Knihovna města Ostravy, příspěvková organizace (KMO) je veřejná knihovna zřizovaná statutárním městem Ostrava. Tvoří ji Ústřední knihovna a síť 27 poboček rozmístěných po celém městě. Její fond zahrnuje širokou škálu dokumentů, od knih v tištěné i elektronické podobě přes cizojazyčnou literaturu, regionální fond a audioknihy až po hudební CD, DVD, noty, mapy, periodika, deskové hry a tematické kufříky. Uživatelům nabízí také přístup k databázím, například NewtonOne, PressReader či k Národní digitální knihovně včetně Děl nedostupných na trhu.
Knihovna v roce 2025 KMO provozuje osm specializovaných oddělení pro děti a mládež, ostatní pobočky poskytují služby společně s odděleními pro dospělé. Knihovna spolupracuje se školami, připravuje lekce a tematické besedy a dlouhodobě podporuje rozvoj čtenářské, mediální i digitální gramotnosti. Zaměřuje se také na práci se sociálně ohroženými skupinami, především s romskými dětmi.
V rámci 24 klubů pro rodiče a jejich předškolní děti probíhají i programy projektu S knížkou do života / Bookstart. KMO se účastní kulturních akcí ve městě, pravidelně se prezentuje například na Knižním festivalu Ostrava.
Knihovna poskytuje výpůjční a informační služby, donášku knih imobilním čtenářům, meziknihovní výpůjční službu, tisk, kopírování a skenování. Dokumenty je možné rezervovat, odložit si do vybrané pobočky či do boxu, půjčovat v elektronické podobě a vracet také prostřednictvím knihoboxů instalovaných u vybraných poboček. Od roku 2024 fungují také výdejové boxy u Ústřední knihovny a pobočky Dr. Martínka.
Jednotlivé pobočky se zapojují do projektů městských obvodů i širších celostátních a mezinárodních programů. KMO se dlouhodobě věnuje například vzdělávání seniorů v oblasti počítačové bezpečnosti. Od roku 2014 spravuje projekt Paměť Ostravy, který shromažďuje vzpomínky obyvatel města a vydala již pět publikací. KMO provozuje 23 klubů Generace. Jejich programem jsou zejména literární besedy, místní historie, vzpomínání, mezigenerační dialog a další kulturní či vzdělávací akce.
Knihovna pracuje s knihovním systémem Tritius a svou činnost řídí podle tříletých strategických plánů.
Návštěvnost Knihovny města Ostravy za rok 2024 byla 421 tisíc návštěvníků.
Ústřední knihovna Od 6. 1. 2025 probíhá rozsáhlá rekonstrukce vnitřních prostor. Projekt Otevřená knihovna má za cíl vytvořit moderní prostředí pro uživatele. Projekt je financován ze zdrojů Evropské unie, Integrovaného regionálního operačního programu, 16. výzvy IROP 2021–2027 KNIHOVNY – SC 4.4 (ITI). Předfinancování je zajištěno zřizovatelem, jímž je statutární město Ostrava a rovněž z vlastních zdrojů KMO. Celkové výdaje projektu jsou vyčísleny na 36,2 milionu korun. Celková předpokládaná doba stavebních úprav je 24 měsíců.
Po dobu rekonstrukce zajišťuje chod Ústřední knihovny provizorní knihovna, nazvaná Malá půjčovna.
Ústřední knihovna u Sýkorova mostu je tvořena Půjčovnou pro dospělé, Oddělením pro děti a mládež, a specializovanými odděleními: Anglickou knihovnou (dříve Britské centrum), od roku 2019 Americkým centrem (The American Center), a Zvukovou knihovnou pro nevidomé a slabozraké. Součástí knižního fondu Půjčovny pro dospělé je fond hudební (noty, nahrávky, knihy o hudbě) a regionální literatury.
Pobočky Pobočky poskytují výpůjční a informační služby, věnují se práci s komunitami, spolupracují se školami a organizacemi v okolí. Jsou rozděleny územně do čtyř obvodů, každý z nich má obvodní pobočku.
Obvod Ostrava 1 obvodní pobočka Daliborova, Daliborova 9, Ostrava – Mariánské Hory pobočka J. Trnky, J. Trnky 10, Ostrava – Mariánské Hory pobočka Hošťálkovice, Za Hřbitovem 120, Ostrava-Hošťálkovice pobočka Petřkovice, Hlučínská 135, Ostrava-Petřkovice pobočka Přívoz, nám. S. Čecha 7, Moravská Ostrava a Přívoz pobočka Vítkovice, Kutuzovova 14, Ostrava-Vítkovice
Obvod Ostrava 2 pobočka Bartovice, Bartovická 459/8, Ostrava – Radvanice a Bartovice pobočka Heřmanice, Vrbická 133, Ostrava-Heřmanice pobočka Kunčičky, Holvekova 44, Ostrava-Kunčičky pobočka Michálkovice, Sládečkova 90, Ostrava-Michálkovice obvodní pobočka Muglinov, Hladnovská 49, Ostrava-Muglinov pobočka Radvanice, Těšínská 307, Ostrava – Radvanice a Bartovice
Obvod Ostrava 3 obvodní pobočka Dr. Martínka, Dr. Martínka 4, Ostrava-Hrabůvka pobočka Čujkovova, Čujkovova 1711/13, Ostrava-Zábřeh pobočka Hrabová, Paskovská 31, Ostrava-Hrabová pobočka Nová Bělá, Krmelínská 523/305, Ostrava – Nová Bělá pobočka Proskovice, Světlovská 2/82, Ostrava-Proskovice pobočka Stará Bělá, Mitrovická 3, Ostrava – Stará Bělá pobočka V Zálomu, V Zálomu 2948/1, Ostrava-Zábřeh pobočka Výškovice, 29. dubna 33, Ostrava-Výškovice pobočka Závodní, Závodní 47, Ostrava-Hrabůvka
Obvod Ostrava 4 pobočka Krásné Pole, Družební 576, Ostrava – Krásné Pole pobočka Opavská, Opavská 6111, Ostrava-Poruba obvodní pobočka Podroužkova, Podroužkova 1663, Ostrava-Poruba pobočka Polanka, 1. května 330/160, Ostrava-Polanka pobočka Svinov, nám. Dr. Brauna 369/6, Ostrava-Svinov pobočka Vietnamská, Vietnamská 1541, Ostrava-Poruba
Historie knihovnictví a Knihovny města Ostravy Za nejstarší český čtenářský spolek je na základě dochovaných pramenů označována Občanská beseda v Moravské Ostravě, vzniklá již v roce 1862; starobělská farní čtenářská Beseda sloužila od roku 1867; v roce 1870 byla pak založena Čtenářská beseda ve Františkově Údolí; další významný ostravský spolek Hornicko-čtenářský spolek Salm v tehdy Polské Ostravě vznikl roku 1871. K nejvýznamnějším patřila od roku 1898 spolková Veřejná knihovna a čítárna pro Moravskou Ostravu, která měla přes pět tisíc svazků knih a byla doplňována novými knihami z naší i světové produkce, v roce 1904 vydala seznam knih svého fondu V roce 1899 byl v Polské Ostravě ustaven spolek Veřejná knihovna lidová pro Polskou Ostravu, který v roce 1918 vydal tištěný Seznam knih Veřejné lidové knihovny v Polské Ostravě v rozsahu téměř stovky stran a zveřejnil tak fond knihovny. Pro zdejší menšiny vznikly také knihovny německé, polské a židovské.
20.–30. léta 20. století Na základě Zákona o veřejných knihovnách obecních číslo 430/1919 Sb. ze dne 22. července 1919 ostravští zastupitelé nechali vzniknout v letech 1921–1923 knihovny, které tvoří dnešní jádro KMO. V letech 1919–1921 probíhala jednání se spolky, jejichž knihovny by mohly být základem nově vznikajících veřejných obecních knihoven. Obec Moravská Ostrava dala knihovně k dispozici místnosti německé obecné a občanské školy chlapecké v Hasnerově ulici č. 8 (dnešní Purkyňova ulice), které byly vyhrazeny jak knihovně české, tak německé. Zde knihovna 9. 2. 1921 zahájila svou činnost. Po vzniku Velké Ostravy od roku 1924 přibyly moravské obce s knihovnami: Hrabůvka – zahájena činnost 16. 1. 1921, Vítkovice – zahájena činnost 18. 2. 1921, Moravská Ostrava – zahájena činnost 19. 2. 1921, Mariánské Hory – zahájena činnost 3. 4. 1921, Zábřeh nad Odrou – zahájena činnost v roce 1921, Přívoz – zahájena činnost 4. 5. 1922, Nová Ves – zahájena činnost v roce 1922, Hulváky – zahájena činnost v roce 1923. V roce 1924 vypracován Organizační řád městských knihoven v obvodu sjednocené obce Moravské Ostravy, který stanovil status jednotlivých knihoven a jejich vzájemné postavení. Událostí, která knihovnu působící v industriálním městě se složitými národnostními a vzdělanostními podmínkami jejich obyvatel zařadila mezi významné knihovny v republice, se stal Sjezd československých knihovníků 8.–9. 6. 1924. Sjezd osvětových pracovníků a obecních knihovníků župy moravsko-slezské 9.- 10. 10. 1926 v Ostravě se spoluúčastí knihovny dokládá význam knihovny i mimo město.
