Horace W. Babcock (13. září 1912 – 29. srpen 2003) byl americký astronom.
Kariéra Vystudoval na Kalifornském technologickém institutu, a poté přešel na Kalifornskou univerzitu v Berkeley, kde získal doktorát.
Jeho disertační práce obsahovala jednu z prvních indikací temné hmoty. Když pozoroval rotaci galaxie v Andromedě, objevil, že svítící hmota nevysvětluje pozorovanou rotační křivku.Babcock, H, 1939, “The rotation of the Andromeda Nebula”, Lick Observatory bulletin ; no. 498 Přisuzoval to ale absorpci světla uvnitř galaxie nebo modifikované dynamice. Nikoli existenci chybějící hmoty.
Babcock vymyslel a postavil celou řadu astronomických přístrojů a v roce 1953 jako první navrhl myšlenku adaptivní optiky. Specializoval se na spektroskopii a studium magnetických polí hvězd. Navrhl Babcockův model magnetismu slunečních skvrn.
Během druhé světové války byl zapojen do radiačních prací na Massachusettském technologickém institutu a na Kalifornském technologickém institutu. Po válce začal pracovat se svým otcem, který byl rovněž astronom.
V letech 1964 až 1978 byl ředitelem observatoře Palomar.
Ocenění V roce 1957 získal Henry Draper Medal , o rok později Eddingtonovu medaili. Roku 1969 medaili Catheriny Bruceové a o rok později Gold Medal of the Royal Astronomical Society .
Jeho jméno nese asteroid (3167) Babcock (pojmenovaný po něm a jeho otci), kráter stejného jména na Měsíci je pojmenován jen po jeho otci.
Reference
Kategorie:Američtí astronomové Kategorie:Astronomové 20. století Kategorie:Držitelé Zlaté medaile Královské astronomické společnosti Kategorie:Absolventi Kalifornského technologického institutu Kategorie:Absolventi Kalifornské univerzity v Berkeley Kategorie:Narození v roce 1912 Kategorie:Narození 13. září Kategorie:Narození v Pasadeně Kategorie:Úmrtí v roce 2003 Kategorie:Úmrtí 29. srpna Kategorie:Úmrtí v Santa Barbaře Kategorie:Muži