Modrá krev je český televizní seriál, pojednávající o historii a současnosti významných českých šlechtických rodů. Vysílán je Českou televizí na stanici ČT2 od roku 2017.
V rozhovorech s jejich žijícími příslušníky je v seriálu reflektována zejména doba 20. století – po první světové válce (zrušení šlechtických titulů), za druhé světové války (nacistická perzekuce) i po této válce (Benešovy dekrety 1945, Vítězný únor 1948, zabavení majetků, vyhnání z rodinných sídel) a nakonec snaha o revalvaci rodových jmen po restitucích od roku 1990, obvykle ve zdevastovaném stavu. Průvodcem pořadu je František Kinský, příslušník kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova.
V některých dílech třetí série (21. Stránští ze Stránky, 24. Zejdlicové ze Šenfeldu) jsou ovšem jako příslušníci někdejšího šlechtického rodu uváděny i osoby, jejichž příslušnost k tomuto rodu je zpochybnitelná.
První série (2017)
1. Kolowratové náhled|150px|Erb rodu Kolowratů (premiéra: 26. ledna 2017, ČT2)
rodové heslo: Věrně a stále.
V této epizodě byli osobně představeni žijící potomci dvou větví šlechtického rodu Kolowratů, Kolowrat-Krakowští a Kolowrat-Krakowští-Liebsteinští: Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský (* 1958), správce rodového majetku v Rychnově nad Kněžnou a Černíkovicích a jeho děti, syn Filip Jan Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (* 2001) a dcera Sophie Stefanie Andrea Kolowrat-Krakowská-Liebsteinská (* 2003) Arnošt (Ernest) Kolowrat-Krakowský (* 1935), syn Jindřicha Kolowrat-Krakowského a jeho druhé ženy Marie Klimtové, spisovatel Alyssa Margareta Kolowratová (* 1967), vnučka Jindřicha Kolowrat-Krakowského, učitelka angličtiny na Mezinárodní škole v Praze-Nebušicích a její dcera Alexie (Saša) Elizabeth Kolowratová Maximilian Alexander (* 1996) a Francesca Dominika Kolowrat-Krakowští (* 1998), studující děti Františka Sal. Tomáše Karla Kolowrat-Krakowského (1943–2004), kameramana a filmového producentaKolowrat.cz: Historie rodu Kolowratů a Dominiky Kolowrat-Krakowské (* 1966), roz. Perutkové, která spolu se svými dětmi založila Nadační fond Kolowrátek.
2. Czerninové náhled|125px|Starý rodový erb Czerninů z Chudenic
(premiéra: 2. února 2017, ČT2)
rodové heslo: Nezahyneš ani ohněm ani mečem.
Druhá epizoda je věnována šlechtickému rodu Czerninů z Chudenic, jejich jindřichohradecké i vinořsko-dymokurské větvi. Společným předkem obou větví byl Prokop Vojtěch Czernin († 1777). Tento rod vyniká tím, že po sedm století dobrovolně neopustil rodové sídlo Chudenice, zkonfiskovány jim byly až na základě Benešových dekretů v roce 1945.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu: Karl-Eugen Czernin (* 1956) z jindřichohradecké větve, vnuk Eugena Czernina z Chudenic (1892–1932), od roku 2004 vladař domu hradeckého a chudenického, majitel zámku Lázeň Wenzel Czernin (* 1986), jeho syn Theobald (Děpold) Czernin (1936–2015) z vinořské větve, majitel zámku v Dymokurech a jeho manželka Polyxena Lobkowiczová (* 1941) Tomáš Czernin (* 1962), jejich syn, stavební inženýr, lesník a zemědělec, po smrti otce majitel zámku v Dymokurech a jeho manželka Ursula Piringerová (* 1959), vystudovaná historička Anna Maria (* 1993), Wolfgang (* 1995), Maximilian (* 1997), jejich děti, studenti Diviš Czernin (* 1942), bratr Theobalda (Děpolda) Czernina, majitel zámku Hlušice, bývalý aktivní hokejista Karel (Karli) Czernin (* 1992), jeho syn
3. Schwarzenbergové náhled|150px|Rodový erb Schwarzenbergů (premiéra: 9. února 2017, ČT2)
rodové heslo: Nic než právo. – latinsky Nil nisi rectum.
