Bystřice (v místním nářečí Bystrzica, , ) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde obyvatel, přičemž asi čtvrtina se jich hlásí k polské národnosti. Z hlediska počtu obyvatel patří mezi největší obce v Česku bez statusu města či městyse.
Obcí protéká řeka Olše, podle níž má přívlastek katastrální území.
V roce 2005 zavedlo zastupitelstvo obce následující neoficiální označení ulic jako orientační názvy: Pojmenovány byly páteřní ulice (např. Nýdecká, Na Pasekách) a boční navazující ulice byly očíslovány (např. Nýdecká 5, Na Pasekách 13). Toto označování bylo zavedeno pro lepší orientaci integrovaných záchranných služeb.
Historie Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409–1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo potvrzeno knížetem Kazimírem II. v roce 1503 a znovu (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Václavem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv. „formanské“ – naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.
Osidlování nové vesnice probíhalo pomalu. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě se zabývali také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv. „vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy. V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel, z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 usedlostí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 zde bylo pouze 37 katolíků. V roce 1782 byla založena první bystřická škola a zároveň byl založen evangelický sbor. Ve škole bylo vyučovacím jazykem místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží. Roku 1916 byl v Bystřici založen adventistický sbor.NEŠPOR, Z. R. a VOJTÍŠEK, Z.: Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. Praha, 2016, s. 169.
V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem výroby krajek. Krajky se používaly při výrobě krajkových bot a na pokrývky hlavy, které byly součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro železárny v Třinci. O něco později se v Bystříci vyráběla velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohumínské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2 %) bylo Poláků, 13 (0,5 %) Čechů a 31 (1,3 %) Němců.
Významní rodáci Kornel Michejda, chirurg Oskar Michejda, evangelický superintendent Wiktor Niemczyk, evangelický teolog Jerzy Cymorek, evangelický biskup Vilém Stonawski, evangelický biskup Jan Wacławek, evangelický biskup Radovan Lipus, divadelní a dokumentární režisér Karol Śliwka, komunistický poslanec za první republiky
Obecní správa Od 1. ledna 1980 do 28. února 1990 k obci patřily Košařiska a Nýdek.
Obecní symboly Na obecním znaku a vlajce je použit motiv krojidla, které se nachází na obecní pečeti z roku 1702. Uvedený motiv je doplněn těšínskou orlicí a znázorněním řeky Olše, která obcí protéká. Návrh znaku z roku 1993 vypracoval Bronislav Firla.Časopis Slezského zemského muzea, 1994, s. 93.
Sport V Bystřicí sídlí fotbalový klub TJ Bystřice a také profesionální cyklistický tým JK Animals MTB Team.
Doprava V Bystřici se nachází stejnojmenná železniční stanice ležící na trati Bohumín–Čadca. Dále tudy prochází silnice první třídy I/68 a silnice druhé třídy II/474.
Volby do zastupitelstva Datum voleb Zvolení zastupiteléStarosta 18. 11. – 19. 11. 1994Zvolení zastupitelé Anna Konderlová1998 Zvolení zastupiteléAnna Konderlová1. 11. – 2. 11. 2002 Zvolení zastupiteléAnna Konderlová20. 10. – 21. 10. 2006 Zvolení zastupitelé Ladislav Olšar15. 10. – 16. 10. 2010 Zvolení zastupitelé Ladislav Olšar10. 10. – 11. 10. 2014 Zvolení zastupitelé Mgr. Roman Wróbel5. 10. – 6. 10. 2018 Zvolení zastupitelé Mgr. Roman Wróbel
Starostové a předsedové MNV od roku 1945 Jméno Ve funkci František Potyš 1945–1946 Maxmilián Mrovčík 1946–1948 Viktor Heczko 1948–1949 Józef Rusz 1949–1964 Oldřich Dudek 1964–1970 Paweł Cienciała 1970 František Kohůtek 1970–1976 Josef Špiller 1976–1990 Anna Konderlová 1990–2006 Ladislav Olšar 2006–2014 Roman Wróbel 2014–dodnes
Obyvatelstvo
Pamětihodnosti Spolek pro vojenská pietní místa Zde Evangelický toleranční kostel Kostel Povýšení svatého Kříže 1 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany 2 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany
Galerie
Partnerská města Goleszów, Polsko Pińczów, Polsko Svodín, Slovensko Tata, Maďarsko
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje Bystřice v proměnách času https://www.bystrice.cz/obcan/informace-o-obci/bystrice-v-promenach-casu/
Kategorie:Vesnice v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Obce v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Sídla v Jablunkovské brázdě Kategorie:Sdružení obcí Jablunkovska Kategorie:Sídla ve Slezských Beskydech