Torzo římskokatolického kostela svatého Štěpána stojí v polích 1,3 km západně od Chotěbudic v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněný jako kulturní památka.
Historie a stavební vývoj V místech, kde stojí zbytky kostela, se nacházela středověká ves Mladějov. Poprvé je v pramenech doložená v roce 1196, kdy patřila k nadání nově zakládaného kláštera cisterciáků v Mašťově. Zánik Mladějova se dříve dával do souvislosti s II. křižáckou výpravou v roce 1421. (Dále jen Rott 1902.) Tato domněnka však neodpovídá skutečnosti: Ještě v roce 1455 se Mladějov uvádí zároveň s Chotěbudicemi jako vesnice, o nichž probíhalo dědické řízení. Teprve v roce 1540 je Mladějov označený jako "pustá" vesnice. Zároveň je poprvé uvedeno zasvěcení kostela, stejné jako v současnosti. Kostel už v té době patřil k Chotěbudicím.
Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352, kdy je uveden v registru papežských desátků. První doložený patron kostela je v roce 1363 Bušek z Hluban se svými dvěma syny, kteří na místo zemřelého faráře Pavla prezentovali Jana ze Skytal. Jména farářů jsou známa i pro roky 1395 a 1405. V prvním případě to byl Petr ze Žatce, ve druhém Matyáš.Rott 1902, s. 321. Po třicetileté válce, v roce 1662, se kostel stal filiálním k farnosti Mašťov. Tento stav trval do roku 1852, kdy byl převeden do podlesické farnosti.
Od roku 1945 kostel chátral a do 21. stpletí z něj zůstalo pouhé torzo.V roce 2012 byl vzhledem ke stavu kostela jeho statut zrušen. V sedmdesátých letech dvacátého století se zřítila jeho střecha. V roce 1986 byl spolu s dalšími kostely na Podbořansku navržen k demolici, ke které však už nedošlo.
V kostelním inventáři z roku 1786 se uvádí pozitiv, umístěný na boční tribuně. Ale už v roce 1833 je označen jako polámaný s vykradenými cínovými píšťalami.
Odborné názory na dobu postavení kostela se liší. Zatímco Dobroslav Líbal ji klade na konec 3. čtvrtiny 13. století, Jaroslav Skopec připouští 1. polovinu 14. století. (Dále jen Skopec 2022.)
Z původní stavby se dochovalo veškeré obvodové zdivo. Svým půdorysem je kostel ojedinělou stavbou v celorepublikovém rámci. Na východě i západě má stavba symetrické polygonální zakončení v podobě pěti stran desetiúhelníku. Původní jsou i dvě úzká hrotitá okna na jižní fasádě. Někdy v pozdně gotickém období byla do lodi vložená příčná zeď s vítězným obloukem. Dendrochronologický rozbor dřevěných zbytků západní kruchty prokázal, že byla postavena kolem roku 1610. Kostelní inventář z roku 1758 uvádí při kostele kostnici. Jedná se o přístavek na severní straně lodi, postavený zřejmě nedlouho před tím. Někdy v té době byly do lodi proraženy obloukové okenní otvory a proražen mladší vstup ve v západní zdi. Oltářní menza na jižní straně vítězného oblouku pochází z postranního oltáře, doloženého v roce 1858. Poslední velká rekonstrukce kostela byla dokončena v roce 1887.Skopec 2022, s. 276–278.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kaple svatého Štěpána na webu Hrady.cz
Štěpána Chotěbudice Chotěbudice Kategorie:Zříceniny v Ústeckém kraji Kategorie:Kulturní památky v okrese Louny Kategorie:Ohrožené kulturní památky v Ústeckém kraji Kategorie:Krásný Dvůr Kategorie:Gotické kostely v okrese Louny