Finále Fed Cupu 2016

Finále Fed Cupu 2016 představovalo vyvrcholení 54. ročníku největší každoročně hrané týmové soutěže v ženském sportu. Fed Cup jako soupeření ženských reprezentačních družstev v tenise vznikl roku 1963 v podobě světového poháru v tenise (The World Cup of Tennis).

V sezóně 2016 se do soutěže zapojilo 102 týmů, o tři více než v předchozím roce, a v nejvyšší osmičlenné úrovni – světové skupině – došel do finále výběr dvojnásobných obhájkyň trofeje z České republiky a jejich vyzývatelek z Francie.

Dějištěm finále se ve dnech 12. a 13. listopadu 2016 stala štrasburská hala Rhénus Sport. Oba týmy se v minulosti utkaly šestkrát a každý si připsal po třech vítězstvích.

Rozhodující sada úvodního zápasu trvající 2.24 hodin, kterou vyhrála Karolína Plíšková nad Kristinou Mladenovicovou poměrem gamů 16:14, byla nejdelším setem dosavadní historie finále Fed Cupu a druhým nejdelším rozhodujícím setem v celé soutěži od roku 1963. Utkání skončilo po 3.48 hodinách, což znamenalo překonání rekordu nejdelšího zápasu historie českého týmu, hraného 3.03 hodin, mezi Strýcovou a Aniovou (2004), stejně tak i zdolání rekordní délky 3.06 hodin duelu mezi Parmentierovou a Hantuchovou (2012) v rámci francouzské reprezentace.

Pátý titul z předešlých šesti ročníků vybojoval český tým ve složení Karolína Plíšková, Petra Kvitová, Barbora Strýcová a Lucie Hradecká a získal tak hattrick, první od roků 1993–1995, kdy soutěž vyhrálo Španělsko. Celkově si vítězný výběr připsal jubilejní desátý triumf.

Češky ve finále zdolaly Francii 3:2 na zápasy, když rozhodla až závěrečná čtyřhra, stejně jako ve třech předchozích utkáních české reprezentace. Jako druhý tým dosáhly české hráčky výhry bez zápasu odehraného na domácí půdě a zopakovaly svůj výkon ze sezóny 2011. Petra Kvitová se pátou trofejí stala nejúspěšnější českou reprezentantkou poté, co překonala čtyři vavříny Heleny Sukové. Petr Pála dosáhl jako první nehrající kapitán v historii Fed Cupu na pět titulů. Po zápase odstoupila francouzská nehrající kapitánka Amélie Mauresmová, která tým vedla od července 2012, v souvislosti s těhotenstvím a neschopností plnit závazky v sezóně 2017.

Historie finalistů Úspěšnost ve finále Francie2–2 50 % Česko9–1 90 % Francie vyhrála soutěž dvakrát a dělila se o šesté místo historických tabulek s Německem. Ve Fed Cupu debutovala v premiérové sezóně 1963 a do roku 2016 zůstává jednou ze čtyř zemí, které odehrály všech 54 ročníků. Premiérový titul vybojovala v roce 1997 a druhý přidala roku 2003; dvakrát skončila jako poražený finalista. Do světové skupiny se francouzské tenistky naposledy vrátily v sezóně 2015 po tříletém období ve druhé nejvyšší úrovni. Řídící organizací reprezentačního družstva je národní svaz Fédération Française de tennis.

Týmovým statistikám vévodila bývalá světová trojka Nathalie Tauziatová, která vyhrála celkově 33 zápasů a během šestnácti ročníků nastoupila do 40 mezistátních utkání, což představuje rekordní hodnoty francouzského družstva. Bývalá světová jednička Amélie Mauresmová zvítězila v nejvíce 30 dvouhrách. Nejdelší šňůra 7zápasové neporazitelnosti Francouzek začala v úvodním kole světové skupiny 2003 a skončila v listopadovém semifinále světové skupiny 2004.

náhled|upright=1.2|Tenisový dvorec v hale Rhénus SportČesko vstupovala do finále s devíti tituly jako druhý celek historických tabulek soutěže. V předchozích pěti ročnících 2011–2015 tým utrpěl pouze jedinou prohru v semifinále 2013 proti Italkám, zbývajících patnáct mezistátních střetnutí dovedl k vítězství. V rámci samostatného státu – od roku 1993, vyhrály české reprezentantky čtyřikrát v letech 2011, 2012, 2014 a 2015. Dalších pět titulů z let 1975, 1983, 1984, 1985 a 1988 získaly v rámci československého fedcupového družstva. Češky byly jedním ze dvou týmů od nastolení formátu domácích a venkovních zápasů, které dokázaly získat titul bez odehraného utkání na domácí půdě a to v roce 2011. Tento scénář zopakovaly podruhé.

