Římskokatolický hřbitovní, filiální kostel svatého Šimona a Judy ve Vlčím Poli je sakrální stavba volně stojící ve východní části obce v parku při zámku. Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka. Interiér kostela není volně přístupný; pro návštěvníky se zpřístupňuje výhradně u příležitosti pořádání kulturních událostí, jako např. Noc kostelů.
Historie Některé prameny kladou vznik původního dřevěného objektu do roku 1094, nynější zděná stavba pochází podle stavební dispozice z let 1280 - 1290. Z roku 1320 je první písemná zmínka o zděném kostele ve Vlčím Poli. Především za třicetileté války a zejména po ní kostel chátral; správa tohoto objektu a všech okolních far tehdy závisela pouze na soboteckém děkanovi s pomocí řeholníků. K výrazné změně v držení Vlčího Pole došlo roku 1623. Do té doby byli jeho vlastníky drobní šlechtici, kterými se stali od roku 1603 Odkolkové z Oujezdce, kteří ale byli po bělohorské bitvě perzekvováni. Došlo tedy k prodeji statku Polyxeně z Lobkovic, která roku 1623 definitivně připojila Vlčí Pole ke kosteckému panství. Krátce na to byla tamní tvrz ze 14. století přestavěna na tvrz renesanční, jedinou dochovanou památkou někdejší gotické tvrze postavené za správy rodu Vartemberků je právě kostel sv. Šimona a Judy. Současné barokní prvky stavba získala přestavbou v roce 1683, kdy došlo k jejímu znovuzasvěcení. Stalo se tak pravděpodobně na sv. Jiří, od jehož svátku se tedy odvíjelo místní konání poutí. Kostel se stal filiálním svatostánkem fary v Dolním Bousově, když byl zdejší kostel sv. Kateřiny obnoven v roce 1750. Od roku 1738 byli majitelé panství Netoličtí. Ti si za své vlády nechali přebudovat zdejší objekt na letní sídlo v empirickém slohu, ale dnes tyto úpravy již nejsou na objektu patrné. Poslední majitelka panství Netolických se provdala za hraběte Kinského - Kinským byl ale majetek po roce 1948 konfiskován a v zámečku ve Vlčím Poli byl po čase zřízen domov důchodců. V restitučním řízení po roce 1989 byl majetek Kinským vrácen i s hradem Kostí. Zámek i nadále nějaký čas sloužil důchodcům. Odkoupením objektu i celého areálu ve Vlčím Poli se jeho majitelkou stala Valerie Schořová. Od roku 2015 doteď areál slouží jako Domov seniorů Vlčí Pole.
Zařízení Z původního vybavení se zde dochoval pouze zvon z roku 1512, vážící 120 kilogramů, který byl odlit zvonařem Bartolomějem Bartošem z Nového Města Pražského. V roce 1942 byl nařízen sběr zvonů v důsledku nedostatku kovů pro výrobu válečného materiálu. Místní zvon měl být také odevzdán. Zásluhou několika občanů a hlavně Augustinem Šolcem provedeným zásahem na Památkovém úřadě v Praze bylo od odebrání zvonku upuštěno.
Oltář z roku 1670 byl zapůjčen do kaple na zámku v Dětenicích v době, kdy ještě patřil církvi. Je raně barokní, sloupový a portálový. Je zdoben boltcovou ornamentikou a opatřen umělecky nevýznamným obrazem.
Historické raně barokní varhany pocházejí z roku 1696, z kterého se dochovala původní varhanní skříň i samotný stroj. Z konstrukčního hlediska se jedná o jedno-manuálový nástroj se šesti rejstříky, mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. Na bocích dvoukřídlé skříně varhan jsou malby sv. Kateřiny a sv. Cecílie. Původně sloužily v kostele sv. Kateřiny v Dolním Bousově, do Vlčího Pole byly přemístěny roku 1790 a v roce 2015 odvezeny do Litoměřic. Tam byly restaurovány a nyní jsou umístěny v boční kapli děkanského kostela Všech svatých v Litoměřicích. Jejich návrat zpět je ale podmíněn uhrazením nákladů na opravu, které dosahují téměř dvou milionů korun.
Architektonický popis exteriéru Jedná se o obdélný, jednolodní, polygonálně uzavřený kostel z tesaných kvádrů orientovaný k jihovýchodu. K lodi se napojuje presbytář s polygonálním ukončením a výraznými vnějšími opěráky z roku 1899. V oknech presbytáře jsou dvě dvoudílná hrotitá okna, osově rozdělená kamenným prutem. Jejich kružba je tvořena motivy trojlistu. Na západ se nachází malé hrotité okno bez kružby. Nad triumfálním obloukem je v hřebeni umístěna čtyřboká sanktusní vížka. Sedlová střecha byla krytá eternitem, ale v polovině července roku 2016 byla dokončena
Architektonický popis interiéru Loď má plochý strop. Kruchta kostela je dřevěná. Triumfální oblouk je hrotitý. Nejvýraznějším prvkem presbytáře je žebrová klenba. Klínová žebra se sbíhají do centrálního svorníku a člení klenbu do paprskovitého tvaru. U presbytáře je přistavěna drobná sakristie. V západní části lodi se nachází vestavěná dřevěná hudební kruchta podepřena dřevěným pilířem – je zdobena náznakem slepých oken s kružbami. Pod kruchtou jsou vchodové dvoukřídlé dveře zasazené v hrotitém profilovaném portálu.
Rekonstrukce Rekonstrukci střechy provedla firma Karel Hosa – ZETEZA. Celkové náklady, které činí 681 387 Kč s DPH, byly zcela hrazeny z rozpočtu města; žádost o dotaci z programu podpory obnovy kulturních památek byla zamítnuta. Téhož roku také došlo k opravě pískovcové zdi, která ohraničuje areál kostela – i tato investice je hrazena z rozpočtu města.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Pořad bohoslužeb v kostele sv. Šimona a Judy, Dolní Bousov (katalog biskupství litoměřického)
Šimona a Judy Vlčí Pole Vlčí Pole Šimona a Judy Vlčí Pole Kategorie:Kulturní památky v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Stavby v Dolním Bousově