Smrtijed

Smrtijed (v originále Death Eater) je v sérii knih o Harrym Potterovi stoupenec Lorda Voldemorta. Smrtijedi tvoří Voldemortův nejužší kruh. Někteří ho sice zradili, ale rozhodl se jim znovu poskytnout svou důvěru. Pomáhají Voldemortovi ovládnout kouzelnický svět. Smrtijedi bojují proti Ministerstvu kouzel a proti Fénixově řádu. Své protivníky zastrašují především kletbami, které se nepromíjejí, což jsou kletby: Imperius: postižený nemá vlastní vůli a zcela se podřizuje vůli postižitele Cruciatus: postižený trpí nevýslovnou mučivou bolestí Avada kedavra: Smrtijedi vyvražďují celé kouzelnické rodiny a odpůrce

Ani Smrtijedi to však nemají lehké. Když například nesplní rozkazy či jinak naštvou svého pána, skončí to tím, že je Voldemort zabije nebo mučí kletbou Cruciatus. Smrtijedi se musí účastnit takzvaných smrtijedských schůzek, na které se musí dostavit ihned. Že je schůzka poznají tím, že je rozpálí znamení zla.

Znamení zla náhled|vlevo|100px|Znamení zla Smrtijedi jsou na levém předloktí označeni znamením zla (v originále dark mark), což je tetování lebky s otevřenými ústy, z nichž leze kroutící se had. Voldemort může Smrtijedy pomocí znamení zla kdykoliv svolat, a to tak, že se dotkne znamení jednoho z nich a všechny ostatní Smrtijedy začnou jejich znamení pálit. Platí to i naopak – Smrtijed může přivolat svého pána tím, že se dotkne svého znamení. Od Smrtijedů se očekává absolutní loajalita a poslušnost, v případě selhání následují tvrdé tresty, včetně zabití. Po prvním Voldemortově pádu se většina smrtijedů údajně vrátila se slovy že byli pod kledbou impérius, ale někteří z nich lhali a nikdy nepřestali být Voldemortovi věrní. Například Peter Petigrew, který pomohl k tomu, aby Voldemort dostal zpátky lidskou podobu.

Známí Smrtijedi Regulus Black

Regulus Arcturus Black (1961–1979) je mladším synem Oriona a Waburgy Blackových, tzn. také mladším bratrem Siriuse Blacka a zároveň bratrancem Belatrix Lestrangeové, Andromedy Tonksové a Narcisy Malfoyové. Studoval v bradavické zmijozelské koleji, jejímž ředitelem byl v té době Horácio Křiklan.

Regulus se držel rodinného hesla rodu Blacků Toujours pur (navždy čistý). Byl pyšný na to, že pochází z čistokrevného kouzelnického rodu. Začal proto sympatizovat s myšlenkami na záchranu čistokrevných rodin a učením lorda Voldemorta. V šestnácti letech se proto stal jeho stoupencem, Smrtijedem. Když ale zjistil, o co Voldemortovi skutečně jde, chtěl jej opustit. To ale nebylo možné, a tak se snažil alespoň najít ukryté viteály, o jejichž existenci se dozvěděl, protože když Voldemort jeden tvořil a ukrýval, potřeboval k tomu domácího skřítka a Regulus mu nabídl Kráturu. Krátura pak všechno pověděl svému pánovi a spolu s Regulusem se vydali do jeskyně viteál zničit. Zatímco s Voldemortem musel vypít Krátura lektvar, po kterém dostal obrovskou žízeň a prožíval muka, protože se mu vybavovaly ty nejhorší vzpomínky, Regulus vypil lektvar sám a po Kráturovi chtěl, aby zničil medailon. Po jeho vypití dostal Regulus také obrovskou žízeň a chtěl se napít z jezera, ale neživí, očarovaní Voldemortem, jej stáhli pod vodu a Regulus zahynul. Krátura měl svého pána odjakživa ve velké úctě. Pán se vždy k domácímu skřítkovi choval hezky. Sirius svým bratrem pohrdal, protože si Regulus vážil svého čistokrevného původu a společenského postavení. Rodiče Reguluse před Siriusem upřednostňovali a byli na něj pyšní. Regulus se nikdy neoženil, ani neměl potomky.

Amycus a Alecta Carrowovi Alecta a Amycus Carrowovi jsou sourozenci, oba se poprvé objevili v šestém díle, kde byli přítomni na astronomické věži u smrti Brumbála.

V sedmém díle se oba stanou učiteli v Bradavicích. Alecta se stane profesorkou studia mudlů, které se stalo povinným předmětem pro všechny. Alecta žákům vnucuje názory o tom, že jsou mudlové podřazenou rasou apod. Amycus se stane profesorem obrany proti černé magii, která byla přejmenována na černou magii. Žáci zde mají za úkol například testovat si kletbu Cruciatus na studentech, kterým byl udělen školní trest.

