Deixe (ze starořeckého , ukazování) je v lingvistice ukazování (odkazování) k jednotlivým prvkům aktuální komunikační situace případně kontextu v nejširším smyslu. Různí autoři ji pojímají různě široce. Někteří zužují deixi jen na exoforickou, mimotextovou referenci, jíž se odkazuje mimo promluvu. Jiní do ní zařazují i odkazy uvnitř textu (endoforická reference).
Pro ukazování se používají deiktická slova a deiktické výrazy (souhrnně deiktika), které nemají pojmový význam – prvky světa nepojmenovávají, ale přímo ukazují na ně nebo na jejich pojmenování v textu. Jejich reference závisí na situaci promluvy a jejich sémantika může být definována pouze v relaci k entitě, k níž se vztahuje.
Jádro deiktických výrazů tvoří zájmena, k diektikům patří i některá příslovce (tzv. zájmenná příslovce) a některé číslovky (tolik, tolikátý, tolikrát). Odkazovat se mohou na účastníky komunikačního aktu (já, ty, my, vy), jiné osoby (on, ona, oni), předměty (to, toto, tamto), místo (zde, sem, tam, onde), čas (teď, včera, dnes, zítra). Deiktické prvky mají i některá slovesa (pojď, přijít, odnést).
Členění deiktických slov Podle formy se speciální zájmennou flexí pravidelně skloňovaná adjektivně kombinující tvary „zvláštní“ s pravidelně tvořenými tvary adjektivnímiKlára Osolsobě: Morfologie I (CJA006) Zájmena, zájmenné číslovky, zájmenná příslovce, Masarykova univerzita
Podle rodu bezrodá (já, ty, vy, my, kdo, co) rodová
Podle funkce Klasické a školské členění: adjektivní substantivní
Podle tříd deixe: se vztahem ke komunikačním osobám substantivní (osobní, včetně zvratných) adjektivní (přivlastňovací, včetně zvratných) spjatá s deixí v úzkém smyslu substantivní (limitativa a alterátory: sám) adjektivní (limitativa a alterátory: týž, tentýž, jiný, ukazovací: ten, tento, onen, takový, taký) číslovková (ukazovací: tolik) adverbiální místní (limitativa a alterátory: jinam, onde, jinde, jinudy, ukazovací: tu, tam, zde, tady, tamhle, tam, sem, onam, jinam, tudy, odtud, potud) adverbiální časová (limitativa a alterátory: odjindy, dojindy, projindy, ukazovací: tehdy, natehdy, odtehdy, dotehdy) adverbiální způsobová (limitativa a alterátory: jinak, ukazovací: tak, takto) určitá/neurčitá substantivní (tázací/vztažná: kdo, co, -že, -pak, neurčitá: ně-/ledas-/lec-/všeli-/kde/-(kdo/co)-/si/-koli(v), totalizátory: všechen, negativa: nikdo, nic adjektivní (tázací/vztažná: jaký, který, čí, neurčitá: ně-/ledas-/lec-/kde-/všeli-/-(jaký, který, čí)-/si/-koli(v), totalizátory: každý, všichni, jeden, negativa: žádný, nijaký, ničí číslovková (tázací/vztačná: kolik, neurčitá: několik) adverbiální místní (tázací/vztažná: kde, kam, kudy, od-/po-kud, neurčitá: ně-, leda-, lec-, všeli-kde/kam/kudy -si, -koli(v),odně-, od-kud, -si/-koli(v), totalizátory: vš(u/a)de, negativa: ni-, zřídka-, sotva-kde/kamnikudy, odnikud adverbiální časová (tázací/vztažná: (na-, po-, od-, do-) kdy, dokud, dokavad, dokad, neurčitá: ně-, leda-, lec-kdy-si/-koli(v), totalizátory: (na-, pro-, ode-)vždy, negativa: ni-, zřídka-,sotva-kdy adverbiální způsobová (tázací/vztažná: ak(-pak)kterak, neurčitá: ně-/kde-/leda-/lec-/ všeli-jak,jak-si/-koli(v), negativa: ni-, sotva-jak/kterak příslovečné spřežky (tázací/vztažné: nač, zač, oč, več (-pak), negativa: pro-, za-, na-nic)
Odkazy
Reference
Související články Reference (lingvistika) Anafora Katafora
Kategorie:Sémantika Kategorie:Pragmatika