Helen Rhoda Arnold Quinnová (* 19. května 1943 Melbourne) je americká fyzička austrálského původu zabývající se fyzikou elementárních částic. Její práce se týká především hledání jednotné teorie tři interakcí, silné, elektromagnetické a slabé. Obdržela několik vyznamenání včetně Diracovy medaile.
Život Quinnová absolvovala střední školu ve Victorii v Austrálii a následně nastoupila na University of Melbourne. Na doktorské studium přešla do USA na Stanfordovu univerzitu. V roce 1967 získala doktorát, v té době tvořily ženy méně než 2% fyziků. Postgraduální práci absolvovala v německé urychlovačové laboratoři DESY v Hamburku. Následně strávila sedm let na Harvardově univerzitě předtím, než se vrátila do Stanfordu, kde získala post profesorky fyziky na Stanford Linear Accelerator Center.
Příspěvky ve fyzice Společně s Howardemem Georgim a Stevenem Weinbergem ukázalaGeorgi, H.; Quinn, H.R.; Weinberg, S. (1974). že tři typy základních fyzikálních interakcí (silná, elektromagnetická a slabá), které vypadají velmi odlišné když pozorujeme jejich chování v běžném světě, se stávají velmi podobné v procesech s extrémně vysokými energiemi. Proto mohou být tyto tři interakce aspekty jediné sjednocené interakce. Navrhla také možnou novou symetrii vesmíru, později známou jako Pecceiova–Quinnové symetriePeccei, R.D.; Quinn, H.R. (1977).. Tato vysvětluje jak může v silné interakci platit CP symetrie, ačkoli ve slabé interakci tato symetrie neplatí. Jedním z důsledků této teorie je předpověď částice známé jako axion. Tato částice dosud nebyla pozorována, ale uvažuje se o ní jako o možném kandidátovi na temnou hmotu.
Rovněž společně s Weinbergem a Enrico Poggiem ukázala, jak může být fyzika kvarků použita k předpovědi některých aspektů fyziky hadronů (což jsou částice složené z kvarků) bez ohledu na detaily struktury hadronů.Poggio, E.C.; Quinn, H.R.; Weinberg, S. (1976). Tato vlastnost je známa jako kvark-hadronová dualita.
V několika různých zemích vystoupila s přednáškou "Chybějící antihmota", ve které naznačuje, že tato oblast výzkumu je velmi slibná.
Dlouhodobě se angažuje v otázce výchovy. V Kalifornii, pracuje s učiteli ze základních a středních škol, tak aby se naučili předávat zábavu a vzrušení související s fyzikou studentům."Contemporary Physics Education Project". Je členkou Rady pro vědecké vzdělávání v rámci Národní rady pro výzkum. Předsedala výboru, Národní rady pro výzkum který v roce 2012 vyvinul "Rámec pro K-12 vzdělávání vědy", který by se měl stát vodítkem pro vývoj multistátních norem pro vědecké vzdělávání. Konečná podoba dokumentu byla vydána v roce 2013 pod názvem "Příští generaci vědeckých standardů".
Vyznamenání 2013 – Sakuraiova cena za teoretické částicové fyziku Americké Fyzikální Společnosti Členka a bývalá prezidentka, Americké Fyzikální Společnosti Členka americké Národní Akademie Věd Členka Americké Akademie Umění a Věd 2000 – Diracova Medaile Mezinárodního centra pro teoretickou fyziku (spolu s ní ocenění Howardem Georgi a Jogesh Pati) za průkopnické příspěvky v hledání jednotné teorie kvarků a leptonů a silné, slabé a elektromagnetické interakce 2005 – Získala čestným Řád Austrálie, "za službu vědeckému výzkumu v oblasti teoretické fyziky a vzdělávání" (ocenění bylo čestný, protože Quinnová již nemá australské občanství) 2008 – Kleinova medaile Královské švédské akademie Věd
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Američtí fyzici Kategorie:Australští fyzici Kategorie:Fyzici 20. století Kategorie:Fyzici 21. století Kategorie:Absolventi Stanfordovy univerzity Kategorie:Čestní důstojníci Řádu Austrálie Kategorie:Členové Národní akademie věd USA Kategorie:Narození v roce 1943 Kategorie:Narození 19. května Kategorie:Narození v Melbourne Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy