Podle statistiky České unie sportu jsou nejpopulárnějšími sporty v ČR podle velikosti členské základny sportovních oddílů: fotbal, tenis, basketbal, volejbal, florbal, golf, hokejbal, atletika, lední hokej a lyžování. Pořadí sportovních odvětví podle sledovanosti obecenstvem je následující: lední hokej, biatlon, fotbal, lyžování, tenis, florbal, basketbal a volejbal. Přímo v Česku vznikly nohejbal a národní házená.
Olympijské hry náhled|upright|vlevo|Emil Zátopek náhled|Věra Čáslavská náhled|190x190pixelů|Martina Sáblíková a Ester Ledecká Na olympijských hrách dosáhli čeští sportovci významných úspěchů. Již v roce 1900 se František Janda-Suk zúčastnil 2. olympijských her v Paříži, kde získal stříbro v hodu diskem, tedy první českou olympijskou medaili (jakkoli jen symbolickou, kovové medaile se na olympiádě rozdávaly prvně až roku 1908).
První české olympijské zlato bylo vydobyto rovněž v Paříži, na hrách konaných roku 1924. Získal ho sportovní gymnasta Bedřich Šupčík, když ovládl disciplínu šplh. První zlatou na zimních olympijských hrách vybojoval skokan na lyžích Jiří Raška, v Grenoblu roku 1968.
K nejúspěšnějším olympionikům patří gymnastka Věra Čáslavská, jež získala sedm zlatých olympijských medailí (3× 1964, 4× 1968), a drží tak český rekord. Legendární běžec Emil Zátopek vybojoval čtyři zlaté (1× 1948, 3× 1952).
Tři zlaté mají oštěpař Jan Železný (1992, 1996, 2000), rychlobruslařka Martina Sáblíková (2× 2010, 1× 2014) a všestranná zimní sportovkyně Ester Ledecká (2× 2018, 1× 2022), které se navíc unikátně podařilo zvítězit ve dvou různých disciplínách (paralelní slalom ve snowboardingu a superobří slalom v alpském lyžování). Dvě zlaté získali rychlostní kanoisté Josef Holeček (1948, 1952) a Martin Doktor (1996), vodní slalomářka Štěpánka Hilgertová (1996, 2000), oštěpařka Barbora Špotáková (2008, 2012) a judista Lukáš Krpálek (2016, 2020). Běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová přivezla 6 olympijských medailí (1 zlato, 4 stříbra a 1 bronz), gymnasta Ladislav Vácha a kajakář Josef Dostál pět, gymnastka Eva Bosáková čtyři.
Lehká atletika vlevo|náhled|Roman Šebrle náhled|270x270pixelů|Barbora Špotáková vlevo|náhled|Jan Železný a Tomáš Dvořák Olympijské zlato v atletice získali běžec Emil Zátopek, oštěpařka Dana Zátopková, diskařka Olga Fikotová, výškařka Miloslava Rezková, diskař Ludvík Daněk, desetibojař Robert Změlík, oštěpař Jan Železný, desetibojař Roman Šebrle a oštěpařka Barbora Špotáková.
Mistry světa v atletice jsou běžkyně Jarmila Kratochvílová, koulařka Helena Fibingerová, oštěpař Jan Železný, trojskokanka Šárka Kašpárková, desetibojař Tomáš Dvořák, běžkyně Ludmila Formanová, desetibojař Roman Šebrle, oštěpařka Barbora Špotáková, překážkářka Zuzana Hejnová a oštěpař Vítězslav Veselý.
Titul mistra Evropy v atletice získali běžec Emil Zátopek, steepler Jindřich Roudný, koulař Jiří Skobla, chodec Josef Doležal, oštěpařka Dana Zátopková, běžkyně Jaroslava Jehličková, výškařka Miloslava Rezková, diskař Ludvík Daněk, desetibojař Roman Šebrle, oštěpař Vítězslav Veselý, sprinter Pavel Maslák, tyčkařka Jiřina Ptáčníková, oštěpařka Barbora Špotáková a oštěpař Jakub Vadlejch. Ze štafety mají evropské zlato Ladislav Kříž, Jiří Kynos a Luděk Bohman.
