náhled|Karolinum, historické sídlo Univerzity Karlovy Vysoká škola je vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání. Jejím hlavním posláním je poskytovat odborné, akademické a vědecké vzdělání a zároveň přispívat k rozvoji společnosti prostřednictvím výzkumu, inovací a šíření poznání. Vysoké školy se vyznačují komplexní strukturou vzdělávacích programů. Jedná se tedy o nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Studenti a pedagogové vysoké školy tvoří akademickou obec. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly. Vysoké školy mohou být děleny na univerzitní a neuniverzitní. Univerzitní vysoké školy (univerzity) uskutečňují krom vzdělávací činnosti též výzkum, a uskutečňují také doktorské studijní programy (Ph.D.).
Vysoká škola má 3 hlavní pilíře své činnosti: výuka, výzkum a třetí role VŠ. Prvním pilířem je výuka. Prostřednictvím akreditovaných studijních programů (bakalářských, magisterských a doktorských) a programů celoživotního vzdělávání zajišťuje vzdělávací činnost. Druhým pilířem je výzkum a tvůrčí činnost, která zahrnuje vědecké aktivity zaměřené na rozvoj poznání a inovací. Třetí role vysokých škol pak spočívá ve službě společnosti a její přímé společenské působení.
Největší organizační jednotkou vysoké školy je obvykle fakulta, která se dále člení na pracoviště, jako jsou katedry a ústavy. Na těchto pracovištích probíhá výuka, výzkum nebo jejich kombinace, v závislosti na zaměření. Tyto činnosti zajišťují akademičtí pracovníci, mezi které patří lektoři, asistenti, odborní asistenti, docenti a profesoři. Vedení fakulty zajišťuje děkan, zatímco v čele vysoké školy stojí rektor.
Vysoké školy v Česku
V roce 2023 studovalo na českých veřejných vysokých školách celkem 280 175 studentů, 29 082 na soukromých a 4 078 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 63 224 studentů.
Činnost vysokých škol je v Česku regulována vysokoškolským zákonem.
Podle typu
Vysoké školy v Česku se především dělí na univerzitní a neuniverzitní. Přesto se vysoké školy v praxi dělí na čtyři kategorie: neuniverzitní, umělecké, menší univerzity a velké univerzity. Mezi velké univerzity patří Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně.
Zvláštním typem vysoké školy je výzkumná univerzita, která se od jiných univerzit liší zejména tím, že na rozdíl od vzdělávání je jejím hlavním cílem vědecký výzkum.
Univerzitního typu Vysoká škola univerzitního typu (univerzita) je vysoká škola, která má akreditovaný doktorský studijní program (Ph.D.). Univerzita plní vzdělávací a vědecko-badatelskou funkci, zahrnující výzkum, vývoj, inovace, uměleckou a další tvůrčí činnost. Může uskutečňovat všechny typy studijních programů, včetně doktorských. Univerzity často realizují rigorózní řízení, habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, pokud mají akreditaci příslušného doktorského studijního programu.
Univerzitní vysoké školy se člení na:
Fakulty – základní jednotkou univerzity jsou fakulty (např. lékařská, právnická, filozofická, přírodovědecká) a vysokoškolské ústavy (např. matematický ústav, ústav sociální práce) Katedry a ústavy – V rámci fakult a vědeckých pracovišť (např. matematický ústav, ústav sociální práce). Rektorát – Rektorát je organizační jednotkou univerzity, která vykonává správní a řídící funkce a je přímo veden rektorem. Je to Administrativní a řídicí centrum vysoké školy. Obsahuje například: Odbor pro kvalitu, odbor bezpečnosti, ekonomické oddělení. Hospodářská střediska – Jednotky zajišťující podporu provozu školy, např.: odbor ubytování a stravování (např. menza, koleje). Účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, zemědělské a lesní statky.
Vysokoškolský zákon též ve své zvláštní části explicitně upravuje fakt, že klinická a praktická výuka v oblastech vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství, Zdravotnické obory a Farmacie se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích, v těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost.
Neuniverzitního typu Neuniverzitní vysoké školy se zaměřují především na prakticky orientované vzdělávání s důrazem na propojení výuky a praxe. Nabízejí hlavně bakalářské programy, méně často magisterské, a výjimečně realizují výzkumné aktivity. Profesní studijní programy připravují studenty na konkrétní povolání s důrazem na odborné dovednosti a praxi, zatímco akademicky zaměřené programy kladou důraz na teoretické poznatky, vědecký výzkum a další vzdělávání. Doktorský studijní program akreditován nemají, také se na rozdíl od univerzitních vysokých škol zpravidla nečlení na fakulty
Většina VŠ je univerzitního typu, pouze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoká škola polytechnická Jihlava jsou vysoké školy neuniverzitní.
Podle práva Podle práva existují v České republice vysoké školy veřejné, soukromé a státní (státní vysoké školy jsou pouze Policejní akademie České republiky v Praze a Univerzita obrany. Veřejné vysoké školy a soukromé vysoké školy jsou ze zákona právnickou osobou, státní vysoké školy jsou pak organizačními složkami státu (tedy nejsou právnickými osobami). Dále zde pak působí vysoké školy zahraniční.
Veřejné vysoké školy Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem. Většina z nich je univerzitního typu, pouze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoká škola polytechnická Jihlava jsou vysoké školy neuniverzitní. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu (ministerstvo školství). Dalšími zdroji jejich financí mohou být poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, příjmy ze státních fondů a z rozpočtů obcí, výnosy z doplňkové činnosti a dary.
Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem č. 111/1998 Sb., Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu (ministerstvo školství). Dalšími zdroji jejich financí mohou být poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, příjmy ze státních fondů a z rozpočtů obcí, výnosy z doplňkové činnosti a dary.
Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BcA." uváděné před jménem);
Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:
v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před jménem) v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem) v oblasti všeobecného lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem) v oblasti zubního lékařství "doktor zubního lékařství" (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem) v oblasti veterinárního lékařství a veterinární hygieny "doktor veterinární medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před jménem) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před jménem).
Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem).
V Česku takto působí 26 veřejných vysokých škol (2024).
Orgány veřejné vysoké školy jsou: Orgány akademické samosprávy: rektor akademický senát vědecká rada (na univerzitních vysokých školách), umělecká rada (na uměleckých vysokých školách) nebo akademická rada (na neuniverzitních vysokých školách) rada pro vnitřní hodnocení (je-li zřízena) disciplinární komise Další orgány veřejné vysoké školy: správní rada kvestor kancléř
Státní vysoké školy Státní vysoké školy jsou pouze Policejní akademie České republiky v Praze a Univerzita obrany. Jsou spravovány přímo příslušnými ministerstvy (vnitra a obrany). Je zde omezena vysokoškolská samospráva. Vojenské vysoké školy jsou financovány ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou financovány z kapitoly Ministerstva vnitra; zpravidla se na ně vztahují srovnatelná pravidla jako na veřejné vysoké školy a též jim mohou být přiznány obdobně i finanční prostředky.
Orgány státní vysoké školy jsou podobné jako na veřejné vysoké škole, krom správní rady; klíčovou roli zde sehrávají příslušná ministerstva.
V Česku takto v současné době (2024) působí 2 státní vysoké školy: V Praze má sídlo: Policejní akademie České republiky v Praze V Brně má sídlo: Univerzita obrany Obě jsou univerzitního typu.
Soukromé vysoké školy Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu EU, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu EU, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo školství udělilo státní souhlas. Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu. Soukromá vysoká škola je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací činnost – obvykle se zde tedy, oproti veřejným a státním vysokým školám v Česku, platí školné. Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole, která je veřejně prospěšnou právnickou osobou se statusem veřejné prospěšnosti zapsaným ve veřejném rejstříku, dotace. Soukromé vysoké školy udělují akademické tituly podle stejných pravidel jako veřejné vysoké školy, pokud mají akreditované studijní programy.
V Česku takto v současné době (2024) působí 27 soukromých vysokých škol.
Zahraniční vysoké školy Od září roku 2016 české právo (vysokoškolský zákon) též reguluje působnost zahraničních organizací na svém území, tedy institucí či firem, které na území Česka poskytují vysokoškolské vzdělání pod zahraniční akreditací, přičemž liberalizace tohoto prostředí proběhla již zákonem v roce 1998, respektive od roku 1999. Do této doby též některé prameny (např. MFČR) kriticky uvádí ten fakt, že Česká republika se stala zemí s největším počtem soukromých vysokých škol – či přesněji právě soukromých subjektů poskytujících vysokoškolské vzdělávání – v Evropě. Za zahraniční vysokou školu v Česku je tak nyní dle zákona považována každá právnická osoba ustavená dle právních předpisů jiného státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož práva byla zřízena, součástí vysokoškolského vzdělávacího systému a která v tomto státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se podle jeho právních předpisů získává vzdělání vysokoškolské.
V Česku takto v současné době (2024) působí 18 zahraničních vysokých škol (nebo jejich poboček).
Evropské zahraniční vysoké školy Za evropské zahraniční vysoké školy v ČR jsou dle zákona považovány všechny ty zahraniční vysoké školy, které mají sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého jiného členského státu Evropské unie, nebo které byly zřízeny nebo založeny podle práva (jurisdikce) některého jiného členského státu, a jsou oprávněny poskytovat na území ČR zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňované podle právních předpisů tohoto cizího státu, a to pouze pokud jsou v ČR přihlášeny k plnění příslušných informačních povinností.
Mimoevropské zahraniční vysoké školy Za mimoevropské zahraniční vysoké školy v ČR jsou dle zákona považovány všechny ty zahraniční vysoké školy, které jsou oprávněny poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňované podle právních předpisů tohoto cizího státu, pouze pokud MŠMT udělí příslušné tuzemské povolení.
Pobočky evropských zahraničních vysokých škol