Schwarzenberská hrobka je novogotická hrobka sekundogeniturní linie rodu Schwarzenbergů v orlickém zámeckém parku v okrese Písek. Nachází se asi 1500 m severozápadně od zámku. Podnět k její výstavbě přišel od Karla III. ze Schwarzenbergu, vysvěcena byla roku 1864. K místu lze volně dojít přes zámecký park, nicméně samotná hrobka veřejnosti není běžně přístupná.

Historie Panství a zámek Orlík nad Vltavou jsou v majetku Schwarzenbergů od roku 1719, kdy je po své tetě Marii Arnoštce ze Schwarzenbergu (1649–1719), vdově po Janu Kristiánovi I. z Eggenbergu (1641–1710), zdědil Adam František ze Schwarzenbergu (1680–1732).

Zřízení nové hrobky pro mladší, orlickou rodovou větev navrhl již Karel I. Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) ve své závěti, nicméně několik dalších let zabral výběr vhodného místa. Zpočátku se dokonce uvažovalo o pouhém rozšíření již existujících hrobek na rodinném panství v kostele sv. Jiljí v Miroticích, v kostele sv. Jana Křtitele ve Stražišti u Březnice či v kostele sv. Jana Křtitele a Panny Marie ve Svatém Janu u Květova. Významnou roli hrály náklady, a vznik hrobky se posunul také kvůli úmrtí Karla II. Nakonec padlo rozhodnutí o postavení zcela nové, samostatné hrobky. Postavena pak byla v severní části parku na místě zvaném U svatých křížů.

Autorem návrhu z roku 1860 byl knížecí inženýr Antonín Šiman, o rok později byl tento návrh schválen. Vlastní stavba probíhala v letech 1861–1864, a budova je tak o deset let starší než známější Schwarzenberská hrobka v Domaníně.

Slavnostně vysvěcena pak byla pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem ze Schwarzenbergu 15. října 1864, ve výroční den úmrtí knížete Karla I. a předvečer výročí bitvy u Lipska, ve které vítězně velel koaličním vojskům. Jeho ostatky byly do hrobky převezeny z Třeboně 3. února 1865. Vysvěcení se účastnil Karel III. ze Schwarzenbergu, jeho matka Josefina, rozená Wratislavová z Mitrowicz a bratr Edmund Leopold ze Schwarzenbergu. Primogenituru zastupoval Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, jeho žena Eleonora, rozená z Liechtensteinu a jejich syn Adolf Josef. Nechyběl ani českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík, který pronesl řeč v češtině před hrobkou.

Zároveň s hrobkou byla nedaleko postavena hájovna pro strážce hrobky a promenádního hajného.

Architektura Budova byla postavena v neogotickém stylu na půdorysu ve tvaru pravidelného kříže. Má dvě hlavní patra, u druhého z nichž končí dvě boční schodiště, a dále podkrovní podlaží. Ze středu střechy se tyčí úzká zvonička.

Zajímavým architektonickým detailem je vstupní portál na jihozápadní stěně s masivními vyřezávanými dveřmi, po jehož stranách jsou umístěny desky s citáty z Bible: Ecce tu dormies cum patribus tuis (Hle, ty ulehneš ke svým otcům). a Beati mortui qui in Domino moriuntur (Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu).

Seznam pohřbených Zároveň s již zmíněným Karlem I. byly k Orlíku převezeny rovněž ostatky jeho manželky Marie Anny a jeho syna, knížete Karla II. Později zde byli pohřbeni i jeho dva bratři, generálmajor kníže Bedřich Karel (1799–1870) a polní maršál a majitel c. k. husarského pluku č. 15 kníže Edmund (1803–1873). Místo posledního odpočinku zde samozřejmě našel též kníže Karel III., jenž nechal hrobku vystavit, i další hlavy schwarzenberské sekundogenitury. Pohřbeni zde jsou také ostatní příslušníci schwarzenberské sekundogenitury.

V období komunismu byl do hrobky pohřben pouze Arnošt Schwarzenberg. Po Sametové revoluci mohla být obnovena tradice pohřbívání ve zdejší hrobce. Do hrobky byly také převezeny ostatky některých v exilu zemřelých příslušníků rodu, kteří byli v období komunismu pohřbíváni v nové Schwazenberské hrobce zbudované v roce 1950 v klášterní zahradě kapucínů v Murau (např. Karel VI. Schwarzenberg či František Schwarzenberg). Jako poslední byly v hrobce uloženy ostatky politika Karla (VII./I.) ze Schwarzenbergu v roce 2023.

Chronologicky podle data úmrtí V hrobce bylo pochováno 24 členů schwarzenberského druhorozenectví. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněna knížata a zeleně ti, kteří byli původně pohřbeni jinde a jejichž ostatky sem byly převezeny později. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 14. Karel I. Filip ze Schwarzenbergu střed|100 px 15. 4. 1771 Vídeň Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 4. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou 28. 1. 1799 Vídeň: Marie Anna z Hohenfeldu (č. 3) Původně byl pohřben v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně a jeho srdce uloženo v orlické zámecké kapli, 1. 2. 1865 byla rakev s ostatky vynesena a 3. 2. uložena na Orlíku. Kníže a 1. hlava sekundogenitury (do 1820; starší bratr Josef II. byl hlavou primogenitury), vojevůdce a diplomat. Rakouský velvyslanec ve Francii (1809–1913) a v Rusku (1808–1809), prezident dvorské válečné rady (1814–1820). 15. 10. 1820 Lipsko Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň 2. 16. Gabriela ze Schwarzenbergu 28. 12. 1825 Praha Karel II. ze Schwarzenbergu (č. 5) Pohřbena 29. 11.1843 v hrobce Wratislavů v Čimelicích. Její ostatky byly 20. 10. 1864 převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou. Bylo přáním její matky Josefiny, aby byly pohřbeny vedle sebe. Sestra Karla III. (č. 11), zemřela ve věku 17 let na žilní mrtvici v následku žilní zimnice. 26. 11. 1843 Orlík Josefina Wratislavová z Mitrowicz (č. 8) 3. (14.) Marie Anna z Hohenfeldu střed|127x127pixelů 20. 5. 1767 / 20. 4. 1768 Linec Oto František z Hohenfeldu 9. 7. 1785 Vídeň: Antonín I. Esterházy z Galanty 11. 4. 1738 Vídeň – 22. 1. 1794 Vídeň Původně byla pohřbena v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, 1. 2. 1865 byla rakev s ostatky vynesena a 3. 2. uložena na Orlíku. Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (do 1820). Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.

Narodily se jí následující děti: 1. Bedřich Karel (1799–1870; č. 6) 2. Karel II. (1802–1858; č. 5) 3. Leopold Edmund (1803–1873; č. 7) 2. 4. 1848 Vídeň 28. 1. 1799 Vídeň: Karel I. Filip ze Schwarzenbergu (č. 1) 4. 17. mrtvě narozený princ podzim 1857 Karel III. ze Schwarzenbergu (č. 11) podzim 1857 Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (č. 12) 5. 15. Karel II. ze Schwarzenbergu střed|100 px 21. 1. 1802 Vídeň Karel I. Filip ze Schwarzenbergu (č. 1) 26. 6. 1823 Praha nebo 26. 7. 1823 Libochovice: Josefína Marie Wratislavová z Mitrowicz (č. 8) Původně byl pohřben v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, 1. 2. 1865 byla rakev s ostatky vynesena a 3. 2. uložena na Orlíku. Kníže a 3. hlava sekundogenitury (1830–1858), c. k. tajný rada (1849), polní zbrojmistr, majitel pěšího pluku č. 19 (1847), komtur Leopoldova řádu, rytíř Řádu železné koruny 1. třídy, rytíř Řádu zlatého rouna (1852), majitel majorátu Orlík. 25. 6. 1858 Vídeň Marie Anna z Hohenfeldu (č. 3) 6. 15. Bedřich Karel ze Schwarzenbergu střed|100 px 30. 9. 1800 Vídeň Karla I. Filip ze Schwarzenbergu (č. 1) Pohřben 10. 3. 1870. Kníže a 2. hlava sekundogenitury (1820–1830), titulu se však vzdal ve prospěch bratra, starší bratr Karla II. (č. 5). Poslední lancknecht, c. k. generálmajor, c. k. komoří, člen královské uherské tabule magnátů, rytíř Řádu železné koruny 3. třídy, majitel rakouského kříže za vojenské zásluhy s vojenskou dekorací, rytíř vysokého řádu sv. Jana, ruského imperátorského řádu sv. Anny 2. třídy s meči, císařského francouzského Řádu čestné legie, královského pruského Řádu červeného orla 2. třídy, královského sicilského vojenského Řádu sv. Jiří k opětovnému spojení, komandér vévodského parmského Konstantinova řádu sv. Jiří, rytíř parmského vojenského Řádu sv. Jiří 2. třídy. Zemřel ve věku 69 let na vysílení. 6. 3. 1870 Vídeň Marie Anna z Hohenfeldu (č. 3) 7. 15. Leopold Edmund ze Schwarzenbergu střed|100 px 18. 11. 1803 Vídeň Karla I. Filip ze Schwarzenbergu (č. 1) Pohřben 21. 11. 1873 pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem ze Schwarzenbergu v knížecí hrobce na Orlíku. Skutečný tajný rada, polní maršálek, setník c. k. první tělesné stráže, majitel c. k. husarského pluku č. 15, rytíř Řádu zlatého rouna, Vojenského řádu Marie Terezie, držitel velkokříže Leopoldova řádu, rytíř Řádu železné koruny 1. třídy, majitel c. k. vojenského záslužného kříže, rytíř ruského Řádu sv. Alexandra Něvského a Řádu sv. Anny I. třídy, držitel velkokříže pruského Řádu červené orlice, Řádu württemberské koruny, řeckého Řádu Spasitele a tureckého Řádu Medžidie. Mladší bratr Bedřicha (č. 6) a Karla II. (č. 5). 17. 11. 1873 Orlík Marie Anna z Hohenfeldu (č. 3) 8. (15.) Josefina Wratislavová z Mitrowicz 16. 4. 1802 Praha Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz 2. 9. 1764 – 17. 2. 1830 Praha 26. 6. 1823 Praha nebo 26. 7. 1823 Libochovice: Karel II. ze Schwarzenbergu (č. 5) Pohřbena 21. 4. 1881 Františkem Schönbornem. Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1830–1858). Dáma Řádu hvězdového kříže (1825) a palácová dáma, majitelka statků Čimelice a Osov. Zemřela na ochrnutí plic. Narodily se jí následující děti: 1. Karel III. (1824–1904; č. 11) 2. Gabriela (1825–1843; č. 2) 3. Anna Marie, provd. Waldstein-Wartenbergová (1830–1849; pohřbena ve Waldsteinské hrobce v Mnichově Hradišti) 17. 4. 1881 Praha-Nové Město Marie Gabriela des Fours 14. 2. 1771 Praha – 20. 3. 1840 Čimelice 9. (17.) Marie Kinská z Vchynic a Tetova 18. 10. 1866 Ischl Bedřich Karel Kinský z Vchynic a Tetova 18.2. 1834 Vídeň – 23. 9. 1899 Kostelec nad Orlicí 20. 5. 1885 Vídeň: Karel IV. ze Schwarzenbergu (č. 13) Pohřbena 14. 5. 1889. Z kostelecké větve rodu, dáma Řádu hvězdového kříže (1885). Zemřela ve věku 23 let.