Před závěrečnou bitvou o Bradavice čekala Alecta v havraspárské věži na příkaz Voldemorta na Harryho, který pátral po posledním viteálu. Když Harryho objeví, zavolá Pána zla, ale Lenka Láskorádová na ni uvrhne kletbu. Když Amycus vidí, co se stalo, snaží se to za přítomnosti Minervy McGonagallové nastražit tak, aby to vypadalo, že havraspárští přinutili Alectu Voldemorta zavolat, aby ji potrestal, že ho zbytečně obtěžuje. Takové zacházení se studenty ale McGonagallová nestrpí a protestuje proti tomu. Amycus tvrdí, že na jejím názoru nezáleží, plivne jí do obličeje. To vyburcuje Harryho, který proti němu použije kletbu Cruciatus s takovou silou, že Amycus omdlí. Když se začne probírat, McGonagallová na něj použije kletbu Imperius a oba Carrowovy sváže. Ti tak nemají možnost účastnit se bitvy o Bradavice, jejíž přípravy krátce na to začínají.

Antonin Dolohov

Antonin Dolohov má dlouhý bledý obličej. V šestém díle je zmíněno, že Dolohov je jedním z nejstarších Smrtijedů, protože čekal na Voldemorta u Prasečí hlavy, když se šel ucházet k Brumbálovi o místo učitele obrany proti černé magii, tzn. že je mu asi 60 let. Dolohov je jedním z pěti Smrtijedů, kteří se podíleli na vraždě Gideona a Fabiana Prewettových, bratrů Molly Weasleyové. Také byl jedním ze Smrtijedů, kteří utekli spolu s Belatrix Lestrangeovou při masovém útěku z Azkabanu v roce 1996. Účastnil se bitvy na ministerstvu kouzel na konci pátého dílu. Byl znovu uvězněn v Azkabanu, ale v sedmém díle opět utekl. Spolu s Rowlem napadl Harryho, Rona a Hermionu na Tottenham Court Road. Hermiona mu změnila paměť a poté byl potrestán od Voldemorta. V závěrečné bitvě o Bradavice zabije Lupina a nakonec je poražen profesorem Kratiknotem.

Igor Karkarov

Igor Karkarov je bývalý Smrtijed, který se poprvé objevil ve čtvrtém díle, kdy přijel jako Velmistr Kruvalu do Bradavic na turnaj tří kouzelnických škol. Jako ředitel jedné ze škol seděl také v porotě turnaje, ve které silně stranil svému šampionovi – Viktoru Krumovi. O tom, že byl Smrtijed, se dozvídáme od Siriuse Blacka. Karkarova chytil Pošuk Moody po šestiměsíčním pronásledování (ještě jako bystrozor). V myslánce Harry viděl Karkarovův soud, kde jmenoval další Smrtijedy, aby se zachránil. Kvůli tomu se znelíbil ostatním Smrtijedům. Celý rok, co byl v Bradavicích, se snažil setkat se Snapem, také bývalým Smrtijedem. Chtěl s ním mluvit o sílícím znamení zla na levém předloktí. Po turnaji tří kouzelnických škol utekl, protože se bál, že ho lord Voldemort zabije nebo umučí za to, že prozradil spoustu Smrtijedů, aby se vyhnul vězení. Nakonec byl skutečně zabit někde v chatrči na severu.

Bellatrix Lestrangeová

Bellatrix Lestrangeová (roz. Blacková, 1951–1998; přezdívka Bella) byla nejstarší dcerou Cygnuse Blacka a Druely Rosierové. Měla také dvě sestry, mladší Andromedu, kterou rodina vyloučila ze svého středu, protože si vzala původem mudlu Teda Tonkse, a nejmladší Narcissu, jež si vzala za muže čistokrevného kouzelníka Luciuse Malfoye. Jejími bratranci jsou Sirius a Regulus Blackovi. Studovala v Bradavické škole čar a kouzel ve Zmijozelu.

Ihned po dokončení školy, nebo možná ještě na škole, se stala stoupenkyní lorda Voldemorta a provdala se za čistokrevného kouzelníka a Smrtijeda Rodolfuse Lestrangea. Nemají spolu žádné děti.

Jako Smrtijed proslula svou věrností Voldemortovi a také svojí krutostí. Aby zjistila, kde se ukrývá její Mistr, použila společně se svým manželem Rodolfusem, jeho bratrem Rabastanem a Bartym Skrkem ml. na rodiče Nevilla Longbottoma, Franka a Alici, mučicí kletbu Cruciatus. Ta na Longbottomových zanechala trvalé následky; museli být doživotně léčeni v nemocnici svatého Munga. Bellatrix se společníky byli dopadeni a souzeni kouzelnickým soudem, před kterým Bellatrix vyslovila přesvědčení, že Pán zla povstane a vyznamená je za jejich věrnost. Poté byla uvězněna v kouzelnickém vězení Azkabanu. Tento soud viděl Harry v Brumbálově myslánce.

