Městská knihovna Klatovy je univerzální veřejná knihovna, příspěvková organizace, kterou zřizuje město Klatovy. Poskytuje knihovnické, bibliografické a informační služby a zároveň je jednou z největších kulturních a vzdělávacích institucí ve městě. Sídlí v areálu bývalé jezuitské koleje na adrese Balbínova 59. Knihovna vykonává regionální funkce pro celý region Klatovy, obsluhuje 47 profesionálních a neprofesionálních knihoven. Je členem profesní organizace SKIP.
Historie klatovské knihovny Městská veřejná knihovna 1859 – první návrh k založení knihovny dal podal klatovský purkmistr Dr. J. Nauš a 21. prosince téhož roku byla zřízena městská veřejná knihovna, v níž by se půjčovaly zdarma knihy a časopisy, a byly schváleny stanovy knihovny. Prvním knihovníkem byl zvolen gymnaziální profesor Josef Andrlík.
1860 – hudební a deklamační zábava, která se konala v sále „U zlaté koule“ a jejíž výtěžek se stal základem pro hospodaření klatovské knihovny
1865 – zpracován statistický přehled o stavu knižního fondu, z nějž vyplynulo, že tehdejší stav byl 137 českých a 65 německých knih
1866 – knihovna následkem války zanikla
Městská veřejná čítárna 1897 – MUDr. Alois Mašek podal v obecním zastupitelstvu návrh na založení „České knihovny a čítárny“ v Klatovech, byl však zamítnut
1898 – klatovský akademický spolek Úhlava podal obecnímu zastupitelstvu návrh na zřízení veřejné čítárny v Klatovech, po předložení rozpočtu na její provoz byl návrh schválen a 1. května 1898 byla veřejná čítárna v Klatovech otevřena. Byla umístěna v 1. patře domu „U kanonu“ v Pražské ulici, ale již v létě nastaly problémy s pronajímatelem a čítárna se přestěhovala do prostor ve starém gymnáziu (dům čp. 174/I).
1900 – činnost Městské veřejné čítárny v Klatovech pokračovala, i když za velice obtížných až svízelných podmínek, které byly způsobeny nedostatkem peněz na provoz, problémy s místnostmi, otopem apod.
1907 – čítárna byla začleněna pod správu vzdělávacího sboru „Osvětového svazu pro Klatovy a okolí“, čímž se město zbavilo starostí, ale rozvoj knihovnictví v Klatovech toto rozhodnutí utlumilo
1910 – na základě podnětu starosty města MUDr. Aloise Maška obecní zastupitelstvo opět svým usnesením zřídilo veřejnou městskou knihovnu a čítárnu. Správa Osvětového svazu nad čítárnou sice pokračovala dále, avšak starosti o její provoz neustále přibývaly. Zejména finanční možnosti svazu nedovolily nadále čítárnu spravovat.
1911 – Osvětový svaz se vzdal správy, kterou převzalo opět město a ustanovilo k ní tzv. „Kuratorium veřejné čítárny a knihovny v Klatovech“. Pro radnici, její kulturní odbor i kuratorium začalo období jednání s nejrůznějšími spolky a institucemi ve městě o zřízení jedné – centrální městské knihovny v Klatovech. Zásadní iniciativu převzal kulturní odbor klatovské radnice.
1912 – rozsáhlá celoroční spolupráce mezi kulturním odborem, spolky a institucemi při zřizování centrální knihovny, kdy šlo zejména o to soustředit knižní fondy spolkových knihoven a získat podporu, zejména finanční a materiální
1913 – městská rada schválila znovuotevření městské knihovny, které se uskutečnilo 1. prosince 1913. Knižní fond rychle rostl, stejně jako přibýval počet výpůjček a čtenářů. V roce 1918 bylo evidováno celkem 2 078 knih a 474 registrovaných čtenářů.
Dětská čítárna 9. března 1921 – na popud a za obrovského osobního přispění řídícího učitele v. v. Josefa Aima byla v Klatovech otevřena Dětská čítárna. Byla první dětskou čítárnou v celé republice, která nikdy nepřestala pracovat, včetně období německé okupace v letech 1939–1945. Raritou v dosavadní práci s dětskými čtenáři se stala bibliografická představení pro mládež, kolektivní čtení, výstavy a podobné formy. Čítárna získala podporu nejen u místních spolků, ale pravidelně na její činnost přispívaly městský i okresní úřad, školská rada, spořitelna. V čítárně byla zavedena katalogizace. Zprávy o dobré a prospěšné práci klatovské Aimovy dětské čítárny se rychle šířily, a tak nepřekvapil velký zájem o ni z řad odborné knihovnické veřejnosti.