Schwarzenbergové, původem franský rod, získali v roce 1654 inkolát v Čechách a dědictvím po rodu Eggenbergů vytvořili po roce 1719 postupně rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách. Mj. jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Třeboň, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík. Dělí se na dvě větve, hlubocko-krumlovskou (primogenitura) a orlickou (sekundogenitura). Hlubocko-krumlovská větev ztratila v Česku majetek v roce 1947 (Lex Schwarzenberg) a v roce 1979 po smrti posledního mužského představitele její tituly a majetky přešly na sekundogeniturní větev. Orlickou sekundogeniturní větev založil polní maršál Karel Filip Schwarzenberg, který porazil Napoleona I. v bitvě národů u Lipska. Z této větve, které byl po sametové revoluci navrácen majetek znárodněný v roce 1948, pochází i bývalý ministr zahraničí a někdejší doyen české politiky a diplomacie Karel (VII.) Schwarzenberg.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu: Karel (VII.) Schwarzenberg (1937–2023), tehdejší hlava rodu, majitel zámku Dřevíč a restituent majetku orlické větve Schwarzenbergů (Orlík, Čimelice, Sedlec či Schwarzenberský palác ve Voršilské ulici v Praze) Anna Carolina (Lila) Schwarzenbergová (* 1968), dcera Karla Schwarzenberga, bývalá manželka britského scenáristy Petera Morgana (* 1963), matka 5 dětí: 1 dcery (Joya) a 4 synů (Robin, Karol, Viktor, Laszlo), které též představila Alexander Konstantin Schwarzenberg (* 1971), „bratranec“ Karla Schwarzenberga, česko-rakouský podnikatel žijící na řeckém ostrově Patmos.
Společným předkem Karla (VII.) a Alexandra byl Karel IV. Schwarzenberg (1859–1913), který se dvakrát oženil. Karel (VII.) je vnukem syna Karla IV. z prvního manželství, Alexander je vnukem syna Karla IV. z druhého manželství. Jinak řečeno dědečkové Karla a Alexandra byli nevlastní bratři.
V pořadu byl zmíněn Lex Schwarzenberg, zákon č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví (konfiskaci) majetku hlubocké větve Schwarzenbergů, jejíž hlavou byl JUDr. Adolf Schwarzenberg (1890–1950), na zemi Českou. Tento zákon se dosud nepodařilo právní cestou vyvrátit.
4. Sternbergové náhled|150px|Erb Sternbergů (premiéra: 16. února 2017, ČT2)
rodové heslo: Nikdy nezapadá. – latinsky Nescit ocassum.
Sternbergové patří mezi významný, starobylý český šlechtický rod, který svůj název odvozuje od hradu Český Šternberk, který ve 13. století založil syn zakladatele rodu Diviše z Divišova, Zdeslav z Divišova. Jeho příslušníci později používali přívlastek „ze Šternberka“. Podle rodinné legendy sahá historie rodu až ke Kašparovi, jednomu za Tří králů a hvězda v erbu Sternbergů je tedy hvězdou betlémskou, k níž se vztahuje i rodové heslo „nikdy nezapadá“. Kašpar Šternberk (1761–1838) byl významný paleobotanik, spoluzakladatel Národního muzea.
Rod Sternbergů se dělí na dvě větve, konopišťskou a holickou, která vymřela v roce 1712.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu: Zdeněk Sternberg (1923–2021), tehdejší doyen rodu a vlastník hradu Český Šternberk a zámku Březina na Rokycansku. V tomto dílu seriálu byly použity i záběry z filmu Černí baroni z roku 1992, kde jeho postavu ztvárnil herec Václav Vydra. Franziska Diana Sternbergová, provdaná Phippsová (* 1936), dcera Leopolda Sternberga (1896–1957) a Cecílie, rozené Reventlow-Criminil (1908–1983), majitelka zámku Častolovice a zámku v Zásmukách. Věnuje se interiérovému návrhářství, keramické tvorbě a zahradničení, zejména pěstování růží Henry Seilern und Aspang (* 1990), vnuk Diany Sternbergové, syn její dcery Alexandry Phippsové (* 1959), podruhé provdané Hardeggové Jiří Sternberg (* 1968), syn Jana Boska Sternberga (1936–2012) a Leopoldiny Lobkowiczové (* 1943), majitel zámku Jemniště a jeho žena Petra, rozená Říhová (* 1975), vystudovaná teoložka Isabela Sternbergová (* 1999), jejich dcera; je studující a ve volném čase navrhuje a vyrábí originální šperky
Rod v minulosti vlastnil nebo stále ještě vlastní hrad Český Šternberk, zámek Jemniště, zámek Častolovice, zámek Konopiště, zámek Bechyně, nejvýše položený hrad v Čechách Kašperk, zámek Zelená Hora u Nepomuku, Šternberský palác na Hradčanech, Šternberský palác na Malé Straně a zámek Troja v Praze.
5. Lobkowiczové náhled|150px|Moderní podoba erbu Lobkowiczů (premiéra: 23. února 2017, ČT2)
rodové heslo: Popel jsem a popel budu
Lobkowiczové jsou staročeský rytířský šlechtický rod, pocházející ze 14. století. Za jejich prapředka je označován nemajetný zeman Martin z Újezda, jehož syn Mikuláš Chudý z Újezda získal za své služby od krále Václava IV. ves Lobkovice u Mělníka a začal se psát jako Mikuláš z Lobkovic. Jeho dva synové Mikuláš a Jan založili dvě hlavní rodové větve: Hasištejnští z Lobkovic a Popelové z Lobkovic (k nim se vztahuje i rodové heslo Popel jsem a popel budu). Dnes existují 4 linie rodu, primogenituru na Roudnici zastupuje linie roudnická, křimická a dolnobeřkovická, sekundogenituru na Mělníce zastupuje linie mělnická. Od roku 1919 se původně poněmčelý zápis rodového jména Lobkowitz změnil na staročeský Lobkowicz.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu: Jiří Jan Lobkowitz (* 1956), politik a finančník, majitel zámku Mělník s přilehlými polnostmi a vinicemi, jeho druhá manželka, sopranistka Zdenka Belas, rozená Zdeňka Hojková (* 1978) a jejich syn Robert (* 2011) Jaroslav Lobkowicz (* 1942), vyučený opravář televizí, vystudovaný inženýr elektrotechnik, majitel zámku v Křimicích, podnikatel v zemědělství a potravinářství a jeho žena Elisabeth Lobkowiczová, rozená de Vienne (* 1947) Vladimír Lobkowicz (* 1972), syn Jaroslava Lobkowicze, vystudovaný právník, finanční analytik a podnikatel v zemědělství a potravinářství, jeho žena Alix, rozená Paul-Cavallierová (* 1975) a jejich děti Lucia (* 2009), Jaroslav (* 2012) a Antonia František Lobkowicz (1948–2022), první biskup ostravsko-opavský
Lobkowiczové vlastní, nebo v minulosti vlastnili zámky Mělník, Hořín, Roudnice nad Labem, Nelahozeves, Jezeří, Zbiroh, Konopiště a hrady Hasištejn, Vysoký Chlumec, Střekov, Točník, Žebrák, Kost a Krakovec. V Praze jim patřily dva paláce – Lobkovický palác ve Vlašské ulici na Malé Straně (nyní velvyslanectví Spolkové republiky Německo) a Lobkovický palác na Pražském hradě (v současnosti vlastní William Lobkowicz), ve Vídni Lobkovický palác na Lobkowitzplatz (nyní divadelní muzeum).
6. Nostitzové (premiéra: 2. března 2017, ČT2)
Nostitzové jsou starý šlechtický rod původem z Horní Lužice, který se kromě Polska a Slezska rozšířil i do Čech. Česká hraběcí větev Nostitzů má počátky u Jana Hartvíka z Nostic, dědice Sokolovského panství, který v 60. a 70. letech 17. století nechal vystavět Nostický palác na Maltézském náměstí v Praze na Malé Straně. Dalším významným příslušníkem rodu byl František Antonín Nostic-Rieneck, který dal podnět k zahájení stavby Stavovského (tehdy Nosticova) divadla na pražském Ovocném trhu.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu: Mathilda Nostitzová (1936–2021), manželka italského diplomata Maria Guagliottiho, bývalého velvyslance Suverénního řádu Maltézských rytířů v Praze, zakladatelka Nadačního fondu Mathilda pro slabozraké a nevidomé lidí a s ním souvisejícího efektivního modelu výcviku vodicích psů. Požádala v restituci o vydání rodového sídla, zámku Planá, ale nebylo jí dosud vyhověno. Je autorkou rodového hesla Pomáhej bližnímu svému Žofie Nostitz-Rienecková (* 1929), vnučka Františka Ferdinanda d’Este a Žofie Chotkové, kteří zemřeli při atentátu v Sarajevu v roce 1914 Dominik Nostitz (* 1973), potomek větve Nostitz-Rienecků, vystudovaný filozof a právník, hudebník, majitel hudebního klubu a umělecké agentury Agentur 08 ve Vídni
Nostitzové vlastní, nebo v minulosti vlastnili zámky Planá, Sokolov, Štiřín, Měšice v okrese Praha-východ, Průhonice a dva pražské paláce, Nostický palác na Maltézském náměstí a Palác Sylva-Taroucca (známý též jako palác Piccolomini nebo Savarin) v pražské ulici Na příkopě.
7. Colloredové náhled|150px| Erb rodu Colloredo (premiéra: 9. března 2017, ČT2)