Po celou dobu zůstala věrnou služebnicí Pána zla a trpělivě na něj čekala. Dočkala se po Voldemortově znovuzrození, kdy se strážci Azkabanu, tzv. mozkomorové, vrátili na stranu Pána zla. Při hromadném útěku z Azkabanu zorganizovaném Voldemortem na záchranu věrných Smrtijedů se spolu s manželem a švagrem připojila k Voldemortově armádě. Potvrdila se také její slova, že Voldemort ji, jejího muže a jejího švagra vyznamená za věrnost. Několik měsíců poté, při boji některých Smrtijedů, členů Fénixova řádu a studentů Bradavic na Odboru záhad na Ministerstvu kouzel, seslala na svého bratrance Siriuse Blacka smrtící kletbu Avada kedavra. Bojovala také proti své neteři Nymfadoře Tonksové, kterou těžce zranila a ona musela nějaký čas pobýt v nemocnici svatého Munga, i Kingsleymu Pastorkovi, kterého zasáhla kletbou Cruciatus. Harry proti ní použil kletbu Cruciatus, ale ta neměla dostatečnou sílu, protože Harry svou kletbu nemyslel vážně, nechtěl jí ublížit. Jak mu sama Bellatrix řekla, jen spravedlivý hněv nestačí. Potom se Harrymu svěřila, že černé magii ji učil sám Voldemort. V bitvě mezi Brumbálem a Voldemortem proti ní Brumbál vyšle očarovanou sochu, které se Bellatrix nedokáže zbavit. Nakonec jí zachrání Voldemort (přemístí se).

Na začátku šestého dílu doprovázela svou sestru Narcissu k Severusi Snapeovi. Varuje svou sestru, aby mu nevěřila. Jinak necitelná Bellatrix měla pravděpodobně alespoň trochu svou sestru ráda, protože se stala svědkem neporušitelného slibu, podle kterého bude Snape Narcissina syna Draca ochraňovat a pomáhat mu v úkolu, jenž mu byl svěřen Voldemortem. Z rozhovoru mezi Snapem a Bellatrix, která ho zpovídala kvůli Snapeově věrnosti k Pánu zla, také vyplynulo, že Voldemort je na Bellatrix a Luciuse Malfoye rozzlobený kvůli rozbité věštbě na Odboru záhad. Bellatrix někdy svého synovce Draca naučila také nitrobranu. Ten tak později úspěšně odolával Snapeovi, který se pomocí nitrozpytu snažil v šesté knize zjistit, co má Draco za lubem, když došlo k několika zraněním u studentů Nebelvíru.

Na začátku poslední knihy je Voldemort na Bellatrix stále rozzlobený, což vyplývá ze situace, kdy si dělá legraci, že si neteř Narcissy a Bellatrix vzala vlkodlaka Remuse Lupina. Voldemort jí dá ale šanci „očistit“ svůj rod během přesunu Harryho Pottera od Dursleyových. Během toho se Bellatrix pokusí Tonksovou neúspěšné zabít. V tomto díle také vyjde najevo, že Bellatrix byla ochránkyní jednoho viteálu – šálku Helgy z Mrzimoru, který ukryla v trezoru u Gringottových, po němž Voldemort pravděpodobně vždycky toužil. Když jsou Harry, Ron a Hermiona chyceni a přivedeni do sídla Malfoyových, Bellatrix krutě mučí Hermionu, která jí ale prozradí falešné informace. Když je přijde zachránit domácí skřítek Dobby, tak po něm Bellatrix během přemísťování hodí dýku, ale všem se podaří utéct. Dobby zanedlouho umírá. Harry, Ron a Hermiona pomocí mnoholičného lektvaru, díky kterému se Hermiona přemění na Bellatrix, odnesou z jejího trezoru viteál. Za to je Bellatrix pak náležitě potrestána. I tak ale bojovala na straně Pána zla v závěrečné bitvě o Bradavice, při které konečně zabila dceru své sestry bystrozorku Nymfadoru Tonksovou. Pak bojuje s Hermionou, Ginny Weasleyovou a Lenkou Láskorádovou dohromady. Když její vraždící kletba jen těsně mine Ginny, rozčílí to Molly Weasleyovou, která pak v duelu Bellatrix zabije. V tomto díle se také ukáže, proč nemá se svým mužem děti. Bellatrix miluje Voldemorta (v sequelu Harry Potter a Prokleté dítě vystupuje jako hlavní záporná postava Delphi, dcera Voldemorta a Bellatrix).

Jméno Bellatrix pochází z latiny a znamená „bojovnice“, zároveň jde o jméno jedné z hvězd souhvězdí Orionu (celá rodina Blacků má jména hvězd na obloze).

Ve filmovém zpracování Bellatrix hraje Helena Bonham Carter.

Walden Macnair