1928 – fotografie klatovské čítárny se objevily jako doklad pokročilého knihovnictví na výstavě soudobé kultury v Brně
1929 – čítárna se prezentovala na výstavě v Praze i na pedagogické mezinárodní výstavě v Ženevě
Okresní lidová knihovna 1951 – dle vyhlášky tehdejšího ministerstva informací a osvěty byla ustavena Okresní lidová knihovna, která vznikla spojením veřejné knihovny a Aimovy dětské čítárny. Začala plnit nejen svoji funkci městské knihovny, ale i metodicko-organizační činnost pro místní lidové knihovny v celém klatovském okrese.
1952 – přestěhování knihovny na klatovské náměstí do domu čp. 170/I
1953–1957 – dlouholetý spolupracovník knihovny Dr. František Pacák začal v knihovně pořádat vlastivědné literární zájezdy, díky kterým se klatovská knihovna dostala do povědomí nejen čtenářské veřejnosti. Během těchto let se uskutečnilo zájezdů s průměrnou účastí 70 čtenářů.
Městská knihovna 1. ledna 1993 – knihovna přešla pod správu města. Postupně se v ní vytvořilo šest oddělení: půjčovna pro dospělé, čítárna s hudebním koutkem, studovna s oddělením pro nevidomé a zdravotně znevýhodněné čtenáře, půjčovna pro děti a mládež, oddělení nákupu a zpracování knihovních fondů a regionální oddělení, které poskytuje výměnu souborů knih a metodickou pomoc pro 46 obsluhovaných knihoven.
Současnost 1998 – pro potřeby Městské knihovny bylo rozhodnuto o rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, resp. jejího západního křídla
1. března 1999 – slavnostní zahájení provozu knihovny v nových prostorách za účasti významných hostů
2009 – knihovna získala v suterénu jezuitské koleje další prostory pro vybudování centrálního depozitáře, který byl vybaven pojízdným regálovým systémem
2019 – knihovna převzala pod svou správu i zrekonstruovaný refektář jezuitské koleje, kde tak vzniklo důstojné místo pro pořádání mnoha akcí – koncertů, přednášek, vernisáží, konferencí atd.
2020 – v listopadu jsme s firmou 3id, s. r. o., začali připravovat prototyp půjčovacího knihovního boxu napojeného na náš knihovní systém Tritius. Instalován byl 20. září 2021 na nádvoří jezuitské koleje.
2024 – revitalizace prostor knihovny. Bylo vyměněno osvětlení a IT technika, půjčovna pro dospělé dostala nový výpůjční pult, do vstupního prostoru byl položen nový koberec. Částečným probouráním příčky došlo k propojení čítárny se studovnou, které nyní spojuje společný, taktéž nový, výpůjční pult. Veškeré vybavení v těchto dvou odděleních bylo vyměněno za nové. V čítárně tak najdeme nové úložné skříňky na periodika a regály na CD, ve studovně nové knižní regály, stanice veřejného internetu a v obou místnostech nové stoly a sezení pro čtenáře. Do studovny, přilehlého zázemí i příručního skladu byly položeny nové podlahy a taktéž došlo k výměně nábytku a knižního regálového systému. Nové prostory byly slavnostně otevřeny 23. července 2024. Vše bylo spolufinancováno z dotačního programu IROP.
2025 – nainstalován nový systém RFID, který posouvá zabezpečení knihovního fondu na vyšší úroveň
Oddělení knihovny
Oddělení pro dospělé Oddělení pro dospělé je určeno čtenářům od 15 let. K dispozici je volný výběr beletrie, podle oborů řazená naučná literatura. Čtenářem se může stát každý, kdo splní podmínky knihovního řádu. Služby jsou poskytované podle ceníku služeb.
Poskytované služby
bibliograficko-informační služba
absenční půjčování dokumentů z fondu knihovny: beletrie, poezie, divadelní hry, naučná literatura, cizojazyčná literatura, e-knihy
elektronický katalog dokumentů
meziknihovní výpůjční služba (MVS)
knihovnicko-informační lekce pro studenty středních škol a další zájmové skupiny
odborná pomoc při výběru beletrie a naučné literatury
Oddělení pro děti a mládež Dětské oddělení je určeno dětem a mládeži do 15 let a dospělým čtenářům s platnou registrací. Nejmenší děti zde najdou barevné obrázky, pohádky a hry, školáci si mohou půjčit napínavé příběhy a encyklopedie. Pro teenagery a dospělé je k dispozici fantasy či sci-fi literatura, případně i povinná četba. Kromě knih je možno využít i další aktivity – práce na počítači, soutěže, workshopy, dílničky.
Pobočka na ZŠ Tolstého Pobočka oddělení pro děti a mládež na Základní škole Tolstého je otevřena během školního roku. K dispozici jsou časopisy a knihy všech žánrů pro všechny věkové skupiny:
pohádky
říkadla
leporela
beletrie
naučná literatura
školní četba
dívčí románky
dobrodružná literatura
Konají se zde také exkurze, besedy, knihovnické lekce či vědomostní soutěže – pro MŠ i ZŠ.
Studovna
Ve studovně najdete:
knihy určené pouze k prezenčním výpůjčkám, tj. v elektronickém katalogu knihy značené písmenem S nebo R
regionální literaturu, slovníky, encyklopedie
regionální noviny a časopisy
sbírky zákonů v tiskové formě do částky 86/2012
tři stanice internetu pro veřejnost (řídí se přílohou číslo 4 knihovního řádu)
možnost skenování
možnost černobílého a barevného kopírování A4 a A3
přístup do systému právních informací CODEXIS
přístup do databáze článků z novin a časopisů NewtonOne
přístup do databáze DNNT (Díla nedostupná na trhu)
přístup k divadelním představením on-line DRAMOX
přístup k materiálům Hejného metody výuky matematiky
možnost využití textového editoru
Služby pro handicapované čtenáře Studovna zároveň nabízí zdravotně postiženým občanům široký výběr zvukových knih. Odběratelem zvukových knih se může stát každý zdravotně postižený občan po vyplnění přihlášky, ke které přiloží potvrzení lékaře, například očního nebo praktického. Důvodem pro četbu zvukových knih může být zrakové postižení, bolesti zad, dyslexie nebo další zdravotní problémy. Zvukové knihy je možné buď odebírat osobně, nebo zasílat poštou.
Čítárna Čítárna se nachází v jedné z nejpěknějších místností bývalé jezuitské koleje.
Nabízí:
české noviny a časopisy (poslední čísla pouze prezenčně)
rezervace časopisů
půjčování kompletů odborných časopisů dle úložní doby
černobílé kopírování a barevné A4 a A3
1 místo k poslechu nahrávek z CD
CD můžete vybírat prostřednictvím elektronického katalogu
bohatý fond zvukových knih
Regionální oddělení Zajišťuje služby pro 47 městských a obecních knihoven.
Poskytované služby:
budování výměnných fondů a zapůjčování knižních souborů
odborná pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů
poskytování průběžných konzultací a poradenská činnost
pomoc při sestavování žádostí (projektů) o dotaci
zpracování statistických výkazů
pomoc při zpracování potřebné dokumentace (knihovní řád, zřizovací listina)
pořádání odborných seminářů a porad pro pracovníky knihoven.
Refektář jezuitské koleje Refektář je nejvýznamnějším sálem klatovského jezuitského komplexu. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží jako sál kulturní. Je otevřen v době probíhajících akcí. Možné jsou také prohlídky s průvodcem v rámci prohlídkového okruhu.
Kulturní zaměření knihovny Mezi organizované nebo spolupořádané akce knihovny patřily v minulosti celostátní soutěž amatérských autorů Literární Šumava, konference u příležitosti výročí významných osobností Balbínovská miscellanea, Perla v hrubé kazajce a V ráji realistickém. Každoročně knihovna pořádá historickou konferenci Barokní jezuitské Klatovy, spolupořádá Barokní svatojánskou noc a nabízí nejrůznější besedy a přednášky s významnými osobnostmi kulturního a společenského života, kurzy a výtvarné dílny pro děti, výstavy a vernisáže, workshopy se spisovateli, canisterapeutická setkání, koncerty a další.
Ředitelé klatovské knihovny Františka Miková (1951–1963) – první profesionální ředitelka Jaroslav Frey (1963–1964) Karel Kliment (1964–1970) Bohumila Polívková (1970–1974) Jindra Smetanová (1974–1986) Miroslav Sulan (1986–1993) Ivana Zíbarová – úřednice městského úřadu, zastupující ředitelka v období od září do konce roku 1993 Zdeňka Buršíková (1994 – 2018)