Jan Bedřich hrabě z Trauttmansdorffu ( Johann Friedrich Graf von Trauttmansdorff-Weinsberg; 5. ledna 1619 Vídeň – 4. února 1696 Praha) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů. Řadu let patřil k nejvyšším hodnostářům Českého království, kde také díky dědictví a vlastním nákupům vybudoval rozsáhlé majetkové zázemí.
Kariéra Narodil se jako druhorozený syn císařského diplomata hraběte Maxmiliána z Trauttmansdorffu (1584–1650) a jeho manželky Žofie Pálffyové (1596–1668). Jeho vzdělání věnoval otec značnou péči a vkládal do něj naděje ohledně diplomatických služeb, proto se již v roce 1643 stal císařským komorníkem a v roce 1645 říšským dvorním radou. Spolu s otcem se pak zúčastnil diplomatických jednání v závěru třicetileté války, poté jako diplomat působil například v Mnichově.
Po otcově smrti se více začal věnovat správě majetku, a když byl po smrti Ferdinanda III. odvolán z funkce skutečného císařského komorníka,Kubeš, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou; České Budějovice, 2009, s. 191 rezignoval na další kariéru u dvora a zapojil se do správy v Českém království. V letech 1658–1696 byl nejvyšším zemským komorníkem, z titulu této funkce zároveň členem sboru místodržících a později i tajným radou. Spolu se starším bratrem Adamem Matyášem, který byl dlouholetým nejvyšším maršálkem, demonstroval rostoucí význam Trauttmansdorffů pro České království.
Majetkové poměry Po otci zdědil statky v Dolním Rakousku (Totzenbach) a palác ve Vídni, především ale panství Litomyšl ve východních Čechách. Krátce po převzetí otcovského dědictví (1650) začal kupovat další statky,Cibulková, Věra: Rodinný archiv Trauttmansdorffů; Zámrsk, 1963 získal Brandýs nad Orlicí s 26 vesnicemi (1652) a Červené Pečky na Kolínsku s 29 vesnicemi (1655). V Červených Pečkách pak nechal postavit raně barokní zámek (1660–1670), který sloužil pro občasné pobyty na cestách mezi Prahou a Litomyšlí. Panství Pečky pak rozšiřoval dalšími nákupy menších statků (Kbel 1661, Jindice 1670, Červený Hrádek 1681). Poslední významnou akvizicí byl zisk panství Choceň s 15 vesnicemi (1683). V sousedství Chocně pak krátce nato nechal vybudovat poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hemžích. V roce 1683 koupil Dolní Břežany u Prahy a k Červeným Pečkám ještě v roce 1689 koupil statek Žandov, kde někdejší jezuitskou rezidenci nechal přestavět na lovecký zámek. náhled|vlevo|Renesanční zámek v Litomyšli Všechna panství přebíral zdevastovaná třicetiletou válkou a snažil se o hospodářský rozvoj. Obnovoval pusté vesnice, zakládal nové dvory, ovčíny, podporoval výsadbu nových lesů atd.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989 V souvislosti s tím se zvyšoval útlak poddaných, kteří se proto na jeho panstvích v roce 1680 zapojili do selského povstání. Hlavním sídlem byla Litomyšl, kde nechal provést některé úpravy na zámku, obnovil domy na náměstí zničené za třicetileté války, podporoval vznik církevních staveb a celkově se zasloužil o architektonickou proměnu Litomyšle v duchu baroka.Jiroušková, Tereza: Umění baroka v Litomyšli; magisterská diplomová práce Univerzity Palackého v Olomouci, 2016 Litomyšli také celkem třikrát potvrdil městská práva,Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – díl III., s. 556; Praha, 1998 velkorysý v udílení městských privilegií byl i v Brandýse nad Orlicí.Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – díl I., s. 224; Praha, 1996
Rodina Jeho první manželkou byla od roku 1650 Marie Klára z Ditrichštejna (1626–1667), podruhé se oženil 10. ledna 1667, tedy 6 dní po smrti své první ženy, a to s hraběnkou Annou Marií Berkovou z Dubé a Lipé (1612–1674) a potřetí se oženil v Praze 26. ledna 1676 s Marií Eleonorou ze Šternberka (1654–1703), dcerou Václava Jiřího Holického ze Šternberka. Ze tří manželství měl celkem šestnáct dětí, mužské potomstvo pocházelo z manželství prvního (Jan Bedřich František 1654–1687http://www.angelfire.com/realm/gotha/gotha/trauttmansdorff.html) a třetího manželství. Rozsáhlý majetek si rozdělilo celkem pět synů, čímž došlo k rozdrobení dominia.
Z potomstva vynikli: druhorozený syn František Václav (1677–1753) dvě dcery z třetího sňatku, které roku 1712 založily školu a Klášter voršilek v Kutné Hoře a staly se jeho řeholnicemi: Eleonora Františka z Trauttmannsdorffu (14. 3. 1690, † 12. 8. 1757) Františka Maxmiliána z Trauttmansdorffu (27. 8. 1694 – 20. 8. 1721)
Odkazy Reference
Externí odkazy Rodokmen Trauttmansdorffů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Jan Bedřich Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Pohřbení v Litomyšli Kategorie:Působící v Litomyšli Kategorie:Majitelé zámku v Litomyšli Kategorie:Narození 5. ledna Kategorie:Narození v roce 1619 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 4. února Kategorie:Úmrtí v roce 1696 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži