Šilboch (Schildwache, Čertova skála, Na stráži, Ztracená varta„Zámeček Ztracená varta“ in: ZELINKA, Timoteus Čestmír. Pražská předměstí: Život za pražskou hradební zdí. Praha: Orbis, 1955, s. [120ae]. Obr. 47. Libeň – zámeček Ztracená varta v ulici Na stráži. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:6ce99dc0-fe05-11e6-91c5-001018b5eb5c, 21. ledna 2025.) je zaniklý zámeček na místě starší usedlosti v Praze 8-Libni na rohu ulic Na Vartě a Na Stráži, jihovýchodně od křižovatky Vychovatelna.Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW .
Historie náhled|Křižovatka ulic Na Stráži a Na Vartě přibližně v místech zaniklé usedlosti
Na hranici Střížkova s Libní stála vysoká skalka s usedlostí nazývaná Čertův vršek. Údajně se zde zámecký pán upsal čertu a poté skončil v pekle. Na této skalce si nechal František Ferdinand Hilbert v polovině 18. století vystavět zámeček. Jednopatrová stavba měla čtvercový půdorys, na každé straně v přízemí i v patře po třech oknech, jehlancovou střechu s malou věžičkou na severovýchodě a na jihozápadní straně terasu.
Pověst Roku 1757 vtrhli Prusové do Prahy a na tomto místě v Libni postavili vartu. Po prohrané bitvě u Kolína 18. června téhož roku se rychle stáhli a vojáka zde zapomněli. Toho se údajně ujala místní dívka, která si jej vzala za muže. Začalo se zde říkat Na ztracené vartě, Na stráži a poté zkomolením německého (stráž) – Šilboch. Před zámečkem stávala plechová socha pruského vojáka v plné zbroji a ta údajně dala podnět ke vzniku této pověsti. Po zániku zámečku se socha dostala do městského muzea.
19. století Na počátku 19. století byl zámeček v majetku intendanta a režiséra Stavovského divadla Jana Karla Liebicha (1773–1816). V té době se zde pořádaly velkolepé večírky pro přední šlechtice, bohaté měšťany, umělce a učence. Za svého pražského pobytu sem chodil také Carl Maria von Weber, který pro karneval pořádaný na Šilbochu v únoru 1816 napsal valčík.
Na Štědrý den roku 1812 připravil Liebich pro své hosty překvapení – ozdobený vánoční stromek (jedličku). Zvyk zdobit stromky o Vánocích si přivezl z rodného Německa, v Čechách se tato tradice ujala o několik let později.
V polovině 19. století byl zámeček stavebně upraven k provozování hostince Na stráži. Roku 1896 jsou ještě zapsáni jako majitelé Julie a Albert Weissovi, o čtyři roky později byly budovy a skalka rozbořeny.
Pojmenování Po zámečku a pověsti jsou pojmenovány místní ulice a prostranství Čertův Vršek, Na Vartě, Na Stráži, Pod Čertovou skalou a náměstí Na stráži.
Odkazy
Reference
Literatura LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. . S. 288 – 290. JUNGMANN, Jan: Libeň – zmizelý svět. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, ©2010. 191 s. . S. 88 (obr. 278 – 280).
Související články Seznam pražských usedlostí
Externí odkazy
Odbor památkové péče: Libeň. Vladimír Czumalo: Co jsme v Libni neviděli VI. In: Czumalova nástěnka, 7. 5. 2013.
Kategorie:Zaniklé usedlosti v Libni (Praha 8) Kategorie:Zbořeno v Česku 1900