IMAM Ro.58 byl italský prototyp celokovového dvoumotorového dvoumístného dolnoplošníku s dvojitou svislou ocasní plochou a zatahovacím podvozkem ostruhového typu. Vyvíjen byl v době druhé světové války pro Regia Aeronautica, která jej plánovala nasadit jako stíhací letoun.
Vznik náhled|vlevo|Čelní pohled na IMAM Ro.58 Firma S. A. Industrie Meccaniche e Aeronautiche Meridionali z Neapole chtěla dát společně s jejím šéfkonstruktérem Ing. Gallassem italskému letectvu dálkový stíhací letoun, určený především jako doprovodný pro akce bombardovacích a torpédových letounů v oblasti Středozemního moře. Dalším jeho operačním úkolem mělo být krytí leteckých dopravních spojů mezi Itálií a severní Afrikou a ofenzivní bitevní akce daleko od základen. Společnost IMAM se při vzniku nového stroje inspirovala jak tvarově, tak bojovým určením německým letounem Messerschmitt Bf 110. Významným zdrojem nových poznatků v aerodynamice vyšších rychlostí se stal předchozí typ IMAM Ro.57.
Vývoj náhled|IMAM Ro.58 Letové testy prototypu IMAM Ro.58 (sériové číslo MM.431) byly zahájeny v květnu 1942 na továrním letišti Capodichino u Neapole. Nový stroj poháněly dva německé vidlicové dvanáctiválce Daimler-Benz DB 601A o výkonu po 864 kW s třílistými automatickými vrtulemi VDM. Pilot ovládal tři pevné kanóny Mauser MG 151 ráže 20 mm v přídi trupu, za ním sedící střelec/radista pak pohyblivý kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm. Pod trupem, na úrovni hlavního nosníku centroplánu, byl univerzální závěs pro pumu o hmotnosti 500 kg, nebo pro odnímatelné pouzdro se dvěma dalšími pevnými kanóny MG 151. Spoluprací zkušebního pilota a konstruktérů se podařilo odstranit počáteční potíže s motory a pak s odlehčovacími a vyvažovacími ploškami kormidel. Když na jaře 1943 továrna Messerschmitt předváděla na letišti Guidonia u Říma letoun Me 410 s pohonnými jednotkami Daimler-Benz DB 603 o výkonu po 1080 kW, dokázal italský pilot napodobit všechny jeho manévry. Rovněž porovnávací lety v rychlosti vyzněly příznivěji pro Ro.58.
Z uvažované sériové výroby Ro.58 s licenčními motory Fiat RA-1050 RC-58 Tifone nakonec sešlo z důvodu zhoršených výrobních možností draků i motorů v Itálii. Navíc italské letectvo preferovalo ve větším počtu spíše jednomotorové letouny. Uvažovalo se i o nasazení Ro.58 proti spojeneckému bombardovacímu letectvu svrhováním časovaných, nebo barometrickým tlakem rozněcovaných pum, ale i tento plán byl zamítnut.
Po ukončení zkoušek Ro.58 mu byly na letišti v Guidonii demontovány oba agregáty, které převzala produkce stíhacích strojů Reggiane Re.2005. Drak byl nalezen spojeneckými vojáky po obsazení této části Itálie a zničen.
Specifikace Údaje dle náhled|IMAM Ro.58
Technické údaje Posádka: 2 Rozpětí: 13,40 m Délka: 9,89 m Výška: 3,39 m Nosná plocha: 26,20 m² Hmotnost prázdného letounu: 4350 kg Maximální vzletová hmotnost: 6100 kg Pohonná jednotka: 2 × kapalinou chlazený dvanáctiválcový vidlicový motor Daimler-Benz DB 601A-1 Výkon pohonné jednotky: 2 ×
Výkony Maximální rychlost v 5120 m: 605 km/h Výstup na 6000 m: 6 min Dostup: 10 500 m Dolet: 1500 km
Výzbroj 5 × pevný kanón MG 151 ráže 20 mm (3 v přídi trupu, 2 v podtrupové vaně) 1 × pohyblivý kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
IMAM Ro.58
Kategorie:Italská stíhací letadla Ro.58 Kategorie:Letecké prototypy