Julius Lankáš, též Julius Otakar Lankáš (28. prosince 1909, Vídeň – 9. září 1991, Praha) byl český sochař-figuralista a medailér.
Život Narodil se ve Vídni jako třetí dítě JUDr. Otakara Lankáše (1876–1938), původně pražského komisaře c. a k. státních drah, a jeho manželky Emilie, rozené Reumannové (1886–1944)Národní archiv, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let 1850–1920,http://www.digital.wienbibliothek.at/wbrobv/periodical/zoom/134653. Po otcově penzionování se rodina přestěhovala zpět do Prahy. V letech 1926–1932 vystudoval sochařství a keramiku na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů Jaroslava Horejce a Karla Dvořáka. V letech 1932–1936 ještě studoval na Vysokém učení technickém v Brně.Portrétní fotografie od Jindřicha Hatláka ve sbírce Moravské galerie v Brně .
Pak zakotvil v Praze. Americký lékař českého židovského původu Oswald Alois Holzer (1911–2000) vzpomíná ve svých pamětech, jak rád v letech 1938–1939, před svou emigrací do Číny a USA, sedával v Praze v Mánesu s Juliem Lankášem a Adolfem Hoffmeistrem a dával jim korigovat své amatérské kresby.My Dear Boy: A World War II Story of Escape, Exile, and Revelation. Editorka Joanie Holzer Schirm. Potomac Books: University of Nebraska 2019, s. 25, ISBN 9781640121713
Julius Lankáš se ve svém pražském ateliéru na Karlově náměstí do pozdního věku věnoval především monumentálnímu sochařství, figurální a portrétní tvorbě, stylově oscilující mezi realismem a art-deco. V letech 1936–1985 se účastnil mnoha soutěží, mezi prvními na pomník T. G. Masaryka. Mezi komorními plastikami, které z jeho díla v současnosti patří k nejvyhledávanějším, převažují ženské akty, které Lankáš po vzoru profesora Horejce často prováděl v keramice s barevnou glazurou nebo v režné kolorované hlíně.
Je pohřben v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.
Dílo (výběr) 150px|vlevo|náhled|Portrét Míly Spazierové-Hezké, 1940
náhled|Náhrobek rodiny Lankášovy s vlastní plastikou Ukládání Krista do hrobu (1938), Vinohradský hřbitov 150px|vlevo|náhled|Schoulená, 1984; Praha–Libeň Busta Jaroslava Horejce, patinovaná sádra, kolem 1936, Galerie hl. m. Prahy Busta herečky Marie Burešové Hlava boxera, Galerie hl. m. Prahy Motorka – (motocyklista) – glazovaná keramika Sedící lehký atlet, cín; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labemkatalog sbírek GMU v Roudnici n. L. online Pamětní deska s portrétem Bohuslava Vrbenského v Praze – Vršovicích, 1982 Stojící ženský akt – pálená hlína, kolorovaná Ženský akt ležící na pohovce – pálená hlína Sen (sedící ženský akt), před železničním nádražím, Česká Třebová, 1980Projekt Sochy a města Plastika Matka s dítětem, před mateřskou školkou, Česká Třebová, 1983 Portrét dcery Moniky Okřídlené kolo – emblém železnice, v průčelí nádraží v Bílině, 1968 Plaketa Palác kultury Praha, 1981 Galerie hl. m. Prahy Pamětní deska Antonína Sovy na domě čp. 95/I v Široké ulici v Praze, 1984 Schoulená dívka – pískovec, 1985, parčík v Davídkově ulici, Praha 8 Libeň Sousoší Ryby – mramor, 1985, na kašně v ulici Marie Pujmanové, sídliště Pankrác 1, Praha 4Vetřelci a volavky: Julius Lankáš, Ryby
Výstavy Vystavoval na členských výstavách SVU Mánes (do 1950) a se sdružením Purkyně v letech 1952 a 1954 samostatná výstava – Obecní dům Praha samostatná výstava s Karlem Skálou – Topičův salon Praha, 27.4.–17. 5. 1942 spoluúčast na výstavách Druhý zlínský salón (1937)Toman, 1949, s. 10; Pátý zlínský salon,(1940)
Odkazy
Reference
Literatura Julius Lankáš – Karel Skála, Topičův salon Praha, výstavy z let 1937–1949 Prokop Toman, Nový slovník čsl. výtvarných umělců, 2. díl L–Ž, Praha 1949, s. 10 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, díl VI., Centrum Chagall Ostrava 2002
Externí odkazy
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Narození 28. prosince Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Úmrtí 9. září Kategorie:Úmrtí v roce 1991 Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově