náhled|upright=1.0| Filozofická fakulta (S. Pietro Martire) Neapolská univerzita Fridricha II. je přední italská univerzita, založená roku 1224 císařem Fridrichem II. Štaufským jako první státní univerzita na světě. Je to největší z pěti neapolských univerzit a na čtyřech fakultách zde studuje téměř 80 tisíc studentů.
Historie Císař Fridrich II., který byl zároveň králem Sicílie, měl k založení univerzity několik důvodů. Jednak chtěl zajistit pro Sicílii a jižní Itálii dostatek vzdělaných lidí, chtěl tím ale také vytvořit protiváhu k severoitalským univerzitám a posílit své postavení vůči papeži. Vedle studia svobodných umění, medicíny a teologie, byla zaměřena především na studium práva a tedy vzdělávání budoucích královských úředníků. Studium se konalo hlavně v dominikánském klášteře (San Domenico maggiore), kde žil a učil také Tomáš Akvinský.
Fakt, že byla založena bez papežského souhlasu, vedl několikrát k uzavření univerzity (v letech 1443.1465 a 1490-1506) a v 17. století zažila úpadek kvůli konkurenci jiných vysokých škol. Teprve v 18. století, když na neapolský trůn přišli Bourboni, začali univerzitu podporovat. Roku 1735 vznikla katedra astronomie a roku 1754 katedry mechaniky a ekonomie, první na světě. Během 19. století počty studentů stoupaly, univerzita však sídlila v nevyhovujících budovách bývalých klášterů. Teprve roku 1884 se dočkala nové budovy, v níž její vedení sídlí dodnes. V roce 1943 univerzitu vypálila ustupující německá armáda. Po válce se Neapolská univerzita podílela na prudkém rozvoji univerzit po celé Evropě, takže je počtem studentů druhá v Itálii (za univerzitou La Sapienza v Římě) a od roku 1987 nese v názvu jméno svého zakladatele.
Popis Univerzita se dělí na čtyři fakulty a 26 oddělení, která nabízejí několik set studijních programů.
Fakulta medicíny a chirurgie Fakulta zemědělství a veterinární medicíny Fakulta humanitních a společenských věd Fakulta polytechnická a základních věd.
Hlavní sídlo univerzity je na Corso Umberto I., kampus medicíny tvoří 21 moderních budov na Rione Alto a kromě toho jsou i jednotlivá oddělení a ústavy rozmístěny na 20 dalších místech. K univerzitě patří i botanická zahrada a tři muzea: přírodovědné, zemědělské a veterinární.
Hodnocení Neapolská univerzita se ve světových žebříčcích QS roku 2016 umístila na 50.-100. místě (stavebnictví), 101.-150. (strojírenství, farmacie, zemědělství, fyzika, astronomie), 151.-200. právo, medicína, chemické inženýrství), 201.-250. elektronika a elektrotechnika, matematika, ekonomie), 251.-300. (biologie, IT a chemie).
Významní absolventi a učitelé Nicola Abbagnano, filozof Giuseppe Abbamonte, právník Tomáš Akvinský, filozof a teolog Giordano Bruno, filozof, dominikánský mnich, matematik a astronom Maurizio Cheli, astronaut Benedetto Croce filozof Antonio Labriola, filozof Alfons Maria z Liguori, teolog, učitel církve Bartolo Longo Luigi De Magistris Ettore Majorana, fyzik Giuseppe Moscati, lékař Umberto Nobile, letecký inženýr a cestovatel Luca Parmitano, astronaut Nicola Romeo, inženýr, zakladatel firmy Alfa Romeo Roberto Saviano, novinář a spisovatel Michele Tenore, botanik Giambattista Vico, filozof, historik a právník
Prezidenti Italské republiky Enrico De Nicola, první prezident Italské republiky Giovanni Leone Giorgio Napolitano
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Stránky univerzity (en/it) Studio di Napoli (historie)
Kategorie:Vysoké školy založené ve 13. století Neapol Kategorie:Kultura v Neapoli Kategorie:Fridrich II. Štaufský