Mezinárodní tenisová federace pojímala Českou republiku jako jeho nástupce. Do statistik tak byly Češkám připsány všechny výsledky od roku 1963. Řídící organizací reprezentačního družstva je Český tenisový svaz.

Helena Suková zaznamenala nejvíce 57 vítězných zápasů a odehrála nejvyšší počet 13 ročníků. Nejdelší šňůra neporazitelnosti české reprezentace činila mezi červencem 1983 a červencem 1986 devatenáct zápasů.

Místo konání Za místo konání zvolila v červnu 2016 Francie arénu Rhénus Sport, s kapacitou přes 6 tisíc sedících diváků, ležící v severní štrasburské čtvrti Wacken. Finále se odehrávalo na dvorci s tvrdým povrchem a míči Wilson US Open.

Utkání francouzského a českého týmu Francouzský tým se do roku 2016 s českým družstvem utkal celkově šestkrát a každý z dvojice vyhrál tři mezistátní zápasy, když byly do statistik započítány všechny duely od roku 1963.

Francie dvakrát nastoupila proti předchozímu státnímu útvaru – Československu, a to v letech 1975 a 1984. Samostatná Česká republika pak odehrála s výběrem „země galského kohouta“ čtyři utkání v ročnících 1993, 2001, 2006 a 2015. Dvakrát se hrálo na francouzském území, jednou v Česku a třikrát na neutrální půdě, v Brazílii, Německu a Španělsku.

Oba finalisté vyhráli všechna svá domácí utkání. Pokud český, respektive československý tým porazil Francii, vždy získal titul.

1975: Semifinále světové skupiny {| class="wikitable" align=center style="font-size:95%;" |- |bgcolor=#EEE9E9 align=center| TCH–FRA 3:0 ||colspan=4 bgcolor=#EEE9E9|10. května 1975, Aixoise C.C. (antuka/venku), Aix-en-Provence, Francie |- |width="90" style="background:#EEE9E9" align=center|Zápas |width="180" style="background:#EEE9E9" align=center|Československo |width="180" style="background:#EEE9E9" align=center|Francie |width="110" style="background:#EEE9E9" align=center|výsledek |width="35" style="background:#EEE9E9" align=center|stav |- | style="background:#EEE9E9" align=center|1. dvouhra | Martina Navrátilová | Gail Benedettiová | align="center" | 6–3, 6–2 | align=center| 1:0 |- | style="background:#EEE9E9" align=center|2. dvouhra | Renáta Tomanová | Nathalie Fuchsová | align="center" | 6–3, 3–6, 6–4 | align=center| 2:0 |- | style="background:#EEE9E9" align=center|čtyřhra | Martina NavrátilováRenáta Tomanová| Gail BenedettiováRosy Darmonová | align="center" | 6–4, 6–3 | align=center| 3:0'|- | bgcolor=#EEE9E9| ||colspan=4 bgcolor=#EEE9E9|Československo ročník 1975 vyhrálo a získalo první titul.

1984: Čtvrtfinále světové skupiny TCH–FRA 3:0 15.–22. července 1984, Pinheiros Sports Club (antuka/venku), São Paulo, BrazílieZápas |width="180" style="background:#EEE9E9" align=center|ČeskoslovenskoFrancie |width="110" style="background:#EEE9E9" align=center|výsledekstav |- | style="background:#EEE9E9" align=center|1. dvouhra | Helena Suková Marie-Christine Callejová 6–4, 6–1 1:02. dvouhra Hana Mandlíková | Catherine Tanvierová | align="center" | 6–3, 6–4 | align=center| 2:0 |- | style="background:#EEE9E9" align=center|čtyřhra | Iva BudařováMarcela Skuherská| Catherine SuireováCatherine Tanvieová | align="center" | 4–6, 6–1, 6–3 | align=center | 3:0|- | bgcolor=#EEE9E9| ||colspan=4 bgcolor=#EEE9E9|Československo ročník 1984 vyhrálo a získalo třetí titul.

