Dolnosaský kraj či Dolnosaský říšský kraj (, , ) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl roku 1512 rozdělením bývalého Saského kraje a zanikl spolu s říší roku 1806.
Kraj byl známým střediskem protestantismu i protihabsburské politiky v říši, což vyvrcholilo v první polovině třicetileté války. Tehdy dánský král Kristián IV., svedl válku za zájmy protestantů s císařem Ferdinandem II. a Katolickou ligou (1625–1629), kterou oficiálně nevedl jako dánský král, ale s podporou kraje jako tzv. krajský nejvyšší (Obrist). Král byl ostatně jako vévoda holštýnský jedním z krajských knížat. Válka však skončila díky úsilí Valdštejna a Tillyho drtivým vítězství císaře a krajští stavové museli svou otevřenou proticísařskou politiku napříště mírnit. Krajské sněmy se konaly nejdříve v Hannoveru a později v Halberstadtu.
Členové kraje Krajské stavy nebyly rozděleny do kúrií, ale zasedaly a hlasovaly dohromady v jedné jediné valné hromadě. Jejich počet se v průběhu staletí měnil, oproti jiným krajům, jen málo.
Vysvětlivky: V – knížata, která před r. 1803 získala virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu, V1 – knížata, kterým byl virilní hlas toho roku přislíben.
Členové v 17. a 18. století 25px Brémské arcibiskupství, V (od r. 1648 vévodství), r. 1648 přešlo na lavici světských krajských knížat 25px Halberstadtské biskupství, V (od r. 1648 knížectví) – od r. 1648 součást Braniborského kurfiřtství 25px Hildesheimské biskupství, V 25px Lübecké biskupství, V (od reformace, resp. r. 1648 luteránské s dědičnými biskupy z Gottorpského rodu, od r. 1803 světské knížectví s centrem v Eutinu) 25px Ratzeburské biskupství, V (od r. 1648 25px světské knížectví), od r. 1648 součást Meklenburska, od r. 1701 Meklenbursko-Střelicka, ke krajským stavům patřilo až od reformace 25px Zvěřínské biskupství, V (od r. 1648 25px světské knížectví), od r. 1648 součást Meklenburska, od r. 1701 součást Meklenbursko-Zvěřínska, ke krajským stavům patřilo až od reformace
Klášter Riddagshausen – od r. 1567 součást Brunšvicka-Wolffenbüttelska 25px Okněžněný klášter Gandersheim – jeho říšská bezprostřednost a krajské stavovství zpochybňována ze strany Brunšvicka-Wolffenbüttelska
25px Brémské vévodství, V (od r. 1648) – v l. 1648–1720 součást Švédska, poté k Hannoverskému kurfiřtství 25px Blankenburské knížectví, V1 (od r. 1707, předtím hrabství) – vládla brunšvická sekundogenitura, od r. 1731 opět součást Brunšvicka-Wolffenbüttelska 25px Brunšvicko-calenberské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství), od r. 1692 znovusjednoceno do Hannoverska) 25px Brunšvicko-grubenhagenské knížectví, V od r. 1692 (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) znovusjednoceno do Hannoverska) 25px Holštýnské vévodství, glückstadtský (královský) úděl, V – náleželo od dělení r. 1544 Dánsku (předtím v dánských rukách celé Holštýnsko) 25px Holštýnsko-gottorpské vévodství, V (gottorpský úděl) – náleželo od dělení r. 1544 do r. 1773 Gottorpským vévodům – Holštýnsko jako celek v kraji od r. 1548 25px Lüneburské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) r. 1705 znovusjednoceno do Hannoverska) 25px Meklenbursko-güstrowské vévodství, V (vzniklo 1621, od r. 1699 opět součást Meklenburska-Zvěřínska) 25px Meklenbursko-zvěřínské vévodství, V 25px Říšské hrabství Rantzau (na krajském sněmu od r. 1662, od r. 1726 dánské) 25px Sasko-lauenburské vévodství (od r. 1689 součást Lüneburského knížectví) 25px Brunšvicko-wolffenbüttelské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) 25px Hrabství Regenstein (před r. 1599 Hrabství Blankenburg-Regenstein) – r. 1599 rozděleno mezi Brunšvicko-Wolffenbüttelsko (viz Blankenburg) a Halberstadtské biskupství, halberstadtská část pak měnila majitele (mj. Maxmilián z Valdštejna), až r. 1648 připadlo Braniborsku, Braniborsko se krajských sněmů již neúčastnilo
25px Brémy 25px Goslar 25px Hamburk (hlas od r. 1620 díky přímluvě císaře) 25px Lübeck 25px Mühlhausen 25px Nordhausen 25px Göttingen (nebyl říšským městem, součást Brunšvicka, přesto uhájil krajské stavovství)
Bývalí členové se zaniklým hlasem 25px Holštýnsko-haderslebenské vévodství (v l. 1544–1581, pak rozděleno mezi královské Holštýnsko a Holštýnsko-Gottorpsko) 25px Holštýnsko-pinneberské hrabství (domácí dynastie Schauenburgů vymřela r. 1635, v l. 1640–1650 rozděleno mezi Dánsko, Holštýnsko-Gottorpsko a Rantzau) 25px Hrabství Amt Segenberg a Fleinschberg (1628–1629) (krátký pokus zřídit říšské hrabství kolem holštýnského Segebergu a šlesvického Flensburgu pro Albrechta z Valdštejna, po míru s Dánskem vráceno)
Chybně uváděné stavy Hrabství Wunstorf (již od r. 1442 součást Brunšvicka, chybně uváděla matrika z r. 1532, opraveno v matrice z r. 1535) Města 25px Hildesheim, 25px Lüneburg a 25px Brunšvik (nebyla říšskými městy, šlo hlavní města různých knížectví)
Odkazy Literatura DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, částečně dostupný online
Externí odkazy
Seznam členů a stavů Říšských krajů Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích Mapa států v kraji k roku 1789
Kategorie:Říšský kraj Kategorie:Vzniklo 1512 Kategorie:Zaniklo 1806 Kategorie:Dějiny Dolního Saska Kategorie:Dějiny Šlesvicka-Holštýnska Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska