Stejnopohlavní manželství je ve Spojeném království legální s výjimkou Severního Irska. Země Spojeného království jsou oprávněny přistupovat k otázce manželství osob stejného pohlaví individuálně, tudíž je jeho postavení v Anglii a Walesu, Skotsku a Severním Irsku odlišné.
Zákon legalizující sňatky párů stejného pohlaví v Anglii a Walesu byl přijat britským parlamentem v červenci 2013 a účinným se stal 13. března 2014. První homosexuální svatba se pak konala 29. března 2014. Zákon legalizující sňatky párů stejného pohlaví ve Skotsku byl přijat skotským parlamentem v únoru 2014 a účinným se stal 16. prosince 2014. První homosexuální svatba se pak konala 16. prosince 2014. Oddán byl pár, který už předtím žil v registrovaném partnerství. První homosexuální pár nežijící v registrovaném partnerství byl oddán 31. prosince 2014. První ministr Severního Irska prohlásil, že Demokratická unionistická strana bude i nadále pokračovat ve svém úsilí blokovat jakýkoli návrh zákona legalizující stejnopohlavní manželství. Stejnopohlavní manželství uzavřená v jiných jurisdikcích mají v Severním Irsku status registrovaného partnerství.
Ze 14 Zámořských území Spojeného království je stejnopohlavní manželství legální na vojenských základnách Akrotiri a Dekelii a v Britském indooceánském území (pouze britský vojenský personál) od 3. června 2014. Dále na Pitcairnových ostrovech od 14. května 2025, v Britském antarktickém území od 13. října 2016, na Gibraltaru od 15. prosince 2016, na Ascensionu od 1. ledna 2017, na Bermudách od 5. května 2017. Zákon legalizující stejnopohlavní manželství na Falklandách momentálně čeká na královský souhlas. Ze tří Britských korunních závislých území Spojeného království je stejnopohlavní manželství legální na Manu od 22. července 2016 a na Guernsey od 2. května 2017.
Historie
Právní historie Anglosaské právo považovalo manželství mezi osobami stejného pohlaví za paakt, tedy za nicotné nebo spíše zdánlivé. Když se v r. 1680 Arabella Huntová provdala za "Jamese Howarda" bylo jejich manželství prohlášeno za neplatné právě z toho důvodu, že Howard byl ve skutečnosti Amy Poulterová, a tím pádem se jednalo o manželství dvou žen, které nemělo právní následky. V průlomovém rozsudku v kauze Hyde vs. Hyde a Woodmansee z r. 1866 (případ polygamie) rozhodl Lord Penzance tak, že manželství je v křesťanském prostředí chápané jako dobrovolný celoživotní svazek jednoho muže a jedné ženy, a že nic jiného se nepřipouští.
Když se v r. 1967 projednával případ Talbot (roz. Poyntz) vs. Talbot soudce Justice Ormerod rozhodnul, že to na čem závisí manželství není gender, nýbrž pohlaví. Jednalo se o případ přeoperované transosoby. V r. 1971 byl přijat zákon o neplatnosti manželství (Nullity of Marriage Act 1971) zakazující v Anglii a Walesu manželství mezi lidmi stejného pohlaví. Parlamentní debaty o této legislativě se týkaly pouze problematiky transgender, nikoli homosexuality.
Tento zákon později nahradil zákon o záležitostech manželských 1973 (Matrimonal Causes Act 1973), který taktéž deklaroval, že manželství není platné, nejsou-li oba snoubenci muž a žena. Zákaz stejnopohlavního manželství se promítnul i do právního řádu Skotska a Severního Irska. Manželská vyhláška (Severní Irsko) 2003 (Marriage Order (Northern Ireland) 2003) říká, že stejné pohlaví snoubenců je právní překážkou pro vstup do manželství. Manželský zákon (Skotsko) 1977 (Marriage Act (Scotland) 1977) obsahoval podobné ustanovení, dokud nebyl v r. 2014 pozměněn na zákon o manželství a registrovaném partnerství (Marriage and Civil Partnership (Scotland) Act 2014), který manželství mezi osobami stejného pohlaví již nezakazuje.
17. července 2013 podepsala královna Alžběta II. nový manželský zákon (Marriage (Same-Sex Couples) Act 2013). 10. prosince 2013 oznámila vláda Jejího veličenstva, že by se první stejnopohlavní svatby mohly začít konat od 29. března 2014.
Registrované partnerství
V r. 2004 byl přijat zákon o registrovaném partnerství. Účinným se stal v prosinci 2005. Díky registrovanému partnerství němu získaly páry stejného pohlaví skoro stejná práva a povinnosti jako mají manželé. Přestože některá britská média tato partnerství interpretovala jako "gay marriages", vláda několikrát za sebou potvrzovala, že se o manželství nejedná.
Po nabytí účinnosti sekce 9 manželského zákona (stejnopohlavní páry) 2013 si mohou všechny registrované páry změnit svůj svazek na manželství.
Wilkinson vs. Kitzingerová a ostatní
26. srpna 2003 uzavřeli dvě britské univerzitní profesorky Celia Kitzingerová a Sue Wilkinsonová v kanadské Britské Kolumbii manželství. Britské právo však odmítlo jejich manželství uznat. Po následném přijetí zákona o registrovaném partnerství získalo jejich kanadské manželství status registrovaného partnerství. Nicméně obě ženy usilovaly o uznání jejich manželství s tím, že jej uzavřely podle platné zahraniční legislativy, a že splňuje veškeré požadavky na uznání sňatku ze zámoří, a tudíž by s ním mělo být nakládáno stejně jako s heterosexuálním manželstvím. Registrované partnerství odmítly, protože manželství považovaly za praktičtější a hodnotnější, kdežto registrované partnerství jim přišlo jenom jako taková pomyslná náhražka. Právním zastupováním pověřily občanskoprávní skupinu Liberty. Její představitel James Welch uvedl, že se jedná o záležitost férovosti a rovnosti, pokud bude lesbické manželství uznané, a že by registrované partnerství mělo představovat pouze druhou z nejlepších alternativ právního rámce pro vzájemné soužití.
Vrchní soud v Londýně vydal rozsudek 31. července 2006, kde se usnesl na tom, že lesbickému zahraničnímu manželství nemůže být v Anglii a Walesu přiznán status manželství, nýbrž pouze registrovaného partnerství. Prezident Rodinné divize (Family Division) Sir Mark Potter jako důvod uvedl následující: "Trvalé svazky párů stejného pohlaví nejsou v žádném případě méněcenné, ale anglické právo je právně uznává jako registrovaná partnerství, nikoli jako konzervativní starobylou instituci manželství, která je dlouhodobě považovaná pouze za svazek jednoho muže a jedné ženy." Souhlasil však s tvrzením páru, že je diskriminován zákonem o registrovaném partnerství, ale celý případ uzavřel takto: "Rozsah, ve kterém zákon odlišně zachází se stejnopohlavními partnery, je legitimní, přiměřený a zcela kompatibilní se vzájemnou dohodou zemí respektujících Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod." Generální prokurátor, druhý respondet, nařídil žalobykním zaplatit soudní výlohy ve výši 25 tisíc liber.
Wilkinsonová a Kitzingerová řekly, že jsou z rozsudku hluboce zklamané nejen kvůli nim samotným, nýbrž všem lesbickým a gay rodinám napříč celou Británií. Odmítání našeho manželství nijak nechrání heterosexuální manželství, ale pouze potvrzuje diskriminaci a znevažování LGBT lidí a jejich svazků jako méně perspektivních, než jsou ty heterosexuální; pro nás neexistuje žádná jiná alternativa, než plnohodnotné manželství, nikoli ze své podstaty odlišná a separátní instituce. Na závěr vyjádřily naději, že rozsudek nebude mít dlouhého trvání, a že je jenom otázkou času, kdy nadejde den, jímž nastane plná rovnost manželství. Zpočátku plánovaly se proti rozsudku odvolat, ale později od toho upustily z důvodu nedostatku financí.
Gay aktivista Peter Tatchell řekl, že agresivní opozice stejnopohlavního manželství ze strany establišmentu a soudní výlohy ve výši 25 tisíc liber poškozují dobré jméno britské vlády, která se prezentuje jako gay friendly. K výši soudních nákladů se navíc vyjádřil tak, že jsou příliš vysoké, a že jejich účelem je pouze odradit žalobkyně od dalšího odvolávání. Na závěr uvedl, že se cítí rozhořen, ale nikoli poražen, a že se jedná pouze o dočasný nezdar v dlouhé cestě za manželskou rovností.
Debaty
Aktivistické skupiny Equal Marriage, kampaň za stejnopohlavní manželství ve Skotsku zahájila v r. 2008 Equality Network s cílem zpřístupnění sňatků homosexuálním párům a registrovaného partnerství heterosexuálním párům. V Anglii a Walesu se jako první kampaň za stejnopohlavní manželství zrodila iniciativa Equal Love založené Peterem Tatchellem v r. 2010. První hlavní opozicí stejnopohlavního manželství v Británii byla Skotsko za manželství (Scotland for Marriage) založená v r. 2011 následovaná Koalicí za manželství (Coalition for Marriage) v Anglii a Walesu založená v r. 2012. Následné kampaně pro a proti stejnopohlavním manželství vedly k zakládání širokého spektra různých organizací, včetně Koalice za rovné manželství a Out4Marriage založených v r. 2013 v Anglii. V Severním Irsku zahájili tamní LGBT aktivisté a politický aktivista Gary Spedding kampaň za stejnopohlavní manželství v červnu 2012 se zvláštním cílem změny sociálních postojů spolu s lobbyingem v Národním shromáždění Severního Irska za novelizaci manželské vyhlášky (Severní Irsko) z r. 2003 (Marriage Order (Northern Ireland) 2003).