Otto Juljevič Šmidt (uváděn též jako Otto Juljevič Schmidt, , Mogilev – 7. září 1956, Moskva) byl běloruský a sovětský matematik, astronom, geofyzik, filozof, jazykovědec, encyklopedista a polárník.
Velel několika sovětským polárním expedicím, například výpravě do Země Františka Josefa (1929–1930) či expedici Sever. V matematice se věnoval abstraktní teorii grup, aplikoval ji v topologii a také v teoretické fyzice. Zabýval se rovněž kosmologií – zformuloval zcela novou teorii vzniku sluneční soustavy.http://archiv.ihned.cz/c1-975001-veda-a-technika
Život Narodil se na území dnešního Běloruska (tehdy Ruská říše) do německo-lotyšské rodiny. Studoval na gymnáziu v Mogilevu a Kyjevě, které ukončil v roce 1909 zlatou medailí. Vystudoval matematiku na univerzitě v Kyjevě, kde působil od roku 1913 až do Říjnové revoluce. Věnoval se teorii grup a získal titul soukromého docenta. V roce 1916 publikoval monografii Abstraktní teorie grup (Абстрактная теория групп). Po roce 1917 se zapojil do politického života, byl jedním z hlavních tvůrců systému sovětské vědy. V roce 1920 se vrátil k pedagogické práci a byl jmenován profesorem Moskevské univerzity. V letech 1924–1941 byl hlavním redaktorem Velké sovětské encyklopedie. V roce 1927 byl na vědeckém pobytu na univerzitě v Göttingenu, kde se zabýval problémy moderní algebry a napsal jednu ze svých nejlepších prací pojednávající o teorii grup. V roce 1928 se zúčastnil první sovětsko-německé expedice organizované Akademií věd SSSR, jejímž cílem bylo prozkoumat nejvyšší vrcholy západní části pohoří Pamír. V roce 1929 založil katedru vyšší algebry fyzikálně-matematické fakulty Moskevské univerzity, kterou vedl až do roku 1949.
V letech 1930–1934 vedl arktické expedice na parnících Sedov, Sibirjakov a Čeljuskin, jejichž cílem bylo prokázat, že po severní námořní cestě je možné proplout z evropské části Sovětského svazu až na Dálný východ. Při poslední plavbě se parník Čeljuskin v únoru 1934 dostal v Čukotském moři do sevření ledových ker a potopil se. Posádka a cestující v počtu 104 osob se stačila přemístit s potřebnými zásobami na led, odkud byli během března a dubna letecky transportováni na pevninu. V posledních dnech pobytu na kře Šmidt těžce onemocněl a musel být převezen do nemocnice ve městě Nome na Aljašce. V letech 1932 – 1938 byl Otto Šmidt náčelníkem hlavní správy Severní mořské cesty.
V letech 1939–1942 byl místopředsedou Akademie věd Sovětského svazu.http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=94585&title=%8Amidt&s_lang=2 Věnoval se vědecké činnosti v oblasti matematiky, geofyziky a kosmogonie. Z jeho popudu byl v roce 1938 zřízen Ústav teoretické geofyziky, který Otto Šmidt řídil až do roku 1948, jeho odděleni vzniku Země až do posledních let svého života. V posledních patnácti letech svého života se velmi intenzivně zabýval otázkami kosmogonie, a to zejména vypracováním nové hypotézy o vzniku Země a planet.
Otto Šmidt byl třikrát ženatý, měl tři syny: Vladimíra (1920–2008), Sigurda (1922–2013) a Alexandra (1934–2010). Zemřel 7. září 1956 v Moskvě a je pochován na Novoděvičím hřbitově.
Ocenění náhled|vlevo|upright|Otto Šmidt na sovětské poštovní známce z roku 1966
Otto Schmidt byl za svou práci 27. června 1937 vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu, třikrát obdržel Leninův řád a řadu dalších vyznamenání a ocenění. Jeho jméno nese Šmidtův ostrov v Karském moři, poloostrov na pobřeží Čukotského moře a nedaleké sídlo městského typu, Mys Šmidta v Čukotském autonomním okruhu, mys Shmidt Point v Antarktidě, stejně jako jej nesl geofyzikální institut Sovětské akademie věd.
Na jeho počest byl pojmenován asteroid, který objevila v roce 1948 sovětská astronomka Pelageja Fjodorovna Šajn – (2108) Otto Schmidt.
Měsíční kráter Schmidt nese jméno Otto Šmidta, německého astronoma J. F. J. Schmidta a německého optika Bernharda Schmidta.
První sovětský ledoborec užívaný pro vědecký výzkum, který byl spuštěn na vodu v roce 1979, nesl jméno Otto Schmidt.Ledoborec „Otto Schmidt“ , www.maritime-connector.com, navštíveno duben 2014.
Šmidtovo jméno nesou ulice v Mogilevu, Lipecku a Kyjevě. Od roku 1995 uděluje Institut fyziky Země Ruské akademie věd „Cenu Otto Šmidta“ za významný základní výzkum v Arktidě.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Nekrolog v časopise Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
Kategorie:Bělorusové Kategorie:Sovětští matematici Kategorie:Narození 30. září Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Úmrtí 7. září Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Muži Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Členové KSSS Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR) Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Osobnosti na poštovních známkách Kategorie:Narození v Mogilevu Kategorie:Nositelé Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945 Kategorie:Polárníci