Vsevolod Michajlovič Garšin (; Prijatnaja Dolina, Jekatěrinoslavská gubernie – Petrohrad) byl ruský spisovatel, básník a umělecký kritik.
Život Vsevolod Michajlovič Garšin se narodil ve vsi Prijatnaja Dolina, v tehdejší Jekatěrinoslavské gubernii, Bachmutském újezdu. Dnes se obec ukrajinsky nazývá Prijemna Dolina (Приємна Долина) a leží v Bachmutském rajónu Doněcké oblasti ve východní části Ukrajiny.
Rod Garšinů byl podle tradice poruštělého tatarského původu, otec Michail Jegorovič Garšin (1817–1870) byl důstojníkem. Na výchovu Vsevoloda Garšina měla vliv matka, která se zajímala o literaturu i politiku a ovládala němčinu a francouzštinu. V letech 1864–1874 se Garšin vzdělával v petrohradském gymnáziu (později reálné gymnázium), vysokoškolské vzdělání na Důlním institutu nedokončil. Jako dobrovolník se zapojil do rusko-turecké války (1877–1878). Po válce se stal záložním důstojníkem.
I když byl literárně úspěšný, Garšin trpěl periodickými záchvaty duševní choroby. Ve věku 33 let se pokusil o sebevraždu skokem do schodištní šachty v obytném domě, kde žil.O sebevraždě hovoří jednoznačně ruské i anglické zdroje. Český nekrolog (Zlatá Praha) uvedl jako možnou i laskavější variantu o nešťastné náhodě. O několik dnů později podlehnul v nemocnici zraněním.
Rodina Dle soudobého českého nekrologu byl Garšin ženat, ruské a anglické zdroje se o rodině nezmiňují.
Jeho bratr Jevgenij Michajlovič Garšin (1860–1931) byl pedagogem, literátem, kritikem a vydavatelem.
Posmrtná připomínka náhled|Známka s portrétem V. M. Garšina, SSSR Při příležitosti 100. výroční narození byla v roce 1955 vydána v SSSR poštovní známka s Garšinovým portrétem.
Dílo Garšin se ve svém díle často věnuje smrti, jako meznímu okamžiku, ve kterém člověk zjišťuje skutečnou hodnotu života. Smrt je pro něj měřítko této hodnoty.
Nejstarší vydání v ruštině Рассказы (Povídky, 1882) Вторая книжка рассказов (Druhá knížka povídek, 1885) Из записок рядового Иванова, о походе 1877 года (Ze zápisků vojína Ivanova, 1887) Третья кн. рассказов (Třetí knížka povídek, 1891)
Česká vydání Časopisecky bylo dílo Vsevoloda Garšina v Česku publikováno a komentováno již za jeho života, např. v časopisech Ruch a Květy.
Knižně česky Červený květ a jiné novely (přeložil Vilém Mrštík, Praha, F. Šimáček, 1894 a 1921) Sibiřské črty Vladimíra Korolenka, [Čerkes – V. G. Korolenko — V. Boji. Signál. Medvědi – Vsevolod Garšin] přeložil Josef Koněrza. Brno: Josef Barvič, 1895 Povídky (přeložil Vilém Mrštík, Praha, E. Grégr, 1896–1898) Povídky Gustava Flauberta. Kniha I (přel. V. Mrštík, Praha, E. Grégr, 1896) Povídky. Kniha II (přel. Vilém Mrštík, Praha, E. Grégr, 1898) Povídky (přeložili V. Mrštík, Pavel Papáček, L. Ryšavý, Praha, J. Otto, 1910) Čtyři dni – in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 12, přeložil V. Červinka, úvod František Sekanina. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Hrdý Aggej a jiné povídky (přeložil Quido Filip, s obrázkem Nikolaje Konstantinoviče Roericha, Praha, A. Hynek, 1912) Válka (přeložila Bronislava Herbenová, Praha, Jan Laichter, 1913) Sneguročka = Sněhurka – Fedor Sologub. Khodynka = Khodynka – L. N. Tolstoj. To, čego ne bylo = O tom, čeho nebylo – V. M. Garšin; s azbukou, přízvuky, úvodem do výslovnosti a přepisem uspořádal a přeložil Antonín Lakomý. Holešov: F. Malota, F. Šídlo, J. Konečný, 1918 Červený květ a jiné novely – přeložil V. Mrštík. Praha: Šolc a Šimáček, 1921 Čtyři dni (přel. Alois Tvrdek, Kolín, Vincenc Janeček, 1921) Rudý kvítek (soubor díla, přel. Ervína Mojsejenková, verše přel. Zdenka Bergrová, předmluva Vladimír Svatoň, Praha, SNKLHU, 1955) Rudý kvítek (přeložil Jura Bagár, ilustroval Vladimír Novák, Praha, Práce, 1975) Čtyři dny (výbor povídek, vybral, uspořádal a doslov napsal Vladimír Novotný, přeložila Vlasta Tafelová, ilustroval Miroslav Vrátný, Praha, Odeon, 1983)
Dále byla povídka V. M. Garšina zahrnuta do antologie ruských fantastických povídek Červený smích (Naše vojsko, 1970)
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura V. M. Garšin a ruské malířství – Vladimír Kostřica. Olomouc: Univerzita Palackého, 1970 Studie z ruské klasické literatury – Vladimír Kostřica. Praha: SPN, 1986
Související články Ruská literatura
Externí odkazy
Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození 14. února Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí 5. dubna Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Sebevraždy skokem v Rusku Kategorie:Ruští básníci Kategorie:Ruští literární kritici Kategorie:Muži