Zločin nebo též Vražda (v dánském originále Forbrydelsen, výslovnost ) je dánský kriminální seriál, premiérově vysílaný od ledna 2007 do listopadu 2012 na dánské veřejnoprávní televizní stanici DR1 ve formě tří řad. Koproducentem se stala společnost ZDF Enterprises a námětu i scénáře se zhostil Søren Sveistrup. Seriál byl postupně odvysílán ve více než 120 státech, včetně České republiky, kde jej od ledna 2013 poprvé uvedl program ČT2.

Hlavní vyšetřovatelka Sarah Lundová, v podání herečky Sofie Gråbølové, vyšetřuje v každé řadě vraždy spojené s politickými kruhy. V první z nich se děj odvíjí na úrovni lokální politiky před volbami do kodaňské radnice, druhá série se dotýká vládního patra s vhledem do úřadu ministra spravedlnosti, a třetí se zaměřuje na prostředí a vazby okolo úřadu dánského premiéra.

Jedna série obsahuje jeden příběh s chronologickým plynutím „dne za dnem“. Každý díl pak sleduje 24hodinový úsek. Průvodním znakem jsou radikální zvraty ve vyšetřování, temné prvky severské krimi i důraz na rozvoj děje více postav z blízkosti oběti.

Zločin dosáhl kladného mezinárodního ohlasu a pozitivních recenzí především ve Spojeném království, Německu i Nizozemsku.The Guardian: The Killing, a slow-moving drama with subtitles, is a hit for BBC. Ověřeno 21. března 2011.Crimetimepreview: Why The Killing is the best thing on television – 10 reasons Ověřeno 21. března 2011.The Guardian: Danmark – hvor det sker! Or... Denmark – where it's at! Ověřeno 21. března 2011.The Daily Telegraph: BBC Four buys second series of The Killing Ověřeno 21. března 2011. Zařadil se mezi kultovní seriály oceněné několika cenami včetně britské BAFTA a nominace na mezinárodní Emmy. V roce 2011 se stal předlohou pro vznik čtyř řad amerického remaku The Killing vysílaného v komerční kabelové televizi AMC.The Killing (US version) at the IMDb. Ověřeno 27. ledna 2011. Knižně zpracovanou podobu každé řady vydalo nakladatelství Macmillan.

Scénář Tvůrce seriálu a hlavní scenárista Søren Sveistrup během psaní příběhu spolupracoval s herečkou Sofií Gråbølovou na tvorbě charakterového profilu její role – vyšetřovatelky Sarah Lundové, kterou jí psal od počátku přímo na tělo. Dánská umělkyně se především snažila o obranu postavy. V předešlé kariéře již měla z dánské televize zkušenost se ztvárněním emočně vyhraněných úloh. V roce 2002 spolupracovala se Sveistrupem na dramatickém seriálu Nikolaj og Julie (Nikolaj a Julie).

Natáčení Gråbølová od prvního momentu trvala na vytvoření postavy, která bude „samotářkou neschopnou komunikace s lidmi“. Obtížným se však stalo nalezení odpovídajícího vyvážení emocionálnosti odtažité kriminalistky, než si uvědomila, že jediní lidé, kteří se chovali podle stejného vzorce, a s nimiž se do té doby střetla, byli muži. Svou roli proto začala hrát „jako chlap“.

Sveistrup během natáčení první řady dokonce odmítl hercům odhalit identitu vraha či specifikovat hlavní body směřování děje, včetně Sofie Gråbølové. Herci tak získávali scénář postupně, až těsně před každým dílem filmování. Jedinou definitivní informací se pro ně stal fakt, že vrahem není postava Gråbølové.

1. řada První řadu seriálu Zločin (Forbrydelsen) tvoří 20 dílů s padesátiminutovou stopáží, které sledují policejní vyšetřování od zavraždění mladé ženy 3. listopadu až do uzavření případu 22. listopadu.

Prvních deset epizod mělo premiéru na prvním programu dánské veřejnoprávní televize DR1 každou neděli mezi lednem až polovinou března 2007. Záměr odvysílat zbylých deset dílů až ve stejném kvartálu roku 2008 musel být přehodnocen pro nárůst popularity. Diváci tak druhou polovinu zhlédli od září do poloviny listopadu 2007.

Děj náhled|Budova kodaňského policejního ředitelství, Københavns Politigård Kodaňská komisařka Sarah Lundová je poslední den v práci před stěhováním do Švédska za přítelem, když její plány změní vražda 19leté gymnazistky Nanny Birkové Larsenové, mnohonásobně znásilněné a brutálně mučené. Její tělo bylo objeveno v potopeném autě patřícím volebnímu štábu radního a liberálního kandidáta na starostu Troelse Hartmanna, krátce před samotnými volbami.

