Komotovka je bývalá usedlost a hostinec v Praze 3 – Žižkově. Stála na stejnojmenném návrší původně zvaném Šibeniční vrch, které se nachází mezi ulicemi Husitská a Seifertova v jejich dolní, západní části.Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice), CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
Historie Od středověku se na Šibeničním vrchu mezi Novou branou a kopcem Vítkov nacházelo popravní místo pro Staré a Nové Město pražské. Koncem 18. století byly obě šibenice a další doprovodné stavby zlikvidovány a pozemky prodány. Na nich byly poté založeny sady, zahrady, pastviny a vinice. Hostinec zde vznikl zřejmě na místě viničního domku a kromě něj se v těchto místech nacházela ještě cihlářská pec a několik menších hospodářských staveb.
Komotovku koupil 31. března roku 1871 zasilatel Alois Stuchlík (1832–1894) za 72 000 zlatých a do 25. července roku 1873 ji po částech rozprodal.
Aréna Na Komotovce Roku 1872 si na vrchu Komotovce pronajal divadelník Jaroslav Hof od Aloise Stuchlíka část parcely č. 900 (ohyb ulice Řehořova), aby zde postavil divadelní arénu. Žádost o stavební povolení podal 16. dubna 1872, prohlídka stavebního pozemku se konala již 20. dubna a týž den bylo povolení vydáno. „Nová česká aréna staví se na návrší v prodloužené Hyberňácké ulici pražské za neratovickým cestovodem (viaduktem) vlevo, od něhož vede silnice přímo k vysočině divadelní na vinici Komotovské na rozhraní obce pražské, vinohradské a karlínské položené.“ (deník Pokrok, 16. dubna 1872).Alfred Javorin. Pražské arény: lidová divadla pražská v minulém století. 1. vyd. Praha: Orbis, 1958. Kapitola: Aréna na Komotovce. S. 148–163.
Aréna, dřevěná stavba na kruhovém půdorysu, byla postavena a otevřena 1. června téhož roku pod vedením tesařského mistra Kutiny. Stála na nezastavěném návrší téměř na jeho nejvyšším místě, dobře viditelná z hradeb a od Nové brány, vedle hojně navštěvovaného hostince. Když byla při divadelním představení scéna vzadu otevřená, „…jest pohled na jeviště romantický, neboť vidíme v pozadí skálu posetou tu a tam travinami.“ (časopis Besedník, č. 8, 15. června 1872) Zmíněná skála se nachází ve vnitrobloku domů mezi ulicemi Seifertova, Příběnická a Řehořova.
Hofova divadelní společnost ale nebyla úspěšná. Hlavní příčinou byla malá návštěvnost her, druhou pak blízkost cihelny, ze které se valil kouř a hustý dým na jeviště i do hlediště a dráždil ke kašli. Společnost se na konci září 1872 rozpadla a aréna zůstala Josefovi Mikuláši Boleslavskému, společníku Hofa. Ještě nějaký čas v ní hrály další divadelní společnosti (Elišky Zöllnerové, Kramuelova a Švandova).
Stavba sama byla po technické stránce v dobrém stavu, ale stálý neúspěch divadelních představení vedl Josefa Mikuláše k prodeji arény „na dříví“ – karlínskému staviteli Šlechtovi, který dal stavbu ve 2. polovině listopadu 1874 zbořit. Toho roku se na západním a severním úpatí Komotovky začala stavět další železniční trať a do konce 19. století bylo celé návrší zastavěno činžovními domy.
Komotovka v literatuře Vladimír Neff (vnuk Jana Neffa, v románu Jana Borna) o příchodu a životě na Komotovce psal v prvním (Sňatky z rozumu – 1957) a druhém díle (Císařské fialky – 1958) pětidílného rodového cyklu o životě podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů. Literárně usedlost popsal jako rozsáhlé, napůl dřevěné a napůl zděné přízemní stavení, kde za vraty u domu byl dvůr s hospodářskými stavbami a stájemi přistavěnými ke svislému skalnímu úpatí jednoho z mnoha výběžků ovocného sadu.Když padly hradby: Komotovka. Vladimír Neff: Císařské fialky. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. č. 12. S. 5-7. V. Micka. Dostupné online.
Odkazy Reference
Literatura LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. . S. 152.
Související články Seznam pražských usedlostí
Externí odkazy Archivní mapy (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2022-11-10]
Kategorie:Zaniklé usedlosti na Žižkově