Bartoušov (Ottův slovník naučný. Heslo Bartošov 2). 3. díl S. 394. http://archive.org/stream/ottvslovnknauni33ottogoog#page/n415/mode/2up) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží šest kilometrů jihovýchodně od města Havlíčkův Brod, 21 kilometrů severně od Jihlavy a 105 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Žije zde obyvatel.
Název Název se vyvíjel od varianty Partuzchdorf (1281), Barthuscdorf (1303), Bartusdorf (1308), Bartuschdorf (1350), v Bartossow (1576), Portesdorff (1654), Patersdorf (1787) až k tvarům Pattersdorf a Bartossow v roce 1843. Místní jméno znamenalo Bartoušův (dvůr).
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281, kdy dal Wernher, německobrodský rychtář Henningovi Schutweinovi do užívání štolu v Partuzchdorf minori (tj. Malém Bartoušově). Roku 1303 se vesnice stala součástí panství v Pohledu. V jeho majetku zůstala až do počátku 18. století, kdy přešla do majetku panství Štoky-Střítež. V roce 1755 koupil Bartoušov od Mořice Adolfa Karla Saského Josef Karel Palm-Gundelfingen. V držení tohoto rodu zůstal Bartoušov do roku 1841. Tehdy jej koupil Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringen. Do roku 1848 byla většina obyvatel německé národnosti. Kolem roku 1947 bylo 32 rodin s německou národností násilně odsunuto a jejich majetek byl přidělen českým dosídlencům.
V letech 1869–1910 nesla název Bartošov.
Přírodní poměry Západní hranicí katastru protéká řeka Šlapanka, samotnou obcí protéká bezejmenný potok s řadou rybníků, který se západně od obce vlévá do Šlapanky. Jižně od obce se nachází Bartoušovský rybník, jímž protéká bezejmenný tok, který se vlévá do Šlapanky. U tohoto rybníka se nachází nejvyšší bod katastru o nadmořské výšce 486 metrů.
Obyvatelstvo Podle sčítání 1930 zde žilo v 56 domech 338 obyvatel. 136 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 201 k německé. Žilo zde 323 římských katolíků a 14 příslušníků Církve československé husitské.
Obecní správa Mezi lety 1850–1960 byl Bartoušov obcí v okrese Havlíčkův Brod (v letech 1850–1930 Německý Brod). V letech 1960–1976 patřil jako část obce k Mírovce. Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Havlíčkovu Brodu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 2. července 2024.
Pamětihodnosti Vyvrácený křížový kámen
Galerie
Odkazy Reference
Související články Jihlavský jazykový ostrov
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině