náhled|Hlavní budova Matice slovenské v Martině náhled|Marián Gešper, předseda Matice slovenské Matica slovenská je slovenské národní kulturní sdružení se sídlem v Martině. Řídí se zákonem o Matici slovenské č. 68/1997 a Stanovami Matice slovenské.http://www.matica.sk/wp-content/uploads/2015/04/stanovy.rtf
V současnosti (2025) má 505 místních oborů, 15 vědeckých a zájmových oborů a 240 folklórních souborů a kolem 30 tisíc členů.
Zaměření, poslání a činnost současné Matice náhled|Ocenění Matice slovenské Matice slovenská (dle Stanov) chce prohlubovat u svých členů pozitivní vztah ke své vlasti, domovině svých předků, a tak upevňovat národní hrdost a vlastenectví; národně aktivizovat a sjednocovat všechny občany a to bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politické příslušnosti včetně slovenských komunit v zahraničí v zájmu upevňování slovenské státnosti.
Posláním Matice je rozvíjet a upevňovat slovenské vlastenectví, probouzet a umocňovat národní povědomí Slováků i krajanů žijících v zahraničí, prohlubovat vztah občanů ke slovenské státnosti. Přednostně získávat slovacikální dokumenty, shromažďovat, zpracovávat, uchovávat, ochraňovat a zpřístupňovat národní kulturní dědictví, provádět základní slovakistický výzkum, účastnit se tvorby a rozvoje místní a regionální kultury. Sdružovat tvůrce a příznivce slovenské kultury a vědy ve světě. Účastnit se propagace Slovenska, rozvíjet styky s evropskými a světovými organizacemi pro otázky kultury, národní identity, duchovního života a ochrany všelidských hodnot. Zakládat doma i v zahraničí nadace a fondy na podporu národního a kulturního života Slováků a na oceňování nejvýznamnějších tvůrců z vymezených oblastí tvůrčí činnosti. Vydávat původní slovenskou uměleckou tvorbu, vědecká díla a publicistiku, spolupracovat při tvorbě učebnic a učebních textů některých předmětů společenských věd pro základní a střední školy. Zapojovat mládež do kulturně-tvořivého procesu a pěstovat v ní národní, křesťanské, mravní a demokratické hodnoty.
Cíle Matice je pěstovat v mládeži touhu po poznání národních dějin, kultury a vztah k národním tradicím, přičemž napomáhá jejich rozvoj. Uskutečňuje to především vytvářením podmínek pro všestranné vzdělávání, podporou kulturních a jiných zájmů a zálib mládeže, rozvojem sociálních kontaktů a zvyšováním její kultury pro plnohodnotný společenský život. Spolupracuje s dětskými i mládežnickými organizacemi a samozřejmě i s krajany v zahraničí především v osvětové i kulturní oblasti, ale i v oblasti volnočasových aktivit pro děti a mládež.
Matice slovenská od roku 1990 každoročně organizuje pro děti mezinárodní dětský tábor v Tatranské Lesné. Každé tři roky pořádá Matiční světový festival slovenské mládeže, na kterém se setkávají mladí lidé z celého světa. Absolvují různé sportovní akce, divadelní, folklórní a hudební představení, ale navštíví i kulturní památky Slovenska.
Pracoviště Matice Archív Matice slovenskej Členské ústredie Matice slovenskej Finančno-ekonomický útvar Matice slovenskej Informačné ústredie Matice slovenskej Krajanské múzeum Matice slovenskej Magazín Slovensko Požičovňa kostýmov a krojov Matice slovenskej Sekretariát predsedu a správcu Matice slovenskej Vedné ústredie Matice slovenskej Slovenský literárny ústav Matice slovenskej Slovenský historický ústav Matice slovenskej Stredisko národnostných vzťahov Matice slovenskej Redakcia Slovenských pohľadov Redakcia Slovenských národných novín Technicko-investičný útvar Matice slovenskej Vydavateľstvo Matice slovenskej
Vznik
Přípravy vzniku První zmínku o potřebě založit Matici slovenskou vyslovil v listě Jánu Kollárovi roku 1827 Pavel Josef Šafařík, a to v reakci na nedávno založenou Matici srbskou, která jako první slovanská matice vznikla o rok dříve (1826). Od roku 1831 existovala Matice česká, což dalo Slovákům konkrétní představu ohledně toho, jak by mohla Matice vypadat. Myšlenky se chopili revolučně naladění štúrovci, kteří měli v programu svého kroužku Vzájemnost (1837) i založení Matice slovenské. Jejich plány se však neuskutečnily. Vznik slovenské Matice v roce 1863 byl výsledkem snah slovensky orientovaných demokratů na martinském Memorandovém shromáždění roku 1861.
