Magnisové, též Magniové (původně (de) Magni, (von) Magnis) je někdejší šlechtický rod původem z Lombardie, usazený a působící v Čechách a na Moravě, ve Slezsku a Rakouském císařství. Roku 1622 byli povýšeni do panského stavu a 2. června 1637 jim byl udělen říšský hraběcí titul. Skrze vlastnictví panství v Kladském hrabství byli od roku 1780 součástí také pruské šlechty.
Dějiny rodu náhled|Erb hrabat z Magnis Počátky rodu sahají k osobě Séra Gaspare (Parolo) Magni činného v Luragu u Komského jezera. Jeho vnuk Sér Gaspare (Gabbaglio) Magni se roku 1445 usadil v Comu.Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon Band VIII, Band 113 der Gesamtreihe, 1997, str. 170 Díky úspěšné obchodnické činnosti v Comu a Miláně se někteří členové rodu společensky vyšvihli a vstoupili do rakouských císařských služeb. U císařského dvora dosáhli vysokých úřadů a získali panství na Moravě a v Kladském hrabství.
Panství v Čechách 1622–1629 Žleby
Panství na Moravě 1624–1630 Moravec a okolní panství Mitrov, Rožná, Meziboří, Bukov a Jabloňov. 1628–1945 Strážnice 1683–1863 Přestavlky u Přerova 1795–1917 Přerov a Želatovice 1917–1945 zámek Bzenec
Panství v Kladském hrabství náhled|vlevo|Rezidence rodu Magnisů v kladském Božkově 1780–1945 Vambeřice (Albendorf) 1791–1945 Božkov (Eckersdorf) 1793–1945 Kladské Oldřichovice (Ullersdorf) 1821–1945 Nová Ruda (Neurode) Další panství se nacházela ve Vojeboři (Gabersdorf), Střední Stinavce (Mittelsteine), Gorzuchówě (Möhlten), Mlynově (Mühldorf), Dolní Stinavce (Niedersteine), Červenčicích (Rothwaltersdorf), Schwenzi, Raškově (Seifersdorf), Voliboři (Volpersdorf) a Loučné (Wiesau).
Osobnosti rodu vlevo|náhled|Portrét Františka z Magni z roku 1622 (snad od Bartholomäa Strobela) náhled|Erb a jméno hraběnky Johany Františky Magnisové, fundátorky brněnského Paláce šlechtičen v horní části kartuše na portálu budovy. Dole je knížecí erb kardinála Ditrichštejna. Giovanni Battista Magni († 1562), obchodník v Comu Costantino Magni (1527–1606), obchodník v Comu, roku 1563 přišel do Milána, působil ve Vídni jako císařský tajný rada, po roce 1588 v Praze Giovanni Pietro Magni (1555–1618), císařský osobní lékař Valerián z Magnis (1586–1661), provinciál rakousko-české řádové provincie řádu kapucínů, císařský diplomat, teolog a přírodovědec František hrabě Strážnický, svobodný pán z Magnis (1598 – 6. prosince 1652), moravský generálporučík a polní maršál, s bratrem Filipem bojoval v císařském vojsku v bitvě na Bílé Hoře; za to získal od císaře Ferdinanda III. panství Strážnice, zemský hejtman Opolsko-ratibořského knížectví v letech 1646 až 1649, poté nejvyšší zemský sudí na Moravě, na panství Strážnice na Moravě. Jeho manželkou byla Johana Františka Priska z Magni, rozená Pergová († 1652), která svou závětí založila Ústav Obětování Panny Marie, pozdější Palác šlechtičen v BrněHistorie brněnského Paláce šlechtičen na hrady.cz Anna Kateřina z Magnis († 1704) proslula krutým a nemilosrdným zacházením s poddanými, vyvolala ve Strážnici dokonce jejich povstání. MAŠEK Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2008, ISBN 978-80-257-0027-3, s. 593. Maxmilián Filip z Magnis (1685–1738) na Strážnici a Přestavlkách František Jan z Magnis (1727–1757) majitel panství Strážnice. Oženil se s Marií Františkou z Götzenu (1721–1780), dcerou říšského hraběte Františka Antonína z Götzenu (1693–1738). Ta se jako vdova podruhé vdala za uherského hraběte Nyáryho na Subotici.Richard Plümicke: Der Großgrundbesitz des letzten Reichsgrafen von Götzen aus der schlesischen Linie und seine Erben im Jahre 1771. In: Glatzer Heimatblätter 1942, Heft 2, str. 51 Antonín Alexandr z Magnis (1751–1817) na Přestavlcích, po své matce Marii Františce, roz. z Götzenu, zdědil po její smrti roku 1780 panství v Božkově (Eckersdorfu) František z Magnis (1773–1848), milovník umění Antonín z Magnis (1786–1861), majitel panství a hospodář Vilém z Magnis (1787–1851), majitel panství a hospodář Antonín František z Magnis (1862–1944), průmyslník, jako poslanec za Deutsche Zentrumspartei člen říšského sněmu a Panské sněmovny Pruského království Ferdinand hrabě z Magnis (1905–1996) Gabriela z Magnis (1896–1976), pečovatelka se zvláštním pověřením vratislavského biskupa Adolfa kardinála Bertrama pro péči o "neárijské" katolíky z Horního Slezska Franz Magnis-Suseno (* 1936 jako František hrabě z Magnis), jezuita, rektor vysoké školy filosofické v Jakartě v Indonésii Antonín hrabě z Magnis (1943–1999), ekonom, lesní hospodář, ředitel Sdružení hesenských podnikatelů (Vereinigung hessischer Unternehmerverbände)
Erb Prostý Rodový erb má stříbrné šikmé břevno v modrém poli. Na přilbě s modro-stříbrným krytím otevřeným, modře a stříbrně děleným křídlem.Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon Band VIII, Band 113 der Gesamtreihe, 1997, str. 171
Pohřebiště náhled|Mauzoleum v Kladských Oldřichovicích Mauzoleum Magnisů v Kladských Oldřichovicích – novorománská hrobka z roku 1889
Odkazy Reference
Literatura Magnis, die Grafen, Genealogie, in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (BLKÖ), 16. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1867, str. 269–271 Magnis, die Grafen, Wappen, in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (BLKÖ), 16. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1867, str. 273 Magnis (Magni), Grafen von|Heinz Haushofer, in: Neue Deutsche Biographie (NDB), Band 15, Duncker & Humblot, Berlin 1987, , str. 659–661 Hugo Weczerka (Hg.): Handbuch der historischen Stätten Schlesien. Stuttgart 1977, Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon sv. VIII, sv. 113 der Gesamtreihe, str. 171-172, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 1997,
Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Externí odkazy
Eintrag Eckersdorf Zentral- und Landesbibliothek Berlin (PDF-Soubor; 255 kB)