náhled|upright=1.35|Přehled hlavních etap vývoje vesmíru. Planckova éra představuje nejranější známé období kosmické historie Fotonová éra (v některých českých zdrojích označovaná jako éra záření) je období vývoje raného vesmíru, které následovalo po leptonové éře a skončilo vznikem reliktního záření. Strana 434 Začala přibližně deset sekund po počátku rozpínání vesmíru, kdy po anihilaci většiny elektronů a pozitronů začaly dominovat energetickému obsahu vesmíru fotony.
Během fotonové éry byl vesmír vyplněn horkým ionizovaným plazmatem tvořeným fotony, elektrony a atomovými jádry. Fotonová éra trvala přibližně 380 000 let a skončila procesem rekombinace, při němž vznikly první elektricky neutrální atomy a vesmír se stal průhledným pro elektromagnetické záření.
Průběh V prvních minutách fotonové éry proběhla prvotní nukleosyntéza, během níž vznikla většina vodíku, helia a malé množství dalších lehkých prvků. Po jejím skončení již teplota a hustota vesmíru nebyly dostatečné pro další významnou jadernou syntézu.
Po většinu fotonové éry byl vesmír vyplněn horkým ionizovaným plazmatem tvořeným fotony, elektrony a atomovými jádry. Fotony se neustále rozptylovaly na volných elektronech, a proto se nemohly vesmírem volně šířit.
S pokračujícím rozpínáním docházelo k poklesu teploty a hustoty. Přibližně 380 000 let po počátku rozpínání vesmíru klesla teplota natolik, že se elektrony začaly slučovat s atomovými jádry za vzniku elektricky neutrálních atomů v procesu označovaném jako rekombinace.
Po rekombinaci se fotony oddělily od hmoty a začaly se vesmírem šířit téměř bez překážek. Toto záření je dnes pozorováno jako reliktní záření.
Význam Fotonová éra představuje nejstarší období vývoje vesmíru, které lze studovat prostřednictvím přímých astronomických pozorování. Její závěr je spojen se vznikem reliktního záření, které poskytuje jedinečné informace o fyzikálních podmínkách panujících ve vesmíru přibližně 380 000 let po počátku jeho rozpínání.
Pozorování reliktního záření umožňují určovat základní parametry vesmíru, jako jsou jeho stáří, geometrie, složení a rychlost rozpínání. Drobné nerovnoměrnosti zachované v reliktním záření zároveň představují zárodky pozdějších galaxií, galaktických kup a dalších velkorozměrových struktur.
Fotonová éra rovněž propojuje fyziku raného vesmíru s pozdějším vznikem hvězd, galaxií a planetárních soustav. Podmínky vytvořené během tohoto období významně ovlivnily další vývoj vesmíru až do současnosti.
Otevřené otázky Přestože je fyzika fotonové éry popsána standardním kosmologickým modelem s vysokou přesností, některé otázky týkající se raného vesmíru zůstávají předmětem výzkumu.
Významnou oblastí současného výzkumu představuje studium drobných anizotropií reliktního záření, které obsahují informace o fyzikálních procesech probíhajících v ještě starších etapách vývoje vesmíru.
Předmětem výzkumu zůstává rovněž přesná povaha temné hmoty a temné energie, jejichž přítomnost ovlivňuje interpretaci kosmologických pozorování včetně reliktního záření.
Dalším cílem současné kosmologie je zpřesňování měření reliktního záření a souvisejících kosmologických parametrů, které umožňuje testovat modely vzniku a vývoje vesmíru s rostoucí přesností.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Rozpínání vesmíru Model Lambda-CDM Kosmická inflace Vznik a vývoj vesmíru
Externí odkazy
Kategorie:Astrofyzika Kategorie:Kosmologie