Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích

Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích (používaná zkratka CMBF Litoměřice), jejímž dnešním nástupcem je Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, vychovávala bohoslovce katolické církve v době, kdy komunistická moc odloučila Katolickou teologickou fakultu od University Karlovy podle § 33 a 34 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách. Na základě vládního nařízení z 14. července 1950Vládní nařízení č. 112/1950 Sb. o bohosloveckých fakultách ze 14. července 1950 zřídilo na území historických zemí tři bohoslovecké fakulty (CMBF, KEBF, HČBF). byla tato fakulta jediným bohosloveckým učilištěm pro přípravu duchovních Římskokatolické církve v českých zemích. Podle tohoto nařízení již děkan nebyl odpovědný církevním představitelům, nýbrž Státnímu úřadu pro věci církevní, který rovněž určoval osnovy a vybíral vyučující. Fakulta nejprve sídlila v Praze a od roku 1953 až do roku 1990 v Litoměřicích. V roce 1990 byla CMBF včleněna zpět do Univerzity Karlovy jako Katolická teologická fakulta UK na základě zákona č. 163/1990 Sb.

Pobočka v Olomouci V letech 1968 až 1974 existovala také pobočka CMBF v Olomouci, kde byl v roce 1968 otevřen první a druhý ročník pětiletého studia (druhý ročník pro studenty, kteří již několik semestrů teologie v minulosti absolvovali) a v roce 1969 znovu první ročník. V roce 1970 však bylo rozhodnuto o zrušení pobočky s tím, že stávajícím studentům bude umožněno dokončení studia. V rámci pobočky probíhalo v letech 1968 až 1971 také dvouleté katechetické studium v dálkové, resp. večerní formě. Pobočka navazovala na dřívější činnost zdejší Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty, která byla roku 1950 zrušena a obnovena až v roce 1990.

Děkani CMBF náhled|286px|Profesorský sbor CMBF v Litoměřicích v jarním semestru mezi lety 1954–1956. Na fotografii jsou stojící zleva: Jaroslav Kouřil, František Kotalík, František Doubek (vyučoval obor praktické otázky lidové demokracie), Josef Kubalík a Jaroslav Michal. Sedící zleva: Antonín Salajka, Jan Merell, František Panuška a Václav Bartůněk. prof. ThDr. Vojtěch Šanda (1950–1952) prof. ThDr. Josef Hronek (1952–1954) prof. ThDr. Jan Merell (1954–1974) prof. ThDr. PaedDr. Ladislav Pokorný (1974–1978) prof. ThDr. František Vymětal (1978–1989) prof. ThDr. Václav Wolf (1. 1. 1990 – 10. 5. 1990), pokračoval ve funkci jako děkan KTF UK

Proděkan CMBF pro pobočku v Olomouci prof. ThDr. Bohumil Zlámal (1968–1974)

Obory církevních studií a jejich učitelé

Křesťanská filosofie 1950–1955 František Panuška (nejprve zastupoval a poté nahradil Jaroslava Beneše, jenž vyučoval pouze v roce 1950) 1953 Jaroslav Kouřil převzal od Františka Panušky kurz obecné etiky 1954–1955 Josef Kubalík (připojil se k Františku Panuškovi a Jaroslavu Kouřilovi jako další vyučující) 1955–1962 Jan Opatrný (převzal filosofii a s Jaroslavem Kouřilem ji vyučoval až do roku 1962) 1962–1965 Miroslav Zedníček (převzal filosofii a spolu s Kouřilem vyučoval obecnou etiku do roku 1964) 1965–1968 František Vaněk (převzal veškerou filosofii) 1968–1970 František Panuška 1970–1972 Miroslav Zedníček a Václav Wolf 1972–1974 Miroslav Zedníček a Josef Hermach 1974–1975 Vladimír Benda 1975–1989 Gustav Čejka

Fundamentální teologie 1950–1977 Josef Kubalík 1976–1989 František Vymětal Úvod do teologie 1950–1973 Josef Kubalík 1973–1977 Stanislav Novák 1979–1989 Gustav Čejka

Starý zákon 1950–1989/1990 František Kotalík 1983–1986 Ladislav Tichý (vypomáhal Františku Kotalíkovi) 1986–1989/1990 začal Kotalíka postupně nahrazovat Milan Adámek

Nový zákon 1950–1975 Jan Merell 1962–1964 Miroslav Zedníček (vypomáhal suplováním Janu Merellovi) 1971–1974 Josef Hermach (přednášel spolu s Janem Merellem) 1974–1975 František Novák (spolu s Merellem) 1975–1986 František Novák (samostatně) 1986–1989/1990 Ladislav Tichý Kurz biblické teologie 1969–1970 Jarolím Adámek (kurs byl nepovinný) 1970–1972 Josef Hermach (kurs byl povinný, ovšem po roku 1972 kurz zanikl)

Dogmatická teologie 1950–1953 Antonín Salajka a Josef Luska 1953–1955 František Panuška (v letech 1954–1957 se k němu připojil Antonín Salajka) 1957–1969 Antonín Salajka 1969–1970 Václav Wolf (zprvu sekundoval Antonínu Salajkovi v letech 1970–1971 vyučoval dogmatiku celou) 1971–1972 Antonín Salajka a Václav Wolf 1972–1977 Václav Wolf 1977–1989 Jiří Huber

Morální teologie 1950 Antonín Hrdý 1951–1953 Jaroslav Kouřil 1953–1955 Antonín Salajka 1955–1962 František Panuška 1962–1969 Karel Sahan 1969–1970 Oto Mádr 1970–1974 František Panuška 1974–1989 Josef Koukl

Pastorální teologie V souladu se starší tradicí oboru byla pastorální teologie v letech 1950–68 chápána jako disciplína zahrnující vedle teorie farní duchovní správy, udílení svátostí, homiletiky a úvodu do zpovědní praxe také liturgiku. V tomto rozsahu pastorální teologii vyučoval: 1950–1951 Josef Kasan 1951–1953 Ladislav Pokorný 1953–1968 Jaroslav Kouřil V roce 1968 došlo k vyčlenění liturgiky jako samostatného oboru. Pastorální teologie se od té doby členila na duchovní správu farnosti, udílení svátostí, homiletiku a úvod do zpovědní praxe, k nimž přechodně přibyla též hodegetika a témata pastoračních aspektů liturgie. Vyučující v této koncepci byli: 1968–1969 Jaroslav Kouřil 1969–1970 Josef Zvěřina a Karel Sahan 1970–1971 Josef Hermach a Jan Matějka 1971–1974 Václav Medek (vyučoval spolu s Josefem Hermachem a Janem Matějkou) 1974–1975 Václav Zemanec 1975–1983 Vladimír Benda 1983–1989/1990 Stanislav Prokop

Liturgika Liturgika byla jakožto samostatný obor do studijních plánů zařazena od roku 1968–69 (snaha o to se datuje poprvé k roku 1965), kdy byl její výukou pověřen Zdeněk Bonaventura Bouše, který se jí směl věnovat do konce roku 1969–1970. 1970–1977 Ladislav Pokorný 1974–1977 Jan Matějka (spolu s Ladislavem Pokorným) 1977–1984 František Jedlička 1984–1989 Antonín Sporer 1989–1990 Jan Matějka

Církevní dějiny a patrologie 1950–1970 Václav Bartůněk 1969–1974 Jaroslav Kadlec (do roku 1970 spolu s Václavem Bartůňkem) 1971–1982 Václav Medek (do roku 1974 spolu s Jaroslavem Kadlecem, poté samostatně) 1982–1989 František Janhuba (v letech 1982–1983 zastupoval nemocného Václava Medka; po Medkově odchodu v roce 1983 převzal veškerou výuku)

Církevní umění, křesťanská archeologie a ochrana památek V návaznosti na předchozí tradice figuroval ve studijních plánech teologické fakulty nadále obor církevní umění, křesťanská archeologie a ochrana památek. Jeho postavení i rozsah byl velmi proměnlivý, od 70. let byl přidružen k liturgice a v 80. létech byl redukován pouze na ochranu památek. Se zavedením kurzu jakožto volitelného se počítalo již v roce 1950–1951, zřejmě k tomu ale nedošlo. 1951–1960 Josef Cibulka 1951 Miloslav Racek (dělal asistenta Josefu Cibulkovi ovšem bez zapojení do výuky) 1960–1968 Miloslav Racek 1968–1969 vyučující není znám 1969–1970 Josef Zvěřina (bývalý Cibulkův asistent) 1970–1981 Ladislav Pokorný 1981–1984 František Jedlička 1984–1989 Antonín Sporer 1989–1990 Jan Matějka

Církevní právo Pro obor církevního resp. kanonického práva byl nejprve jmenován: 1950–1951 Josef Šíma 1951–1953 Josef Kasan 1953–1972 Jaroslav Michal 1972–1989/1990 Miroslav Zedníček 1973–1976 Jan Jaroš (vypomáhal Miroslavu Zedníčkovi)

Pedagogika a katechetika 1950–1954 Josef Hronek 1950–1951 Ladislav Pokorný (v době nemoci Josefa Hronka krátkodobě zastupoval) 1954–1965 Josef Beneš (v letech 1965–1968 již vyučoval pouze katechetiku) 1965–1968 Ladislav Pokorný (vyučoval pouze pedagogiku) 1968–1969 Josef Poul (v letech 1969–1971 již vyučoval pouze pedagogiku) 1969–1971 Stanislav Novák (vyučoval pouze katechetiku) 1971–1979 Stanislav Novák (přednášel oba obory) 1979–1981 Lubomír Rosenreiter 1981–1982 vyučující není znám 1982–1983 Miroslav Zedníček, Hynek Wiesner a Josef Koukl 1983–1989/1990 Hynek Wiesner

Církevní zpěv vpravo|náhled|František Víšek při vyučování 1951–1953 Jan Němeček 1953–1958 Jaroslav Zahradník 1958–1962 Josef Vlach-Vrutický 1972–1975 Josef Olejník 1975–1977 František Víšek a Josef Koukl 1977–1978 Vladimír Koronthály 1978–1979 Josef Koukl 1979–1980 Vladimír Koronthály 1980–1981 Ladislav Pokorný 1981–1982 František Víšek 1982–1986 Vojtěch Cikrle 1986–1989/1990 Dušan Hladík

Latina a řečtina Latina 1952–1953 Bohumil Kovařík 1953–1954 Miloslav Petr 1954–1977 František Víšek 1969–1971 Miroslav Zedníček (vypomáhal Františku Víškovi) 1971–1972 Miroslav Zedníček a Václav Medek (vypomáhali Františku Víškovi) 1972–1973 Jaroslav Zrzavý 1973–1975 Václav Medek (vypomáhal Františku Víškovi) 1975–1976 Miroslav Zedníček a Jan Matějka (vypomáhali Františku Víškovi) 1976–1977 Jiří Huber a Jan Matějka (vypomáhali Františku Víškovi) 1977–1989/1990 Markéta Koronthályová (přerušení: 1980–1983, 1985–1986 z důvodu mateřské dovolené) 1977–1979 František Jedlička (vyučoval latinu společně s Markétou Koronthályovou) 1979–1989/1990 Ladislav Tichý

Novozákonní řečtina 1952–1953 Bohumil Kovařík 1953–1955 Jan Merell 1955–1974 František Víšek 1974–1989/1990 František Novák Vyšší kurz řečtiny 1950–1971 Jan Merell 1971–1974 Josef Hermach 1974–1989/1990 František Novák

Hebrejština a semitské jazyky 1950–1952 Vojtěch Šanda (hebrejská četba – tzv. vyšší kurz hebrejštiny) 1952–1989/1990 František Kotalík (základní kurz hebrejštiny – doplněn jako předmět v roce 1952; vyšší kurz hebrejštiny) Volitelné semitské jazyky 1950–1952 Vojtěch Šanda 1952–1989/1990 František Kotalík

Církevní slovanština 1950–1975 Antonín Salajka (staroslověnština byla povinným předmětem) 1975–1976 staroslověnština se stala nepovinným předmětem, chyběl vyučující 1977–1980 Markéta Koronthályová 1980–1983 chyběl vyučující 1983–1989/1990 Markéta Koronthályová

Další předměty 1970–1973 Vladimír Benda: „Úvodní teologický kurs podle Optatam totius 14,1“ 1975–1977 Josef Knödl: kurz „Asketická teologie“ (jinak se asketice – stejně jako tzv. ritu – vyučovalo v kněžském semináři) 1978–1982 Josef Bělohlav: kurz „Farní hospodaření, liturgické a společenské chování“ 1982–1983 Josef Bělohlav: kurz "Farní hospodaření" (rozdělení původního kurzu na dva, kurz "Farního hospodaření" nebyl po roce 1983 obnoven) 1985–1986 Václav Červinka: "Němčina" (nepovinný předmět) 1982–1986 Hynek Wiesner: kurz "Liturgické a společenské chování" 1986–1989/1990 Dušan Hladík: kurz "Liturgické a společenské chování"

Pobočka v Olomouci v letech 1968–1974 K pochopení situace olomoucké pobočky je třeba mít na paměti, že v roce 1968–1969 zde byly otevřeny pouze ročníky I.–II., v roce 1969–1970 ročníky I.–III., v roce 1970–1971 ročníky II.–IV., v roce 1971–1972 ročníky III.–V., v roce 1972–1973 ročníky IV.–V. a v roce 1973–1974 pouze ročník V. To s sebou také neslo postupné otevírání a uzavírání jednotlivých kurzů.

Křesťanská filosofie 1968–1969 Vojtěch Tkadlčík 1969–1974 Otokar Balcar

Fundamentální teologie 1968–1971 Jiří Batušek 1971–1972 se v souvislosti s postupným uzavíráním olomoucké pobočky již předmět nevyučoval

Starý Zákon 1968 Antonín Kleveta 1969–1972 Jaromír Tobola 1972–1973 se v souvislosti s postupným uzavíráním olomoucké pobočky již předmět nevyučoval

Nový Zákon 1969–1973 František Novák

Dogmatická teologie 1969–1974 Josef Luska

Morální teologie 1969–1971 Emil Pluhař 1971–1974 Otokar Balcar

Pastorální teologie 1969–1972 Vojtěch Martinů (Homiletika) 1970–1971 Emil Pluhař (Pastorální teologie) 1971–1974 Otokar Balcar (Pastorální teologie) 1971–1973 Vladimír Kryštovský (Hodegetika)

Liturgika 1968 Antonín Šuránek (od 1. října do 31. prosince 1968 jako lektor liturgiky) 1969 Vladimír Kryštovský (vystřídal Antonína Šuránka od února do června 1969) 1969–1974 Josef Bradáč

Církevní dějiny a patrologie 1968–1972 Bohumil Zlámal (Církevní dějiny) 1969–1971 Václav Medek (Církevní dějiny české) 1968–1969 Bohumil Zlámal (Patrologie) 1969–1972 Vladimír Kryštovský