Sazometná středa (také Škaredá, Černá nebo Svatá středa) je středa svatého týdne před Velikonocemi. Připomíná zradu Jidáše Iškariotského, který byl špehem mezi učedníky Ježíše Krista. Podle lidového vyprávění se v tento den Jidáš na Ježíše mračil, tedy škaredil.
Název Název Sazometná středa se objevuje již kolem roku 1500 v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra, který tímto názvem označuje středu před Zeleným čtvrtkem a podobně jako Černá středa je tento název spojován s vymetáním sazí z komínů, jak uvádí například Ottův slovník naučný. Pojmenování Škaredá středa se používá také pro Popeleční středu, kterou končí masopust a začíná předvelikonoční postní období.
Biblické vyprávění Podle vyprávění zaznamenaného v Novém zákoně se po Květné neděli sešlo shromáždění velerady, kde bylo ujednáno zabití Ježíše před Pesachovou slavností. Ve středu před svou smrtí byl Ježíš v Betánii v domě Šimona Malomocného. Marie z Betánie zde umyla a pomazala Ježíšovu hlavu a nohy drahým olejem. Učedníci byli tímto jednáním pohoršení, protože se domnívali, že olej by měl být prodán a peníze rozdány chudým. Ježíšovo chování kritizoval také Jidáš, který chtěl ale podle Janova evangelia peníze pro sebe.
Následně se Jidáš domluvil s velekněžími, že jim za úplatu třiceti stříbrných Ježíše vydá.
Podle biblického vyprávění Jidáš svou zradu dokonal, ale nedokázal s důsledky svého činu žít a nakonec se oběsil.
210px|náhled|vpravo|Jidáše - tradiční velikonoční pečivo
Lidové tradice Jméno Sazometná středa získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Tento zvyk byl spojen s vyháněním zlých sil.
Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.
Na Škaredou středu se v českých zemích pečou jidášci, což je pečivo, které připomíná smyčku, na kterou se Jidáš oběsil. Jí se pomazané medem a tradičně až na Zelený čtvrtek.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Velikonoce Kategorie:Středa Kategorie:Pohyblivé svátky Kategorie:Pašije