Tlučkův mlýn (též Sulanův) je název historického mlýna na levém břehu Otavy v katastru vsi Borečnice. Mlýn byl stejně jako řada dalších zbořen v roce 1960, kdy došlo k výstavbě Orlické přehrady. V průběhu století se na něm vystřídala řada mlynářů. Někteří byli vlastníky, jiní si objekt pouze pronajímali. Od konce 19. století máme zprávy o rozšiřování a postupné modernizaci mlýna. K mletí na zakázku se přidalo mletí komerční, po určitou dobu zde fungovala pila na dřevo, restaurace s parketem. Na mlýně bylo možno přespat. Vedle činnosti mlynářské jeho obyvatelé obhospodařovali pole a lesy, měli právo lovu ryb.
Historie První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1405, kdy ho Mikuláš Volyňský dává v užívání píseckému špitálu. Později se vlastníci a nájemci mlýna pravidelně střídali. Koncem 19. století za mlynářování Matěje Šebelleho jsou uváděna čtyři mlýnská kola na spodní vodu na mletí především žitného a ječmeného zrna. Páté kolo sloužilo pile.Pixová, s. 94.
V roce 1871 byla nad mlýnem dokončena kaple Kaple Panny Marie Lurdské. Kaple byla postavena z lámaného kamene a pojmenována po vzoru poutní kaple v Lurdech, údajně na žádost babičky místního mlynáře Kubrichta. Roku 2012 byla kaplička obnovena a znovuvysvěcena.
Po roce 1880, za mlynáře Aloise Kubrichty patřílo k mlýnu deset hektarů polí, les, právo rybolovu v délce dva kilometry a slup. V této době také skončilo využití mlýna k řezání dříví.Pixová, s. 95–96. V roce 1923 za Stanislava Sulana mlýn vyhořel a musel být znovu postaven.Pixová, s. 98–100. Byl modernizován a získal i generátor elektrického proudu.Pixová, s. 106. Byla zde zřízena letní restaurace s parketem, kterou Sulan pronajal jiným podnikatelům a sám hostům ve mlýně nabízel pokoje. V roce 1931 Sulan pronajal mlýn Jindřichu Caisovi ze zdíkovského mlýna na Šumavě. Ten pokračoval v modernizaci. Za druhé světové války mlel Cais na černo a po nocích prodával mouku lidem. Když Jindřichu Caisovi skončil v roce 1945 pronájem, začal zde pracovat Stanislavův syn Václav.Pixová, s. 100. Ten rozšířil selské mletí o obchodní. Na místo mletí pro sedláky z okolních vesnic tak začal zkupovat zrno, mlít a mouku prodávat pekařům v Písku.Pixová, s. 111. V roce 1951 převzalo mlýn Hospodářské družstvo v Písku a poté Jihočeské mlýny v Českých Budějovicích. Po povodních v roce 1954 byl mlýn uzavřen a v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady v roce 1960 zbořen. V současné době se v místě nachází jen torzo jezu, které ale zaplavuje rozliv Orlické přehrady.Fröhlich, s. 68.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vodní mlýny v okrese Písek Kategorie:Zaniklé mlýny v Jihočeském kraji Kategorie:Otava Kategorie:Čížová