Euparkeria („dobré Parkerovo zvíře“) byl rod plazů ze skupiny Archosauromorpha, žijící ve středním triasu v Jižní Africe.Oliver E. Demuth, Ashleigh L. A. Wiseman, Julia van Beesel, Heinrich Mallison & John R. Hutchinson (2022). Three-dimensional polygonal muscle modelling and line of action estimation in living and extinct taxa. Scientific Reports. 12: 3358. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-07074-x Jméno dostal podle britského zoologa a srovnávacího anatoma W. K. Parkera.

Charakteristika Euparkeria byla příbuzná dinosaurů (včetně ptáků), pterosaurů a krokodýlů. Měla čtyři končetiny, ale byla možná schopna chodit i po dvou. Někdy bývají mylně označována za předchůdce dinosaurů (například v seriálu Putování s pravěkými monstry), ve skutečnosti se však dinosauři vyvinuli z jiné skupiny archosaurů, a to ze skupiny dinosauromorpha.

Popis Euparkeria dosahovala délky až 70 centimetrů, výšky 20 centimetrů a hmotnosti 7 až 14 kilogramů. Šlo o hbité masožravce lovící hmyz a drobné obratlovce, sami se však zřejmě stávali kořistí therapsidů. Na první pohled připomínali typické plazy z období triasu – ostré a špičaté zuby, šupinatá kůže, postoj. Zadní končetiny však měli výrazně delší než přední (proto se mnoho vědců domnívá, že se mohli pohybovat po dvou, ovšem k tomu nejsou žádné přesvědčivé důkazy).Matteo Fabbri & Bhart-Anjan S. Bhullar (2022). The endocast of Euparkeria sheds light on the ancestral archosaur nervous system. Palaeontology (advance once publication). doi: https://doi.org/10.1111/pala.12630

Výzkum publikovaný v roce 2020 ukázal, že Euparkeria měla anatomické adaptace na kostech končetin a pánevním pletenci, které jim zajistily schopnost aktivního a efektivního pohybu se vzpřímenýma nohama, posunutýma pod tělem – nepohybovala se tedy plazím způsobem s nohama vytočenýma do stran. Podobně vyspělý způsob pohybu měli i jejich pozdější příbuzní z řad dinosaurů.http://bristol.ac.uk/news/2020/september/euparkeria-discovery.htmlOliver E. Demuth, Ashleigh L. A. Wiseman and John R. Hutchinson (2023). Quantitative biomechanical assessment of locomotor capabilities of the stem archosaur Euparkeria capensis. Royal Society Open Science. 10 (1): 221195. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.221195

Odkazy

Reference

Literatura Roland B. Sookias, David Dilkes, Gabriela Sobral, Roger M. H. Smith, Frederik P. Wolvaardt, Andrea B. Arcucci, Bhart-Anjan S. Bhullar and Ingmar Werneburg (2020). The craniomandibular anatomy of the early archosauriform Euparkeria capensis and the dawn of the archosaur skull. Royal Society Open Science. 7 (7): 200116. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.200116 Oliver E. Demuth, Emily J. Rayfield & John R. Hutchinson (2020). 3D hindlimb joint mobility of the stem-archosaur Euparkeria capensis with implications for postural evolution within Archosauria. Scientific Reports. 10, Article number: 15357. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-70175-y

Externí odkazy

Kategorie:Diapsida Kategorie:Vyhynulí plazi Kategorie:Organismy žijící v triasu