Figa (maďarsky Füge, Gömörfüge) je obec v okrese Rimavská Sobota v Banskobystrickém kraji na Slovensku. Žije zde obyvatel.
Poloha Obec se nachází ve východní části okresu Rimavská Sobota na zvlněném terénu. Její intravilán je ohraničený na jedné straně Valickou dolinou a na straně druhé Kalošským potokem (od vlastního jména Kalysa) pojmenovaném podle sousední vesnice Kaloše.
Dějiny Figa je velmi stará usedlost, kterou již v 11. století založila rodina Fügeiovců (Figeiovců), po které byla pojmenována. Historické záznamy byly často překládány do maďarštiny jako Fuge, Alsó Fuge, ale i do latiny jako Fyghe, Felseo. Rodina Figeiovcov dostala toto území jako odměnu za své služby od krále Štěpána I. a tato práva se dědily z pokolení na pokolení. Figeľa byl pravděpodobně hradsky jobagión, tedy člověk, který za udělené majetky vykonává vojenskou a strážní službu. V 13. století se jobagióni staly jádrem nově vzniklé uherské šlechty – zemany. Podle dochované listiny z roku 1247 celé území Valickej doliny a tedy i obec Figa v 11. – 13. stol. patřilo ke královskému hradu Gemer. V roce 1244 se rodina Figeiovcov natolik rozrostla, že vznikla Horní () a Dolní Figa (v maďarštině Alsó Füge), která později zanikla. Její potomci zakládali další nové vesnice i v blízkém okolí obce.
V minulosti byl tento kraj místem migračních přesunů, tureckých nájezdů, zmítaný změnami v politicko-společenské situaci, což se projevilo nejen přísunem nových jazykových prvků do řeči lidí, ale také v pojmenovávání svého okolí.
Původ terénních názvů (tzv. Toponym) lze hledat v historických listinách, mapách a také v paměti obyvatel, i když tyto informace jsou značně mytologizované. Dalším zdrojem výzkumu by mohla být kronika obce, která se však ztratila už v roce 1967. Poslední Urbárska mapa, která v sobě zahrnuje původní pojmenování terénu se zachovala z roku 1877 (Okresní geodézie, Rimavská Sobota). Ve srovnání s nejnovější mapou z roku 1964 došlo k obrovské minimalizaci toponym.
Místní zajímavosti U obce se v minulosti nacházelo "přemisťující se" jezero Jazernica, které místní volali Mořské oko. Velká a Malá bažina (), které leží na východní straně od Kálošského potoka. V současnosti se využívají na pěstování zemědělských obilovin. Vyšší a Nižší slaná studna () – pole se slanou podzemní vodou Červený provaz () – les, který byl pravděpodobně pojmenován podle Vereš (Vereš – v překladu z maďarštiny: krvavý, krvavě červený), který byl jeden z potomků Figeovskej rodiny. Někteří obyvatelé tvrdí, že se zde odehrála krvavá poprava na šibenici. Podle dalších je název odvozen podle legendy o princi Imrichovi: maďarští velitelé se rádi bavili lovem v této oblasti. Bylo zde bažinaté území, hodně lesů a zvěře. Utábořili se a šli lovena, na konci hony si prý uvědomili, že princ chybí. Začali ho hledat a našli ho roztrhaného vedle divočáka. Stalo se to v roce 1031 v horách mezi obcemi dnes nazývanými Stránska a Figa. Legenda se šířila staletí ústním podáním. Vadova pustina (). V roce 1850 kromě Hevessyovcov a vdovy Palkovicsovej měla ve Figeľa majetek i rodina Vaďovce (od toho je odvozeno Vad). Zpočátku se tato samota nazývala Aranyszéki tanya [araňséki Tana] (salaš Vada Andrášiho) později Vad Andrassy tanya, která se zkrátila na Vad puszta. Na mapě z roku 1964 je toto místo označeno jako pustý vrch, ale obyvatelé Fíky ho volají Pustina. Celý vrch byl před nedávnem uměle zalesněný. Hradní vrch (). Nachází se na jihovýchod od intravilánu obce. Na vrchu se v minulosti pravděpodobně nacházel hrad, zda zámeček, který sloužil jako vojenské stanoviště nebo strážní věž.
Literatura Borziné Bódi, I.: Szülőföldem Gömörfüge. Deportálásom története. Rimavská Sobota, FVCC, 1996. 96 s. Kovács, István B .: Vályi-völgy. Rimavská Sobota: Gemerské tlačiarne, 1991. 427 s. Majtán, Milan: Z lexiky slovenskej toponymie. Bratislava: SAV, 1996. 192 s.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v okrese Rimavská Sobota Kategorie:Obce v regionu Gemer