Chotovenka () je zaniklá vesnice v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Stávala jeden kilometr jihovýchodně od Světce a zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky. Zůstalo po ní katastrální území Chotovenka o výměře 1,7 km².
Název Název vesnice je odvozen ze slova chotovy, tj. chalupy. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Chotoynie (bez data), Chottoynie (1549), ze vsi Chotewenky (1564), Chotewenka (1565), Chotowenka (1579), Chotowinky (1620), Kuthowenka a Kotowenka (1787), Chotyně, Chotovinky nebo Chotowenka (1833), Kuttowenka (1848), Chotovinky a Kutowänka (1854), Chotovinky a Kuttowenka (1904) a Chotovenka nebo Kottowenka (1923).
Historie náhled|Bílinské sídliště Za Chlumem, kam byli přesídleni obyvatelé Chotovenky
Ačkoliv první písemná zmínka o vesnici pochází podle Antonína Profouse z roku 1549, patřila vesnice už v roce 1426 k majetku Jakoubka z Vřesovic. Předtím však byla v majetku světeckého kláštera, který ji po žalobě podané roku 1471 získal zpět. Od roku 1580 až do zrušení patrimoniální správy vesnici spravovalo pražské arcibiskupství.
Ve druhé polovině devatenáctého století docházely děti z Chotovenky do světecké školy. V roce 1927 byly jedinými registrovanými živnostmi ve vsi hostinec a obuvnictví. Většina obyvatel v té době už pracovala v hornictví. Hnědé uhlí se u vsi dobývalo drobnými šachtami od poloviny devatenáctého století. Větším podnikem byl důl Jindřich, který byl během druhé světové války obnoven a přeměněn na povrchový lom. Z lomu vedla pod vsí chodba s lanovkou, kterou se uhlí dopravovalo do třídírny dolu Patria ve Světci.
Krajina v okolí vesnice byla průmyslem narušena už před druhou světovou válkou. Nacházely se zde pinky po starých dolech, povrchové lomy a vápenky. Po válce byl u vsi zřízen výcvikový prostor se střelnicí sovětské armády. Zbytky zásob uhlí vytěžil v letech 1950–1960 povrchový lom Alois Jirásek, jehož jáma byla zasypávána až do roku 1974.
Roku 1961 se objevily první návrhy na likvidaci vesnice. O deset let později rozhodl teplický okresní národní výbor o uvolnění prostoru pro Radovesickou výsypku a ještě téhož roku byli obyvatelé vsi přestěhováni na bílinské sídliště Za Chlumem.
Přírodní poměry Vesnice stávala na úpatí Českého středohoří a protékal jí Štrbický potok. Zdrojem pitné vody byly studny u Štrbic.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 376 obyvatel (z toho 184 mužů), z nichž bylo 199 Čechoslováků 177 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, evangelíků bylo čtrnáct, osm lidí patřilo k jiným nezjišťovaným církvím a 135 lidí nevyznávalo žádnou víru. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 359 obyvatel: 193 Čechoslováků a 166 Němců. Deset z nich bylo evangelíky, 199 římskými katolíky, pět obyvatel se hlásilo k nezjišťovaným církvím a zbývajících 145 lidí bylo bez vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 Obyvatelé 105 146 144 311 371 376 359 182 161 131 Domy 19 24 26 34 40 40 43 42 35
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1869–1971 byla Chotovenka místní částí obce Světec. Jako její část byla uváděna ještě v roce 1975, ale od 1. ledna 1976 se už neuvádí.
Pamětihodnosti Hrázděná kaple Pomník obětem válek
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Teplice Kategorie:Zaniklá sídla v Českém středohoří Kategorie:Vesnice v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Teplice Kategorie:Světec (okres Teplice)