1993: Čtvrtfinále světové skupiny {| class="wikitable" align=center style="font-size:95%;" |- |bgcolor=#EEE9E9 align=center| FRA–CZE 3:0 ||colspan=4 bgcolor=#EEE9E9|23. července 1993, Waldstadion T.C. (antuka/venku), Frankfurt, Německo |- |width="90" style="background:#EEE9E9" align=center|ZápasFrancie |width="180" style="background:#EEE9E9" align=center|Českovýsledek |width="35" style="background:#EEE9E9" align=center|stav1. dvouhra Julie Halardová | Helena Suková | align="center" | 7–6(7–3), 6–4 | align=center| 1:0 |- | style="background:#EEE9E9" align=center|2. dvouhra | Nathalie Tauziatová Jana Novotná 6–1, 0–6, 6–3 2:0čtyřhra Isabelle DemongeotováPascale Paradis-Mangonová Andrea StrnadováRadka Zrubáková 6–4, 3–6, 6–3 3:0 Francie v ročníku 1993 vypadla v semifinále se Španělskem.

2001: Základní skupina A světové skupiny FRA–CZE 3:0 8. listopadu 2001, Parque Ferial Juan Carlos I (antuka/hala), Madrid, ŠpanělskoZápas |width="180" style="background:#EEE9E9" align=center|FrancieČesko |width="110" style="background:#EEE9E9" align=center|výsledekstav |- | style="background:#EEE9E9" align=center|1. dvouhra | Sandrine Testudová Květa Hrdličková 6–4, 6–1 1:02. dvouhra Amélie Mauresmová | Denisa Chládková | align="center" | 6–2, 7–5 | align=center| 2:0 |- | style="background:#EEE9E9" align=center|čtyřhra | Nathalie TauziatováSandrine Testudová| Petra CetkovskáAlena Vašková | align="center" | 6–3, 6–2 | align=center| 3:0|- | bgcolor=#EEE9E9| ||colspan=4 bgcolor=#EEE9E9|Francie v ročníku 2001 skončila na 2. místě základní skupiny.

2006: Baráž světové skupiny {| class="wikitable" align=center style="font-size:95%;" |- |bgcolor=#EEE9E9 align=center| FRA–CZE 3:2 ||colspan=4 bgcolor=#EEE9E9|15.–16. července 2006, US Cagnes Tennis (antuka/venku), Cagnes-sur-Mer, Francie |- |width="90" style="background:#EEE9E9" align=center|ZápasFrancie |width="180" style="background:#EEE9E9" align=center|Českovýsledek |width="35" style="background:#EEE9E9" align=center|stav1. dvouhra Taťána Golovinová Nicole Vaidišová | align="center" | 1–6, 6–3, 9–11 | align=center| 0:1 |- | style="background:#EEE9E9" align=center|2. dvouhra | Nathalie Dechyová Lucie Šafářová 5–7, 6–3, 9–7 1:13. dvouhra Nathalie Dechyová Nicole Vaidišová | align="center" | 2–6, 3–6 | align=center| 1:2 |- | style="background:#EEE9E9" align=center| | Taťána Golovinová Lucie Šafářová 6–2, 6–1 2:2čtyřhra Séverine BrémondováTaťána Golovinová Iveta BenešováKvěta Peschkeová 6–4, 7–6(7–2) 3:2 Francie se v ročníku 2006 zachránila ve světové skupině pro rok 2007.

Finalisté

Francie Cesta do fináleČtvrtfinále 4:1Semifinále 3:2 Fedcupovému týmu Francie patřilo v době konání 2. místo na žebříčku ITF. Nehrající kapitánkou je bývalá reprezentantka a světová jednička Amélie Mauresmová, která vyhrála soutěž v roce 2003. Po Courtové, Evertové a Kingové se tak v případě titulu mohla stát čtvrtou vítězkou, která ve Fed Cupu triumfovala jako aktivní hráčka i jako nehrající kapitánka.

Ve čtvrtfinále si Francouzky v marseillské aréně poradily s Itálií 4:1 na zápasy. V jedenáctém vzájemném měření sil obou týmů vyhrála obě dvouhry Caroline Garciaová, když nejdříve přehrála Saru Erraniovou a poté Camilu Giorgiovou. Jeden bod přidala Kristina Mladenovicová proti Erraniové a poslední čtvrtý, deblová dvojice. Mladenovicová s Garciaovou, které v průběhu sezóny vytvořily nejlepší pár světa, dovolily Erraniové s Caregarovou uhrát jediný game.

Finále Fed Cupu 2016

Źródło i licencja