Jan Jáchym svobodný pán, později hrabě ze Žerotína (1. duben 1667 Velké Losiny – 8. květen 1716 Vídeň), německy Johann Joachim Graf von Zierotin byl moravský šlechtic z losinsko-vízmberské linie rodu Žerotínů. Na vídeňském dvoře zastával po dlouhou dobu úřad skutečného císařského komorníka.
Život
Dětství a mládí Narodil se jako mladší syn Přemka III. (Přemyslava) ze Žerotína (1629–1673) a jeho manželky Alžběty Juliány z Oppersdorfu (1632/1633–1669). Osiřel, když mu bylo šest let. Proto jej a jeho bratra Maxmiliána Františka (1662–1706) vychovávala teta z otcovy strany hraběnka Angelina Sibyla z Galle (po 1620–1695). V této době probíhaly na velkolosinském panství smutně proslulé čarodějnické procesy, které v našich zemích neměly obdoby. Teprve rok po její smrti byly z iniciativy Jana Jáchyma procesy zastaveny, neboť poškozovaly hospodářské zájmy panství.
V roce 1686 byl Jan Jáchym prohlášen za plnoletého a vydal se na kavalírskou cestu. Podrobnosti o jeho životě známe z deníkových záznamů, které si německy vedl mezi lety 1704 a 1716.
Kariéra Téměř celý svůj život spojil s vídeňským císařským dvorem. Nebyl však příliš ambiciózní, nebyl kariéristou, spokojil se s pozicí císařského komorníka. Komornický klíč získal v roce 1688, kdy byl také jmenován přísedícím moravského zemského soudu. V roce 1698 se stal skutečným komorníkem římsko-německého krále Josefa I. a tuto pozici neztratil, ani když se Josef I. stal v roce 1705 císařem. Velkou výhodou bylo, že byl jako skutečný komorník v bezprostřední blízkosti panovníka. Pomáhal mu s hygienou, oblékáním, obsluhoval ho u stolu a doprovázel ho, někdy se dokonce účastnil i poradních zasedání a audiencí. Hlavní služba, kdy musel být zcela k dispozici přímo pobýval u krále nebo císaře, trvala jeden týden a vykonával ji ve dvojici s jiným šlechticem. Těchto hlavních služeb bylo jen několik do roka. Ve zbylý čas setrvával ve Vídni a také docházel ke dvoru. Ve Vídni trávil několik měsíců ročně, v létě většinou pobýval ve Velkých Losinách a zimní měsíce trávil ve větších městech, např. v Brně. Pobyt u dvora mu poskytoval bohaté společenské vyžití.
V roce 1706 byl povýšen na říšského hraběte a v roce 1711, respektive 1712 získal dědičný hraběcí titul i pro české země. V roce 1714 se stal prvním komorníkem císařovny vdovy Amálie Vilemíny s přílušností do Schönbrunnu.
Majetek náhled|vlevo|Pohled na barokní křídlo zámku Velké Losiny z doby Jana Jáchyma. Arkády v prvním patře byly zaskleny až v 19. století. V listopadu 1691 skončil dvouletý proces s bratrem o dědictví. Jan Jáchym poté vlastnil panství Velké Losiny a Třemešek. Na zámku Velké Losiny byla koncem 17. a počátkem 18. století na místě dříve stržených hospodářských budov vystavěna barokní křídla včetně arkád.Hrady, s. 265 Dne 1. srpna 1700 zakoupil od bratra Maxmiliána Františka panství Vízmberk (dnes Loučná nad Desnou) a po bratrově smrti v roce 1706 převzal biskupské léno Valašské Meziříčí. Konečně v roce 1710 zakoupil Bludov, Chromeč a Bohutín od Lichtenštejn-Kastelkornů. Žena přinesla do manželství ještě slezské fideikomisní panství Prusy.
Rodina Oženil se s Luisou (Ludovikou) Vilemínou z Lilgenau († 27. červenec 1737), dcerou Viléma Václava z Lilgenau a Uršuly Hedviky z Groebenu. Narodilo se jim šest dětí, tři synové a tři dcery. Dospělosti se však dožil pouze Jan Ludvík (1691–1761) a Luisa Karolína (1692–1750).
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek; Štíty, 2014; s. 86–98 ISBN 978-80-8643-85-04
Externí odkazy Rodokmen Žerotínů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Jan Jáchym Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 1. dubna Kategorie:Narození v roce 1667 Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Úmrtí v roce 1716 Kategorie:Muži