Tato stránka obsahuje seznam průmyslových objektů, které se zabývají výrobou či kogenerací elektřiny na území Českých Budějovic a dosahují výkonu přinejmenším 100 kW.
Seznam Elektrárna Obrázek Umístění Založení Výkon GaleriePopis Elektrárna Čes. akciového pivovaru Pražské předměstí ≤1900? Pivovarská elektrárna (v podobě elektrocentrály) je zmiňována jako zdroj napájení pro tramvajovou dráhu na matičních slavnostech. Od roku 1921 vyráběl Český akciový pivovar (Budvar) energii v hydroelektrárně vzniklé úpravou Fellingerova mlýna.FVE 7072025248 kWProvozuje Sconto Nábytek s.r.o.FVE Aspera2025978 kWFVE BBH Tsuchiya2023287 kW FVE – BS-Reality servis Nemanická 2009 150 kW FVE – BS-Reality servis České Budějovice.Licence FVE - BS-Reality servis České Budějovice FVE – CB Auto Milady Horákové 2010 161 kW Licence FVE - CB Auto FVE DAVID SERVIS Křižíkova 2009 101 kW Licence FVE DAVID SERVISFVE Groz-Beckert20251129 kWFVE Jihotrans Pekárenská2025377 kWFVE K-Rent2023214 kWFVE Meta2024279 kW FVE Metropol 120px|FVE Metropol Senovážné náměstí 2009 148 kW Licence FVE MetropolFVE Nemocnice České Budějovice2025572 kWFVE Novohradská234 kWProvozuje Teplárna České Budějovice, a.s.FVE PCO VRBENSKÁ2023371 kW FVE S.M.S. Dobrovodská 2010 506 kW FVE S.M.S.FVE VŠTE České Budějovice2025212 kWFVE ZÁRUBA FOOD Vrbenská2025270 kWFVE ZŠ a ZUŠ Bezdrevská2025299 kWFVE ZŠ Máj I2025205 kW Hydroelektrárna Čes. akciového pivovaru 120px|Hydroelektrárna Čes. akciového pivovaru České Vrbné 1921 340 kW Vznikla přestavbou Fellingerova mlýna, zrušena 1979, budova existuje, dvě Francisovy turbíny (2× 160 kW). MVE České Vrbné České Vrbné 1985 1960 kW Dvě Kaplanovy turbíny (2× 980 kW, též uváděno 2× 900 kW), provozuje 1. elektrárenská s.r.o. MVE Sokolský ostrov 120px|Elektrárna od Dlouhé louky Jiráskův jez 1930 1290 kW Původně tři Francisovy turbíny Škoda, z toho zachovány dvě (210 a 250 kW) a třetí nahradila r. 1936 Kaplanova turbína Storek 300 kW. V roce 2011 kompletně zrekonstruována, má 3 turbíny Andritz Hydro. MVE u Trilčova jezu 120px|Trilčův jez a elektrárna Trilčův jez 1938 860 kW Podle dvě turbíny o celkovém výkonu 548 kW, podle dvě Kaplanovy turbíny: KT 263 a KT 264 Storek (2× 325 kW, 650 kW celkem). Slouží papírnám, původně dodávala přebytky do sítě. V roce 1997 vyrobila 2915 MWh (vše pro papírny). V roce 2025 měla instalovaný výkon 860 kW. Tepelná elektrárna 120px|Parostrojní elektrárna s garážemi tramvají vpravo Průmyslová ulice 1907 700 kW (1907) Vznikla jako zdroj elektřiny pro tramvajovou dopravu. Původně dva parní stroje (2× 350 kW), 1913 přistavěn 630kW turbogenerátor, později 750 kW, před zrušením provizorně využívána jako teplárna (od r. 1948, ještě r. 1976).Teplárna120px|Teplárna České Budějovice z Černé věže Průmyslová ulice 1949/1962 44 MW Stavba zahájena 1949 vedle elektrárny, přerušena 1950, obnovena 1962. V r. 2016 dva plynové a dva uhelné kotle, turbíny TG4 25 MW + TG5 14,6 (namísto původní 29,2) MW + TG6 12 MW. V roce 2025 má instalovaný výkon 44 MW a tepelný výkon 412 MW. ¹) od roku 2011 ²) od roku 2016
Další zdroje Elektrárna Kamenný Újezd Roku 1897 byl představen plán vzniku elektrárny, která by napájela České Budějovice a okolní obce. Zřizovatelem měl být Isidor Mautner, majitel lignitových dolů u Kamenného Újezda. Doly byly od roku 1896 pro nedostatek odbytu zavřené a elektrárna by zajistila odbyt lignitu. Plán ale nebyl realizován. O vzniku městské elektrárny se začalo znovu mluvit v roce 1901, kdy bylo oznámeno, že stavba začne již v roce 1902. Reálně vznikla až roku 1907.
Elektrárna Mydlovary Českobudějovickou společností Jihočeské elektrárny (od r. 1950 Českobudějovické energetické rozvodné závody, od r. 1958 Jihočeské energetické závody) byla v roce 1922 vybudována na lignitovém ložisku u Mydlovar elektrárna zásobující město 22kV vedením. Dosahovala maximálního historického výkonu 100 MW. Později byla upravena na teplárnu (v 60. letech zásobovala teplem nejdříve MAPE a od roku 1967 i Zliv), která od roku 1974 zásobovala dálkovým parovodním potrubím severní část Českých Budějovic. Výroba elektřiny byla ukončena v roce 1998, dodávky tepla do Budějovic v roce 2000 (podle některých zdrojů již roku 1999). V roce 2001 byla přestavěna na výtopnu využívající zemní plyn. Mezi lety 2009-2011 (po odmítnutí plánů obří spalovny) byla výtopna zrekonstruována a přestavěna na teplárnu. Využívá kotel na plyn, kotel na biomasu a dva generátory o celkovém výkonu 3,5 MW (2+1,5 MW).
Odkazy
Reference
Související články Tramvajová doprava v Českých Budějovicích
České Budějovice Elektrárny Kategorie:Průmysl v Českých Budějovicích Kategorie:Stavby v Českých Budějovicích České Budějovice