Řešení nedostatku prostor pro rozšiřující se ústřední knihovnu přinesla plánovaná výstavba městské spořitelny v centru města, jejíž zástupci již při zpracování architektonického návrhu budovy počítali s umístěním knihovny v křídle novostavby. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 9. února 1930, zahajovací řeč pronesl Vojtěch Martínek. Knihovna disponovala v přízemí vstupním prostorem s šatnou pro návštěvníky, také prostornou vzdušnou a světlou půjčovnou, skladištěm. V prvním poschodí byla umístěna rozlehlá studovna s příruční knihovnou a čítárna, od roku 1937 rovněž samostatné oddělení pro mládež. Činnost knihovny byla medializována v denním tisku, odborných periodikách i rozhlase. Po odchodu Bohuslava Šídy z postu vedoucího knihovníka Ústřední knihovny obce Moravská Ostrava jmenoval starosta Moravské Ostravy Josef Chalupník na návrh předsedy Ústřední knihovní rady Rudolfa Tlapáka novým vedoucím knihovníkem Josefa Hrbáče.
Období 1938–1948 Organizační řád České obecní knihovny v Moravské Ostravě z 30. dubna 1937 vstoupil v platnost 11. března 1938. Předepisoval jednotný způsob odborné práce a znamenal další krok k unifikaci veřejných knihoven v Moravské Ostravě. Knihovna jako největší kulturní instituce zůstala v provozu bez výraznějších omezení i během let 1938–1945. Cíle lidovýchovné práce určovala německá okupační správa. Místo politických stran vzniklo Národní souručenství, které mělo rovněž svůj odbor pro kulturu a osvětu. Z fondů byla vyřazována politicky, světonázorově závadná literatura (např. komunistická) – první oběžník ministerstva školství a národní osvěty po obsazení Československa je datován již 17. březnem 1939. Část vyřazovaného knihovního fondu se podařilo ukrýt a po skončení války se zčásti vrátil zpět. V říjnu 1939 vstoupilo v platnost nařízení o označení knihoven dvojjazyčnými nápisy, povinném vyvěšení obrazů říšského kancléře, odstranění obrazů a bust, které by mohly vzbuzovat pocity sounáležitosti k českému národu a jeho historii. V listopadu 1940 vzniklo v ústřední knihovně hudební oddělení. Od roku 1941 v rámci nového správního uspořádání Ostravy přibyly k stávajícím knihovnám knihovny slezských obcí Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice, Slezská Ostrava a čtyři moravské obce Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá a Výškovice. Knihovny v Nové Bělé, Výškovicích, Zábřehu a Zárubku byly poničeny bombardováním a osvobozovacími boji. Bezprostředně po skončení války, od 22. května 1945 byla část knihoven připravena k půjčování s již obnoveným fondem a se začátkem nového školního roku 1945/46 knihovna jako celek zahájila činnost pro veřejnost. Po skončení války docházelo k výzvám k očistě knihoven, a to jak od tzv. literárního braku, tak od titulů, jež byly označeny jako politicky závadné.
Období 1948 – konec 50. let 20. století Po Únoru 1948 jsou dodávány seznamy knih zakázaných autorů, které musely být vyřazeny, na popud Ústředního výboru Komunistické strany Československa další seznamy k vyřazení v roce 1951 a 1953. V 50. letech se stala jedním z hlavních témat důležitost knihy ve společnosti, v prvé řadě výchova tzv. nového čtenáře. Jednalo se o masové akce, didaktické metody a výchovné postupy, jimiž mělo lidové knihovnictví české čtenáře vychovávat a propagovat mezi nimi novou socialistickou literaturu a získávat je pro komunistické ideály. Od léta 1949 probíhala masová akce nazvaná Fučíkův odznak, která měla zvýšit vzdělanost mladé generace v duchu uvědomělých budovatelů socialismu.
Na základě směrnice z prosince 1950 se knihovna stala Krajskou lidovou knihovnou s 18 pobočkami a ústředím, tvořeným půjčovnou pro dospělé, půjčovnou pro děti, studovnou a čítárnou, hudebním oddělením, oddělením doplňování a zpracování fondů a od roku 1953 přibyl nově metodický kabinet. Byly pořádány literární a hudební večery, besedy v rozhlase, čítárna v parku, do okolních obcí zajížděl bibliobus. Do roku 1952 pracoval Čtenářský klub. V roce 1957 došlo k delimitaci poboček k jednotlivým obvodním národním výborům.
60.–80. léta 20. století