Eurovize 1957), byl 2. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal ve Frankfurtu v Německu. Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a stanicí Hessischer Rundfunk (HR), se konala v Großer Sendesaal des hessischen Rundfunks 3. března 1957, moderátorkou přenosu byla herečka Anaid Iplicjian.
Soutěže se zúčastnilo 10 zemí, což je o tři státy více oproti předchozímu ročníku. V soutěži debutovali , a .
Soutěž doznala oproti předchozímu roku řady změn. Každou zemi nově reprezentovala pouze jedna skladba, na pódiu mohli být maximálně dva lidé. Změnil se i způsob hlasování – každá země měla 10 porotců, každý z nich udělil jeden bod jedné skladbě, přičemž nebylo možné hlasovat pro interpreta z vlastní země. Výsledky byly oznamovány veřejně.
Vítězem se stala nizozemská zpěvačka Corry Brokken s písní „Net als toen“. Skladba získala celkově 31 bodů.
Navrátivší interpreti Soutěže se zúčastnili dva interpreti, kteří se představili i v předchozím ročníku: Lys Assia, která reprezentovala a ročník vyhrála; a Corry Brokken, která byla jedním ze dvou interpretů reprezentujících .
Výsledky Pořadí Země Interpret Skladba Jazyk Umístění Body 1. Bobbejaan Schoepen „Straatdeuntje“ nizozemština 8. 5 2. Danièle Dupré „Tant de peine“ francouzština 4. 8 3. Patricia Bredin „All“ angličtina 7. 6 4. Nunzio Gallo „Corde della mia chitarra“ italština 6. 7 5. Bob Martin „Wohin, kleines Pony?“ němčina 10. 3 6. Corry Brokken „Net als toen“ nizozemština 1. 31 7. Margot Hielscher „Telefon, Telefon“ němčina 4. 8 8. Paule Desjardins „La Belle Amour“ francouzština 2. 17 9. Birthe Wilke a Gustav Winckler „Skibet skal sejle i nat“ dánština 3. 10 10. Lys Assia „L'Enfant que j'étais“ francouzština 8. 5
Detailní výsledky rowspan="10" Belgie 5 1 2 2 Lucembursko 8 3 4 1 Spojené království 6 2 1 1 1 1 Itálie 7 1 2 2 1 1 Rakousko 3 1 2 Nizozemsko 31 7 3 4 1 6 1 1 3 5 Německo 8 6 1 1 Francie 17 2 6 1 2 4 2 Dánsko 10 5 3 2 Švýcarsko 5 2 1 1 1
Zajímavosti – Dánská reprezentace předvedla u konce písně nejdelší polibek v historii soutěže, který musel být zastaven pomocí cedule. – V tomto roce byl největší rozdíl v délkách písní. Mezitím co italská píseň „Corde della mia chitarra“ měla 5:09 minut, tak britská píseň „All“ měla pouze 1:52 minuty. Po této zkušenosti bylo vydáno pravidlo, které omezuje délku na max. 3 minuty. – Při belgickém vystoupení se poprvé objevilo pískání. – Německá zpěvačka Margot Hielscher poprvé použila rekvizitu, a to telefon, který ztělesňoval její píseň. – Při hlasování se moderátorka spojovala s mluvčími pomocí telefonu. Hlasování probíhalo většinou v němčině.
Externí odkazy
1957 Kategorie:Hudební události v Německu Kategorie:Události roku 1957 Kategorie:Německo v roce 1957 Kategorie:1957 v hudbě Kategorie:Hudba v Hesensku Kategorie:Kultura ve Frankfurtu nad Mohanem Kategorie:Události ve Frankfurtu nad Mohanem