Dějem se prolíná politická linka předvolebního boje zneužívajícího vraždy k očernění Hartmanna poté, co byly krevní stopy nalezeny ve stranickém bytě, jenž politik před osudným víkendem také navštívil. Podezřelí jsou nejdříve spolužáci studentky, poté se ve vazbě ocitá Hartman, aby byl nakonec za viníka označen jeho kolega z radnice, vůdce socialistů Jesper Lohmann, jenž udržoval s gymnazistkou mimomanželský vztah. Ten v garáži omráčí komisařku a ve chvíli, kdy na ni míří zbraní, je zastřelen jejím nástupcem ve funkci Janem Meyerem.

Psycholog a partner vyšetřovatelky Bengt Rosling však předpokládá, že pachatel jednal stejně již v minulosti. Lundová při prověřování pohřešovaných dívek narazí na fotografii jedné z nich, která měla na krku stejný řetízek jako Nanna. Ostatky patnáct let zmizelé dívky jsou nalezeny v nádrži zabalené do plachty stěhovací firmy. Při snaze získat další materiál je v opuštěné budově postřelen Meyer, jenž v nemocnici umírá. Kriminalistka se stává podezřelou ze střelby s důsledkem suspenzace a vazby. Přes oficiální uzavření případu pátrá po propuštění na vlastní pěst a dostává se na stopu stěhováka Vagna Skærbæka, zaměstnaného ve firmě otce studentky Theise Birka Larsena, jehož je odvěkým přítelem a fakticky členem rodiny.

Oba kamarádi odjíždějí z rodinné oslavy do lesa, kde byly spáchány vraždy. Policie i Lundová jsou jim v patách. Poté, co Skærbæk zbraní donutí Theise k cestě do lesa, předá mu ji a vypoví celý příběh. Nanna chtěla z domova uprchnout tajně s dětskou láskou – muslimem, čemuž musel rodinný přítel násilně zabránit. K zastřelení však nenašel sílu, a po víkendovém věznění ji tak uložil do kufru auta, které poslal do vody. Otřesený Theis zaměstnance zastřelí.

Obsazení

Hlavní role náhled|Søren Malling a Sofie Gråbøl, kteří ztvárnili postavy kriminalistů Jana Meyera a Sarah Lundové

Vedlejší role

2. řada Druhá desetidílná řada, Zločin II (Forbrydelsen II), byla natočena dva roky po první sérii. Na scénáři se vedle Sørena Sveistrupa podíleli také Michael W. Horsten a Torleif Hoppe. Premiéra v Dánsku proběhla od 27. září do 29. listopadu 2009.Forbrydelsen II, IMDb. Ověřeno 27. ledna 2011. V Norsku byly 57minutové epizody vysílány na programu NRK1 vždy v úterý s jedenáctidenní prodlevou za dánským uvedením.Programmer Forbrytelsen 2, NRK. Ověřeno 14. prosince 2011. Následovaly premiéry na německém veřejnoprávním kanále ZDFZDF: Kommissarin Lund: Das Verbrechen II Ověřeno 2011-03-21 a na podzim 2010 na švédské stanici SVTSVT: "Svåra fall för dansk polis", Sveriges Television. Ověřeno 9. října 2012 Ve Spojeném království se, po úspěchu první řady, dostal seriál na obrazovky BBC Four 19. listopadu 2011Sutcliffe, Tom (21. listopadu 2011) The Weekend's TV: The Killing II, Sat, BBC4 Frontline Medicine, Sun, BBC2 The Independent, Ověřeno 21. listopadu 2011Digital Spy: "BBC buys second series of The Killing" Ověřeno 21. března 2011 a na belgickém stanici Canvas o čtyři dny později.The killing – Het programma Canvas.be, Ověřeno 3. prosince 2011 Australská SBS Two zařadila sérii do programového schématu od 21. března 2012.

Děj Po vyřešení kauzy Larsenové slouží Lundová u hraniční policie v jihodánském Gedseru. Tam za ní přijíždí kodaňský kriminalista Ulrik Strange, vyslaný šéfinspektorem Lennartem Brixem, aby požádal o pomoc v případu zavražděné armádní poradkyně a obhájkyně Anny Dragsholmové. Ženu nalezli mrtvou v Mindelunden i Ryvangenu, památníku popravených členů dánského odporu během druhé světové války. Po počátečním váhání vytvoří Lundová vyšetřovatelský tým se Strangem. Ministrem vnitra se stává Thomas Buch, jenž tuší, že jeho předchůdce Frode Monberg byl zapleten do objasňování podezření dánských vojáků z vražd civilistů během afghánské mise. Tento případ navíc vykazuje spojitost s úmrtím Dragsholmové.Settet.dk: "Forbrydelsen II" Retrieved 2011-03-21

