Zámek v Postoloprtech v okrese Louny v Ústeckém kraji byl postavený na místě starší tvrze v první čtvrtině sedmnáctého století. Zámek je chráněn jako kulturní památka. Od ledna 2017 byl zchátralý zámek nabízen k prodeji a v srpnu 2021 jej koupilo město Postoloprty.

Historie

Předchůdcem zámku byla tvrz, kterou si ve městě dal postavit Šebestián z Veitmile v první polovině šestnáctého století. V písemných pramenech se objevila poprvé v roce 1542, kdy ji Šebestián spolu s městečkem postoupil vdově po svém synovci Petrovi z Veitmile. Později Postoloprty připadly Křížovi z Veitmile a poté jeho synům Janu Benešovi a Janu Vavřincovi. Po smrti Jana Beneše celé panství zdědil humanistický vzdělanec Jan Vavřinec, který si zde zřídil uměleckou sbírku s knihovnou. Zemřel roku 1594 v Padově a správu panství převzala jeho manželka Eliška ze Žerotína. Posledním majitelem z rodu Veitmilů se stala Eliščina dcera Veronika, která Postoloprty v roce 1600 prodala svému manželovi, Štěpánovi Jiřímu Šternberkovi na Voticích, za 42 tisíc kop míšeňských grošů.

náhled|301px|Nádvoří v roce 2011

Šternberk začal v roce 1611 na místě nevyhovující tvrze stavět nový renesanční zámek na čtvercovém půdorysu. (Dále jen Veselý 1893). V roce 1620 zámek vyrabovalo selské vojsko, které přepadlo postoloprtský vojenský tábor Petra Mansfelda. Štěpán Jiří se ještě předtím přestěhoval se služebnictvem a cenným majetkem do Loun. Sedláci pobili asi 350 vojáků, zranili hejtmana Goldštejna a zničili knihovnu s archívem. Štěpán Jiří zemřel v roce 1625 a panství si o pět let později rozdělili jeho synové. Oba si ponechali polovinu zámku, Jan Rudolf ze Šternberka měl samotné město, zatímco Adamu Janovi připadly okolní vesnice. V roce 1633 však Adam Jan zemřel a jeho podíl připadl bratrovi, který celé panství prodal o čtyři roky později Václavu Michnovi z Vacínova.

Po třicetileté válce nechal Michna zámek upravit ve stylu raného baroka. Autorem těchto úprav mohl být Francesco Caratti, který pro Michny pracoval na několika zakázkách. Po Václavu Michnovi postoloprtské panství zdědil v roce 1667 jeho synovec Zikmund Norbert, který ale téhož roku zemřel.

V prosinci 1667 připadlo postoloprtské panství nezletilému Jiřímu Karlovi Michnovi. Jeho matka a poručnice zároveň, hraběnka Alžběta Lažanská, v roce 1669 prodala zadlužené panství za 240 tisíc rýnských zlatých hraběti Jiřímu Ludvíkovi ze Sinzendorfu. Za jeho vlády se zámek přestavoval. V roce 1680 byla dokončena stavba věže podle projektu Jiřího Pacha z Wiesenthalu.Veselý 1893, s. 29. Podle popisu z roku 1739, kdy její střechu strhla vichřice, měla věž tři patra, orloj s ciferníkem ve všech čtyřech stěnách a přízemím vedla brána, kterou se vcházelo na nádvoří. Při opravě věže v onom roce byl v báni nalezen zápis, který stavbu věže datoval do roku 1680. Po smrti Jiřího Ludvíka roku 1682 zdědil panství prvorozený syn Kristán Ludvík ze Sinzendorfu, ale brzy padl v boji proti Turkům a jeho majetek připadl mladšímu bratrovi Filipovi ze Sinzendorfu. Ten zadlužené panství roku 1692 prodal za 600 tisíc rýnských zlatých knížeti Ferdinandovi ze Schwarzenbergu.Veselý 1893, s. 30.

Zchátralý zámek, vybavený jen nejnutnějším nábytkem, se v té době využíval k sušení chmelu. Kníže Ferdinand nechal zámeckou budovu upravit podle návrhu architekta Pavla Ignáce Bayera. Přestavba probíhala v letech 1706–1718. Bayer při ní respektoval čtyřkřídlou dispozici objektu včetně věže v průčelí. Ještě během stavby se v západním křídle v důsledku projekční chyby objevily trhliny, a proto muselo být sneseno. V úpravách pak pokračoval další schwarzenberský architekt, Vídeňan Anton Erhard Martinelli. Jeho dílem byla nová zámecká kaple a kašna v zámecké zahradě – žádná z nich se nedochovala. Dále navrhl kočárovnu, ze které zůstalo jen torzo, a nově upravil zámecký park.

Častá přítomnost vojska během sedmileté války v letech 1756–1763 zámek těžce postihla; roku 1768 dokonce částečně vyhořel. Tehdejší majitel, Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu, který se na zámku narodil, začal ihned s opravami. Rekonstrukce však skončila až roku 1790, protože rozestavěný zámek poničili pruští vojáci během války o bavorské dědictví. Jižní křídlo zámku směrem k řece požár poškodil natolik, že muselo být sneseno a postaveno nové. Severní křídlo zámku muselo být rovněž strženo včetně věže v průčelí nad vchodem. Podoba zámku ještě s věží je zachycena na intarzii z dílny truhlářského mistra Heinricha Meynolffa z roku 1727, umístěné na postoloprtské radnici. Kvůli nedostatku finančních prostředků už severní křídlo nebylo obnoveno. Vstupní trakt se v roce 1787 otevřel do náměstí branou s mříží, která patří k prvním klasicistním stavbám svého stuhu v Čechách.

Schwarzenbergům panství zůstalo až do roku 1945. Ve druhé polovině dvacátého století byl v zámku depozitář Národní knihovny. Od roku 2004 byl jeho majitelem italský podnikatel Mauro Piccinini. Do zámku zprvu neinvestoval kvůli soudnímu sporu, v němž se ho snažila získat dědička hlubocké větve Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová. V lednu 2015 soudy její nároky zamítly, nicméně Piccinini se zámek snažil prodat. Za dobu vlastnictví italským majitelem ale došlo dle znaleckých rozsudků k výrazné degradaci zámku až o 50 procent, což byl alarmující stav. Kvůli zchátrání tohoto zámku a ještě dalších dvou objektů, které měl Piccinini v majetku (zámek Cítoliby a do roku 2013 barokní statek v Kystře), došlo k soudnímu řízení a Piccinini byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. V říjnu 2021 zámek odkoupilo město Postoloprty za 13,2 milionu Kč s cílem ho opravit.

Stavební podoba Zámek má trojkřídlou dispozici, na čelní straně uzavřenou mřížovou zdí se vstupní branou. Tři dvoupatrová zámecká křídla obklopují čestný dvůr. V přízemí středního křídla se na nádvorní straně nachází pilířové arkády, nároží zdůrazňují pavilónové nástavby ve funkci třetího patra. Památkově chráněný je celý zámecký komplex. Kromě oplocení a ohradních a opěrných zdí to je zámecká zahrada s bazénem, zahradnický domek, kašna, torzo kočárovny a dům ve Wolkerově ulici čp. 12, který byl určený k ubytování zámeckého personálu.

Galerie

Odkazy Reference Anděl 1984, s. 389 Anděl 1984, s. 390

Literatura

Související články Seznam zámků v Ústeckém kraji

Externí odkazy

Kategorie:Zámky v Postoloprtech Kategorie:Barokní zámky v okrese Louny Kategorie:Ohrožené kulturní památky v Ústeckém kraji Kategorie:Postoloprtské panství Kategorie:Kulturní památky v Postoloprtech