Přípravný výbor vpravo|náhled|Obal prvních stanov Matice slovenské Zde byl ustanoven dočasný přípravný výbor, který poměrně pružně vypracoval návrh stanov spolku a již 1. srpna 1861 je předložil ke schválení uherské místodržitelské radě. Výbor inicioval i rozsáhlou národní sbírku na matiční fond, která probíhala velmi úspěšně. Většina dárců sice byli chudí zemědělci či řemeslníci, kteří obvykle dávali jen po jednom krejcaru, časem jich však byly tisíce, a jejich dary tak za dva roky narostly do výše padesáti tisíce zlatých. Větší starosti měl výbor s hledáním sídla Matice. Původně bylo vybráno Brezno, jehož městská rada dala přípravnému výboru i předběžný souhlas. Na zásah maďarského komisaře Zvolenské župy Jozefa Havase však své rozhodnutí odvolalo. Po delším hledání nakonec padla volba na memorandový Martin, tehdy Turčiansky Svätý Martin, který v dubnu 1862 ohlásil, že přijme Matici slovenskou do svého lůna. Na konečné schválení stanov však bylo třeba čekat ještě jeden rok.
Cyrilometodějské oslavy vpravo|náhled|Matice slovenská. Pečať. 1848 Spolu s matiční akcí probíhaly na Slovensku i velké přípravy oslav tisíciletého jubilea příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. V přípravě oslav se angažovali hlavně Andrej Ľudovít Radlinský a Štefan Moyzes. Slovenští biskupové byli vyzváni k aktivní účasti, ale ostřihomský arcibiskup Jan Scitovský udělal vše pro to, aby se oslavy neuskutečnily. Nitranský biskup byl zastrašen (centrem národních oslav se měla stát Nitra), takže se větší oslavy konaly jen v bystrické a spišské diecézi. Přesto, že jubileum nakonec nebylo tak slavné, jak se plánovalo, se stalo velkou manifestací národního uvědomění. Přispěly k tomu i velké poutě na Moravu, zejména na Velehrad, kde oslavy nabraly skutečný česko-slovenský a slovanský charakter. V té době se Velehrad stal mekkou slovenských poutníků a místem, kde se utužovalo bratrství Čechů, Moravanů a Slováků.
První valné shromáždění Matice slovenské vpravo|náhled|První sídlo Matice slovenské Vyvrcholením cyrilometodějských oslav bylo první valné shromáždění Matice slovenské, které se konalo 4. srpna 1863 v Martine, v návaznosti na to, že císař František Josef I. koncem května potvrdil stanovy spolku. Zakládající valné shromáždění se stalo velkou národní manifestací. Moyzesova cesta z Banské Bystrice do Martina připomínala triumfální pochod. Obyvatelstvo obcí, kterými procházel, mu připravovalo nadšené uvítání. Martinských oslav se nakonec účastnilo ještě víc lidí než memorandového shromáždění.
Na prvním pracovním zasedání členů Matice byl zvolen první matiční výbor. Předsedou se stal Štefan Moyzes, místopředsedové Karol Kuzmány a Jan Országh, tajemníkem Pavel Mudroň a Michal Chrastek, pokladníkem Tomáš Červeňa. Jan Francisci byl za zásluhy při získávání povolení ke vzniku Matice vybaven titulem čestného předsedy.
Historie
1861 Ve dnech 6. a 7. června na shromáždění v Martině byl v přijatém Memorandu národa slovenského i požadavek na založení slovenského kulturního spolku. Zároveň se ustanovil přípravný výbor, který vypracoval stanovy Matice slovenské. Ke schválení je předložil 1. srpna 1861 je předložil ke schválení Uherské královské místodržitelské radě.
1863 První valná hromada Matice slovenské se konala 4. srpna 1863, poté co císař František Josef I. koncem května potvrdil stanovy spolku. Za prvního předsedu byl zvolen katolický biskup Štefan Moyzes, místopředsedou evangelický superintendent Karel Kuzmány.
1865 Národní světlici, první budovu Matice slovenské, slavnostně otevřeli 8. srpna; byla financována z celonárodních krejcarových sbírek. Za krátké období činnosti rozvinula MS rozsáhlou sběratelskou a vydavatelskou činnost. Shromažďovala cenné sbírky památek z kulturních dějin Slováků a Slovenska. Vydala 82 svazků knih. Poskytovala stipendia a půjčky slovenským vědcům a studentům, navazovala domácí i zahraniční kontakty. Důstojně vstoupila do rodiny slovanských spolků s podobným názvem, jako byly Matice srbská (1826), Matice česká (1831), Matice chorvatská (1842), Matice moravská (1849).
Ministerstvo vnitra nařízením z 6. srpna 1875 nejenže zakázalo činnost Matice slovenské, ale zabavilo i všechen její majetek. Uherská vláda (usnesením ministra vnitra Koloman Tisza č. 125 ze 6. dubna) zakázala činnost Matice slovenské po 12 letech její existence.
Obranné akce ze strany jejího vedení i ze se strany celé slovenské veřejnosti byly bezvýsledné. Na interpelaci srbského poslance v uherském sněmu Svetozára Miletića ve věci zastavení činnosti MS ministerský předseda hrabě Koloman Tisza odpověděl, že on v Maďarsku nezná žádný slovenský národ. Prohlásil též, že činnost Matice neodpovídala jejím stanovám a byla protivlastenecká a protistátní a své vyjádření zakončil slovy: "Dokud budu na tomto místě, s každým spolkem podobného zaměření zúčtuji vždy podobně."
12. listopadu 1875 byla Matice rozpuštěna a její majetek zabaven. Majetek později získal Hornouhorsky maďarský vzdělávací spolek (FEMKE), což byl vládní pomaďarčovací spolek založen 20. listopadu 1883 Belem Grünwaldem. Pokusy o obnovení činnosti MS byly neúspěšné. Pokračovaly v ní však jiné martinské spolky s celonárodní působností, zejména Živena (1869), Knihtiskářský účastinářský spolek (1870), Slovenský spevokol (1872) a Muzeální slovenská společnost (1893).
Zhodnocení prvních 12 let činnosti Podle stanov měla Matice sdružovat slovenské kulturní, osvětové a vědecké pracovníky, podporovat rozvoj slovenské literatury a umění, organizovat osvětovou činnost, starat se o rozvoj vzdělání slovenského lidu a pozdvihovat národní sebevědomí. Tyto cíle, ač jen částečně dle daných prostředků a okolností, také MS plnila. Velkou brzdou její činnosti se však stalo to, že nesměla zakládat místní pobočky, jak se to předpokládalo v původním návrhu stanov. I tak si však Matice za krátký čas získala autoritu vrcholné celonárodní kulturní instituce, která mohla reprezentovat národ i v zahraničí a navazovat styky s kulturními a vědeckými institucemi dalších, hlavně slovanských národů.
Za prvních 12 let svého působení si Matice vytvořila téměř stotisícovou základnu dárců, příznivců a spolupracovníků a vybudovala z Martina kulturní centrum Slovenska. Roku 1874 měla Matice 1200 členů, mezi kterými bylo 66 kolektivních členů jako obce, města, školy, sdružení apod. Po celém Slovensku, i v Uhersku, měla vybudovanou širokou síť místních „jednatelů“, kteří se starali o rozšiřování jejího tisku a kulturně-osvětového úsilí v daném okolí. Do roku 1875 vydala pod vedením F. V. Sasinka 12 ročníků "Letopisu Matice slovenskej", což byl v podstatě první vědecký časopis Slováků. Mimo to vydala 41 knižních titulů nejrozličnějšího zaměření. Velkou pozornost též věnovala rozvoji ochotnického divadla a sborového zpěvu a podařilo se jí prostřednictvím místních "jednatelů" založit řadu ochotnických souborů.
K významnému okruhu působení MS patřila i sběratelská činnost. V tomto směru nahrazovala úlohu národního muzejnictví, archivnictví, galerie a knihovny. Fond její knihovny se rozrostl do výše 10 000 svazků; v literárním archivu opatrovala 332 rukopisů a velmi se rozrostly sbírky jejich archeologických, numismatických, přírodovědných a výtvarných děl. V posledních letech své existence vyvinula velké úsilí i na poli organizování vědecké výzkumné činnosti. Jako jediná celonárodní organizace udržovala čilé kulturní a vědecké styky s ostatními slovanskými ústavy podobného zaměření.