Lavrentij Avdějevič Obuchov (, kolem 1632 – 1665) byl ruský administrátor, působil na Sibiři, naposledy jako vojevoda v Ilimsku.
Život Lavrentij Avdějevič Obuchov byl synem Avděje Kirilloviče Obuchova, statkáře v Jurjevském újezdu Vladimirské gubernie. Roku 1660 byl zapsán mezi moskevské šlechtice (), od roku 1662 vykonával úřad ilimského vojevody.
V Ilimsku získal neblahou pověst svou zvůlí a utiskováním obyvatel. V noci 28. června 1665 byl zavražděn skupinou místních kozáků, rolníků a řemeslníků vedenou Nikiforem Černigovským. Přepaden byl, když se lodí po Leně vracel z kirenského jarmarku do Ilimsku. Stalo se to u ostrova (později nazvaného Obuchovův ostrov) 26 km od Kirenska.Krasnoštanov, s. 77. Vojevodovi lidé na lodi nebyli ozbrojeni.Krasnoštanov, s. 80. V šarvátce útočníci zabili šest a zranili deset lidí vojevodova doprovoduKrasnoštanov, s. 83. a samotného vojevodu utopili poté, co na útěku skočil do vody.
Po útoku rebelové vyloupili Kirensk,Krasnoštanov, s. 78. a vypluli z Kirenska po proudu Leny. V následujícím městečku, Čečujsku, sestavili a předali tamnímu náčelníkovi list pro cara, v němž vysvětlovali svůj čin.Krasnoštanov, s. 70, 87. Z listu se zachovaly pouze tři stránky.Krasnoštanov, s. 88. Ospravedlňovali se lichvou a krutým chováním Obuchova, který zdržoval jejich stížnosti poslané přes Jakutsk.Krasnoštanov, s. 89–90. Také vinili Obuchova z věznění popa Fomy Kirillova a znásilnění jeho ženy Palagejky Nikiforovy, snad dcery Nikifora ČernigovskéhoKrasnoštanov, s. 102–103. Roku 1673 Černigovskij a další, celkem 101 lidí, v žádosti o milost, kterou zaslali z Albazinu do Moskvy, zabití Obuchova zdůvodnili jeho nesnesitelným chováními, znásilňováním jejich žen a vymáháním jejich majetku.Krasnoštanov, s. 184.
Rebelové, jejich počet vzrostl z původních 22 na 84, uprchli na Amur, kde vybudovali ostroh Albazin a podřídili se nejbližšímu představiteli ruskéhoho státu v Něrčinsku.
Po několika žádostech Albazinců o milost 15. března car Alexej I. Michajlovič za vraždu Obuchova odsoudil Černigovského se syny a dalšími, celkem 17 lidí, k trestu smrti, a 46 účastníků vzpoury k zbičování a useknutí ruky, nicméně za zásluhy o ruskou moc na Amuru je všechny 17. března (na své jmeniny o svátku Alexije z Edessy) omilostnil a oficiálně přijal do služby.Krasnoštanov, s. 210.
Značné jmění Lavrentije Obuchova zdědili jeho synové Alexandr, Alexej a Vasilij.
Odkazy
Reference
Literatura
Очерки истории русского Дальнего Востока, XВИИ-начало XX века. Николай Иванович Рябов, Моисей Григорьевич Штейн. Хабаровское книжное изд-во, 1958 – Всего страниц: 173 Стоят на Амуре русские села. М. О. Шмакова, Э Кандала. Хабаровское книжное изд-во, 1986 – Всего страниц: 253
Kategorie:Vojevodové Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Úmrtí v roce 1665 Kategorie:Muži Kategorie:Lidé z Ruského carství