Narodil se jí následující syn: 1. Karel V. (1886–1914; č. 14) 11. 5. 1889 Osov Žofie Mensdorff-Pouilly 30. 7. 1845 Vídeň – 10. 3. 1909 Kostelec nad Orlicí 10. 18. Josef Adolf ze Schwarzenbergu 18. 6. 1894 Osov Karel IV. ze Schwarzenbergu (č. 13) Pohřben 29. 6. 1894 na farním hřbitově v Osově, 30. 6. uložen v hrobce v Orlíku. Zemřel 9 dní po narození na růži. 27. 6. 1894 Osov Ida z Hoyos-Sprinzensteinu 31. 1. 1870 Horn – 27. 1. 1946 Vídeň 11. 16. Karel III. ze Schwarzenbergu střed|100 px 5./8. 7. 1824 Praha Karel II. ze Schwarzenbergu (č. 5) 5. 3. 1853 Praha: Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (č. 12) Pohřben 2. 4. 1904 v knížecí hrobce českobudějovickým biskupem Martinem Říhou. Kníže a 4. hlava schwarzenberské sekundogenitury (1858–1904), c. k. tajný rada (1883), major, poslanec Českého zemského sněmu (1861–1863, 1865–1867, 1870–1872, 1883–1890), poslanec Říšské rady, dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1879–1904), rytíř Řádu zlatého rouna (1881), majitel velkokříže Královského uherského řádu sv. Štěpána, majitel Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací, ruského Imperátorského řádu sv. Vladimíra, majitel majorátu Orlík a statků Čimelice, Osov a Tochovice. Zemřel na ochrnutí srdce ve věku 80 let. 29. 3. 1904 Praha-Nové Město Josefina Wratislavová z Mitrowicz (č. 8) 12. (16.) Vilemína z Oettingen-Wallersteinu 30. 12. 1833 Praha Friedrich Kraft z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu 16. 10. 1793 Wallerstein – 15. 11. 1842 Wallerstein 5. 3. 1853 Praha: Karel III. ze Schwarzenbergu (č. 11) Pohřbena 22. 12. 1910 v knížecí hrobce českobudějovickým biskupem Josefem Antonínem Hůlkou. Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1858–1904). Dáma Řádu hvězdového kříže (1889) a palácová dáma, majitelka statku Starosedlský Hrádek. Zemřela ve věku 76 let a 11 měsíců na arteriosklerosis, slabost srdce. Narodily se jí následující děti: