náhled|250px|Karakulská ovce (v zoologické zahradě) Karakulská vlna je textilní surovina ze srsti karakulské ovce: Potts/Simmonis: Karakul sheep, U.S.Dept. of Agricultur 1938, str. 5
Z historie Karakulská ovce je považována za nejstarší domestikovaný druh ovcí, podle archeologických nálezů se začala chovat dříve než 1400 roků před n. l. Označení má pocházet od jména vesnice Karakul v dnešním Uzbekistánu. Na začátku 20. století bylo dovezeno několik ovcí do jižní Afriky a také do USA, většinou za účelem získávání rouna z velmi mladých jehňat jako surovinu pro “persiánové kožichy”. Kozlowski: Handbook of natural fibres, Woodhaed Publishing 2012, , str. 281-282
Koncem 20. století byla v Turkmenistánu zaznamenána produkce surové karakulské vlny asi 11 500 tun (oproti 17 000 tun o deset let dříve) Russel/Laker: Potential for Increasing Producers' Income from Wool, Fibre and Pelts in Central Asia, ILRI 2002, , str. 9 a také v Namibii se snížil v posledních 20 letech 20. století prodej ze 7000 na 250 tun.
Vlastnosti Stříž se provádí dvakrát ročně s výtěžkem na ovci 1–3 kg vlny s cca 65 % spřadatelných vláken. Vlákenná podsada obsahuje nejjemnější vlákna s tloušťkou 20 µm, pestík má průměr cca 70 µm, vlákna jsou 15–30 cm dlouhá, téměř bez zákrutů asi z 80 % tmavě zbarvená.
Cena prané vlny obnáší v roce 2017 v maloobchodě např. u vlákenného rouna (jemnost 34 µm) na plstění = 28 € / kg. Použití V odborné literatuře se uvádí možnost (strojního) zpracování karakulské vlny na mykané i česané příze, z praktických příkladů je však známá jen ruční výroba příze a tkanin.
Vlna se používá zejména k výrobě kobercové příze, přikrývek, vložkového materialu na šité oděvy, příze na ruční pletení aj
Reference
Kategorie:Textilní živočišná vlákna Kategorie:Vlna