Destičkové tkaní (tkaní na karetkách, karetkování, tkaní s karetkami), je stará textilní technika umožňující tkaní se vzorováním. Vznikají tak povětšinou stuhy, ačkoli tato technologie umožňuje i vytkávání jednoduchých obrázků. Touto technikou lze vytvářet složitější vzory nežli za použití klasického hřebenového stávku, který se taktéž používal ke tkaní stuh.

Pásy se používají na dekoraci oděvů, popruhy a řemínky. náhled|Karetkované stužky

Z historie náhled|150px|Tkací destička z raného středověku v Německu Původ destičkové techniky není známý. V Egyptě byl nalezen pás z 12. století před n. l., o kterém se dlouho tvrdilo, že byl zhotoven destičkovým tkaním. Analýza provedená koncem 20. století však dokázala, že pás byl zhotoven jinou technikou.Collingwood: The Techniques of Tablet Weaving, Echo Point Books & Media 2015,

Nálezy z 8. století př. n. l. dokazují používání destičkového tkaní v Evropě.Gleba:. Textile Production in Pre-Roman Italy. Oxford: Ancient Textiles Series, Vol. 4, Oxbow Books 2008, , str. 138–139 Doklady používání této techniky jsou známy například z Německa,Ræder Knudsen, L. 1994. "Analysis and Reconstruction of Two Tablet Woven Bands from the Celtic Burial Hochdorf." In North European Symposium for Archaeological Textiles 5, pp. 53–60. Francie,Barber, E.J.W. 1992. Prehistoric Textiles Princeton University Press. Řecka, Rakouska či Itálie. Karetkování znali i vikingové.e.g. Rasmussen, L., and Lönborg, B. 1993. "Dragtrester i grav ACQ, Köstrup." Fynske Minder (Odense bys Museer), pp. 175–182. Hojně se využívalo v raném a vrcholném středověku, kdy se touto technikou tkaly pásy, stuhy i ozdobné lemy oděvů. Tato technika se používala i mimo Evropu, známa je například z Etiopie.Gervers, Michael. "The tablet-woven hangings of Tigre, Ethiopia: from history to symmetry" . Treasury of Ethiopian Images. The Burlington Magazine, 2004. Koncem 20. století se destičkové tkaní provozovalo např. v Rusku, Číně. Indii, Japonsku a v některých arabských zemích jako živnost.Zechlin: Werkbuch für Mädchen, Otto Maier Verlag Ravensburg 1972, , str. 132 Jako hobby je i v 21. století tato činnost rozšířená např. v USA. Rozsah komerční výroby není známý, v internetovém obchodě se nabízí k prodeji řada druhů ozdobných pásů.

Způsob výroby náhled|150px|Schéma techniky tkaní s destičkami

Materiál a nářadí Příze na tkaní mohou být z různých přírodních i umělých materiálů včetně kovů.

K napínání osnovních nití se používají různé konstrukce dřevěných rámů. Tuhé a tenké destičky známé častěji pod názvem karetky slouží jako vodiče osnovních nití a jsou vyrobeny z nejrůznějších materiálů. Karetky bývaly většinou ze dřeva, kůže, kovu či rohoviny, v pozdějších dobách, kdy se tkalo z tenkých hedvábných nití, se používaly i malé pergamenové karetky. V současnosti se také vyrábí z plastu či tvrdého papíru. „Člunek“, obvykle prkénko s navinutou útkovou nití slouží zpravidla také k přirážení útku ke tkanině. Hooper: Weaving with Small Appliances – Book II, Read Books Ltd 2013, Bez pomoci rámu se část s hotovou stužkou uvazovala k pevnému bodu (např. ke stromu) a volné nitě byly omotané kolem pasu. Při přerušení práce tak tkadlena snadno rozdělanou práci sbalila do sáčku a odnesla.

Technika tkaní

náhled|150px|Příklad zařízení k amatérskému tkaní V závislosti na technice tkaní se protahují osnovní niti všemi otvory nebo jen částí z nich. Šířka tkaniny je závislá na tloušťce osnovních nití a na počtu destiček vedle sebe (4 až 40). Plochy destiček stojí rovnoběžně vedle sebe, otáčením destiček vzniká z osnovních nití skaná šňůra. Při každém pootočení destičky se čtyřmi otvory o 90° vzniká mezi osnovními nitěmi prošlup, do kterého se zanáší útek s pomocí člunku s navinutou přízí. Útek drží osnovní niti pohromadě, na povrchu hotové tkaniny není viditelný. (Zvláštními technikami s destičkami se 2 nebo 3 otvory se dají zhotovit tkaniny s viditelným útkem). náhled|150px|Pás tkaný destičkami Směr otáčení destiček se mění v pravidelných intervalech a tak se tvoří na tkanině určitý (případně barevný) vzor. Z vazebních technik je známý kepr, brožovací technika aj.Stolte: Technik des Brettchenwebens, Experimentelle Archäologie in Deutschland, Archäologische Mitteilungen aus Nordwestdeutschland, Beiheft. Nr. 4. Oldenburg 1990, , str. 434–437 Tkanina se vytváří pootočením karetek (buďto všech najednou, nebo u složitějších vzorů i jednotlivě, čímž vzniká nepravidelný vzor). Karetky lze otáčet dopředu i dozadu. náhled|Karetkování stuhy Kombinacemi otáčení až 40 destiček s použitím osnovních nití ve 4 různých barvách se dají zhotovit desítky vzorů. Návod k obsluze destiček se zakresluje na vzornicovém papíru.

Destičky s otvory odlišných tvarů Za destičkové tkaní se někdy považuje také práce s destičkami s řadou otvorů vedle sebe (střídavě jeden kulatý a jeden podlouhlý průřez ve vertikálním směru) k vedení osnovních nití. Vertikálním pohybem destičky se vytváří prošlup, kterým se protahuje útek. Tímto způsobem se dají zhotovit pásky v rypsové vazbě. Podobné nářadí používaly některé slovanské národy už v 11. století n. l.

Odkazy Reference

Literatura Hooper: Weaving with Small Appliances, Pitman & Sons 1923 van Epen: The Unknown Tablet Weaving, De Kaart 2002, ISBN 9789080103221

Externí odkazy

Kategorie:Ruční textilní techniky