Poté, co je zavražděn dánský veterán z Afghánistánu, padá hlavní podezření na islamisty, kteří by se mohli mstít za dánskou vojenskou účast. Obě oběti znal Jens Peter Raben, velitel jednotky, jíž se týká podezření ze zavraždění afghánské rodiny. Dlouhodobě je hospitalizován na psychiatrii. S manželkou Louise, dcerou plukovníka Torstena Jarnviga, který stojí v čele kasáren, má malého syna. V Rabenově vyprávění se vyskytuje záhadný důstojník a člen speciálních jednotek přezdívaný „Perk“, který měl být strůjcem vraždění v afghánském domě. Poté, co jsou zabiti další dva členové Rabenovy jednotky, z psychiatrie prchá. Podezření na islámské extremisty se jeví jako zástěrka a Lundová se s kolegou zaměřují na dánské vojáky z kasáren.

Buch s náměstkem Carstenem Ploughem a sekretářkou Karinou Munkovou Jørgensenovu zjišťují další důkazy v zakrývání zločinu. Ministr se však ocitá pod tlakem, neschopen oslabit vládu zveřejněním skutečnosti, a pro potřebu schválit protiteroristický balíček s lidovci, je mu doporučováno držet se islamistické verze vražd. Raben se skrývá v kostele u bývalého vojenského kaplana, jenž naléhá, aby se vydal policii. Poté, co Raben prchá, je Lundovou objeven zavražděný kaplan. Na místě se však stále skrývá pachatel a následná honička končí omráčením kriminalistky, načež ji vrah mohl bezbrannou zastřelit, ale neučinil tak.

Přes protesty vyšetřovatelka požaduje exhumaci vojáka Pera K. Møllera, známého jako „Perk“, jehož identitu po smrti někdo jiný používá. Exhumace potvrdí pravost ostatků. Ve chvíli, kdy Strange s kolegyní dopadnou Rabena, drží podezřelý zbraň a poznává v kriminalistovi „Perka“ z Afghánistánu. Strange jej vyzve k odložení zbraně a když tak nečiní, postřelí ho. Raben dále trvá na své verzi a odpovědnosti Strangeho za masakr na afghánské rodině. Souhlasí také tetování na levé paži, které u Perka předpověděl. Armádní představitelé sdělí, že Strange skutečně sloužil v Afghánistánu, ale vrátil se do vlasti ještě před vražedným incidentem.

Lundová zjišťuje, že má její kolega problém s alibi na dobu vražd vojáků Rabenovy jednotky i advokátky. Přesto s ním letí do Afghánistánu vyslechnout podezřelého chirurga, jenž byl v době vražd doma na dovolené, a který ze smrti bratra – člena Rabenovy jednotky, viní právě jejího velitele. Pár se neplánovaně vydává i do domu údajného masakru a objevuje dánskou munici s kostmi civilistů. Potvrzení zločinu nahrává Buchovi vůči ministru obrany Flemmingu Rossingovi a premiéru Gertu Eriksenovi, snažícímu se o shození případu ze stolu. Po návratu je provedena prohlídka kasáren. Podezření z vyvraždění Rabenovy jednotky padá nově na kapitána Bilala, protitálibánsky orientovaného muslima, v jehož skříňce jsou nalezeny části identifikačních „psích známek“ vojáků na krk, jejichž druhé poloviny byly objeveny u mrtvých. Kapitán unáší Louisu Rabenovou. Ve chvíli, kdy jsou Rabenem a kriminalisty vypátráni, propouští zadržovanou, a páchá sebevraždu odpálením nálože.

Mezi čtyřma očima generál plukovníku Jarnvigovi sděluje, že o Strangem policii zatajil informace. Ve skutečnosti byl tento voják během masakru afghánské rodiny tajně vysazen v dané lokalitě. Po setkání Rabena s manželkou se Strange nabízí k jeho odvozu zpět na psychiatrii. Do auta nasedá i Lundová. Během cesty zastavují u památníku hnutí odporu, kde nalezli Dragsholmovou. Kriminalistka poukazuje na nepravděpodobnost Bilala jako vraha vojáků, přestože právě on byl za něho označen. Strange se při popisu událostí přenášení těla Dragsholmové k památníku podřekne, když zmíní detail známý jen vrahovi. Překvapené Lundové tasí její zbraň u boku a výstřely ji skolí k zemi. Poté volá na stanici, že uprchlý Raben vyšetřovatelku zastřelil a on jej musel zabít. Než proti vojákovi zmáčkne spoušť, je omráčen Lundovou, které neprůstřelná vesta zachránila život. Ta do jeho těla vyprázdní celý zásobník.

Ministrovi Buchovi odhodlanému zveřejnit pravdu o zatajování ze strany premiéra, je za mlčení nabídnuto povýšení do úřadu vicepremiéra.

Obsazení

3. řada