Unikátní "zlatý hattrick" (zlato z OH, MS i ME) mají jen Roman Šebrle a Barbora Špotáková. náhled|Pavel Maslák Halovými mistry světa se stali koulař Remigius Machura, dálkař Jan Leitner, vícebojaři Robert Změlík a Roman Šebrle, běžci Ludmila Formanová, Pavel Maslák (3x) a Lurdes Gloria Manuel a tyčkařka Pavla Hamáčková. Zlato z halového mistrovství Evropy mají krom dosud jmenovaných atletů ještě výškařka Milada Karbanová, běžci Jozef Plachý, Karel Kolář, Taťána Kocembová, Lubomír Tesáček, Milena Matějkovičová, Denisa Rosolová a Jakub Holuša, překážkáři Aleš Höffer a Petr Svoboda, koulaři Jaroslav Brabec a Tomáš Staněk, výškař Vladimír Malý a dálkařky Jarmila Nygrýnová a Eva Murková. Zlato vybojovala i štafeta na 4x400m ve složení Jiří Mužík, Jan Poděbradský, Štěpán Tesařík a Karel Bláha. náhled|180x180pixelů|Helena Fibingerová vlevo|náhled|Jarmila Kratochvílová Běžkyně Jarmila Kratochvílová od roku 1983 drží světový rekord v běhu na 800 metrů. Jde o nejdéle platný světový rekord v historii ženské atletiky pod širým nebem. Kratochvílová se přitom specializovala na kratší tratě a 800 metrů tehdy běžela, aby se rozběhala po zranění. K červnu 2024 drží světový rekord také oštěpaři Jan Železný (od 1996) a Barbora Špotáková (od 2008). Helena Fibingerová drží koulařský rekord v hale, a to již od roku 1977. Jde o nejstarší rekord halové atletiky vůbec. Světové rekordy v minulosti vytvořili i František Janda Suk v disku, František Douda v kouli, chodci Václav Balšán a Josef Doležal, čtyřikrát ho překonal Emil Zátopek, na patnáctistovce ho vytvořil Stanislav Jungwirth, v disku Ludvík Daněk a ve zlaté éře českého desetiboje byli světovými rekordmany i Tomáš Dvořák a Roman Šebrle. Mezi ženami první české světové rekordy vytvořily ženy takřka stejného jména: Marie Mejzlíková a Marie Mejzlíková-Černá, obě v bězích na krátkých tratích, ta první navíc ještě v dálce. Obě ženy, jež nebyly příbuzné, navíc společně nějaký čas držely světový rekord ve štafetě na 4x100 m. Světovými rekordmankami byly i oštěpařky Božena Šrámková, Marie Janderová a Dana Zátopková, diskařky Marie Vidláková a Zdena Šilhavá, překážkářka Ludmila Sychrová, chodkyně Antonie Odvárková, běžkyně Jaroslava Jehličková (1500 m) a tyčkařka Daniela Bártová.
Fotbal náhled|Josef Masopust se Zlatým míčem|260x260pixelů vlevo|náhled|Češi na Euro 2004 V roce 1934 se fotbalová reprezentace Československa probojovala do finále mistrovství světa, ve kterém podlehla Itálii. Další stříbro na MS vybojovali českoslovenští fotbalisté roku 1962, kdy nestačili ve finále na Brazílii. V roce 1976 vyhrálo Československo Mistrovství Evropy v Jugoslávii, přičemž ovšem z 22 hráčů na soupisce bylo jen sedm Čechů. Z mistrovství Evropy Československo získalo i dva bronzy (1960, 1980). Roku 1980 získal olympijský výběr ČSSR zlaté medaile na letních olympijských hrách v Moskvě. Samostatné Česko na tyto úspěchy navázalo stříbrnou medailí z mistrovství Evropy 1996 a bronzem z Eura 2004. Od roku 1996 se Česko probojovalo na všechny evropské šampionáty, ale jen na jedno mistrovství světa. Česká fotbalová reprezentace do 21 let přivezla zlato z mistrovství Evropy 2002, stříbro roku 2000 a bronz v roce 2011. vlevo|náhled|Oldřich Nejedlý V dějinách českého fotbalu se objevilo mnoho individuálních osobností. Oldřich Nejedlý byl nejlepším střelcem mistrovství světa ve fotbale 1934. Milan Baroš byl nejlepším střelcem mistrovství Evropy 2004, Patrik Schick Eura 2020. Josef Masopust (1962) a Pavel Nedvěd (2003) vyhráli anketu Zlatý míč, která každoročně hledá nejlepšího fotbalistu Evropy. Brankář Ivo Viktor skončil v této anketě roku 1976 třetí. Legendárním střelcem, jehož velkou část kariéry však pohltila druhá světová válka, byl Josef Bican. Jedním z nejlepších brankářů své doby na světě byl František Plánička. Nejvíce startů za reprezentaci Československa si připsal Zdeněk Nehoda, za reprezentaci Česka Petr Čech a Karel Poborský, nejlepším československým reprezentačním střelcem byl Antonín Puč, v dresu Česka Jan Koller. K dalším úspěšným českým fotbalistům patřili Svatopluk Pluskal, Ladislav Novák, Antonín Panenka, Ladislav Vízek, Tomáš Skuhravý nebo Tomáš Rosický.náhled|260x260pixelů|Pavel Nedvěd vlevo|náhled|236x236pixelů|Petr Čech Češi se prosadili i v evropských pohárech. Nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž, Ligu mistrů, vyhráli Vladimír Šmicer, Milan Baroš (oba roku 2005 s FC Liverpool), Marek Jankulovski (2007 s AC Milan) a brankář Petr Čech (2012 s Chelsea). Nedvěd získal roku 1999 s Laziem Řím Pohár vítězů pohárů. Pohár UEFA (potažmo nástupnickou Evropskou ligu) vyhráli Jiří Němec, Radoslav Látal (oba 1997 se Schalke 04), Vladimír Šmicer, Patrik Berger (oba 2001 s Liverpoolem), Radek Šírl (2008 se Zenitem Petrohrad), Tomáš Hübschman (2009 se Šachťarem Doněck), Tomáš Ujfaluši (2010 s klubem Atlético Madrid), Petr Čech (2013 s Chelsea) a Tomáš Vaclík (2020 se Sevillou). Konferenční ligu vyhráli v roce 2023 s West Ham United Vladimír Coufal a Tomáš Souček.
Určitých úspěchů dosáhly i české fotbalové kluby. Před druhou světovou válkou patřily AC Sparta Praha a SK Slavia Praha k nejlepším klubům Evropy. Sparta dvakrát vyhrála Středoevropský pohár (1927, 1935), nejprestižnější klubovou soutěž té doby, Slavia jednou (1938). Po založení evropských pohárů, organizovaných od 50. let asociací UEFA, se v nich nejdál dostaly Dukla Praha (semifinále PMEZ 1966/67, semifinále PVP 1985/86), Sparta (semifinále PMEZ 1991/92, semifinále PVP 1972/73), Baník Ostrava (semifinále PVP 1978/79), Bohemians Praha (semifinále UEFA 1982/83) a Slavia (semifinále UEFA 1995/96). Čtvrtfinále hrály SK Hradec Králové, Zbrojovka Brno, TJ Vítkovice, Sigma Olomouc, Slovan Liberec a Viktoria Plzeň.
Mezinárodní fotbalové federace řídí i futsal či též sálovou kopanou. V tomto sportu Česko získalo dva bronzy z mistrovství Evropy (2003, 2010).
Lední hokej náhled|193x193pixelů|Jaromír Jágr vlevo|náhled|Dominik Hašek náhled|David Pastrňák s pohárem mistrů světa za rok 2024 V ledním hokeji patří k největším reprezentačním úspěchům zlatá medaile na olympijských hrách v Naganu roku 1998, jejíž cena tkví v tom, že se turnaje zúčastnili poprvé všichni nejlepší hráči planety, včetně profesionálů ze severoamerické NHL. Mužstvo Československa vyhrálo mistrovství světa roku 1947, 1949, 1972, 1976, 1977 a 1985. Mužstvo Česka pak v letech 1996, 1999, 2000, 2001, 2005, 2010 a 2024. Ženská reprezentace má z mistrovství světa dva bronzy (2022, 2023).
Co se týče hokejových individualit, úspěšností v NHL vynikají Jaromír Jágr a brankář Dominik Hašek. Jágr je druhým nejlepším střelcem v celé historii NHL a je zde nejproduktivnějším Evropanem. Dvakrát vyhrál Stanleyův pohár (1990/91 a 1991/92 s klubem Pittsburgh Penguins). Dva Stanley Cupy má i Hašek, a to s Detroit Red Wings (2001/02, 2007/08). Třikrát tuto prestižní trofej vyhráli Jaroslav Pouzar a Jiří Hrdina, dvakrát Petr Sýkora, Patrik Eliáš, Bobby Holík, Michal Rozsíval, Ondřej Palát a Jan Rutta. Nejvíce kanadských bodů získali v základní části NHL spolu s Jágrem, Eliášem, Holíkem a Sýkorou také Jakub Voráček, Milan Hejduk, David Krejčí, Václav Prospal, David Pastrňák, Petr Nedvěd a Martin Straka, ve Stanley Cupu nejvíce bodovali Jaromír Jágr, David Krejčí, Patrik Eliáš, Ondřej Palát a David Pastrňák. vlevo|náhled|228x228pixelů|Ivan Hlinka Před rokem 1989 však čeští hokejisté NHL mohli hrát jen výjimečně, přesto měli světovou úroveň. Velkých úspěchů dosáhla slavná generace čtyřicátých let: Vladimír Bouzek, Stanislav Konopásek, Bohumil Modrý, Václav Roziňák, Vladimír Zábrodský, Augustin Bubník nebo Jaroslav Drobný. V padesátých a šedesátých letech vynikli Vlastimil Bubník, Bronislav Danda a Václav Pantůček. V sedmdesátých letech pak Jiří Bubla, Ivan Hlinka, Jiří Holeček, Jiří Holík, Oldřich Machač, Vladimír Martinec, František Pospíšil, Miroslav Dvořák, Václav Nedomanský, Milan Nový, Jaroslav Holík, Milan Chalupa. Vladimír Růžička je jediným hráčem, který zažil největší úspěch 80. let (zlato z MS 1985) i let devadesátých (zlato z Nagana). Jiří Šlégr je spolu s Jágrem jediným českým členem prestižního Triple Gold Clubu, do něhož symbolicky vstupují hráči, kteří vyhráli mistrovství světa, olympijské hry i Stanleyův pohár. Pět zlatých z MS má František Kaberle a David Výborný, čtyři Pavel Patera a Martin Procházka.
Kluby, které vyhrály českou hokejovou ligu, jsou HC Olomouc, HC Vsetín, Sparta Praha, Slavia Praha, Berani Zlín, Dynamo Pardubice, HC Karlovy Vary, Oceláři Třinec, Škoda Plzeň, Litvínov, Bílí Tygři Liberec a Kometa Brno. Československou ligu navíc také LTC Praha, ATK Praha, Motor České Budějovice, HC Vítkovice, Kladno a Dukla Jihlava. V KHL působil jen krátkou dobu český klub HC Lev Praha, nicméně probojoval se až do jejího finále.
Tenis