Vývoj telefonizace v Hradci Králové má za úkol stručně vystihnout historii zavádění telefonních přístrojů na území tohoto města, rozvoj zdejší telefonní sítě i zavádění novinek v tomto oboru, a to až do současné doby.
Prvopočátky Postupem času se vedle klasických poštovních služeb a telegrafu stal významným také telefon. První telefonní přístroj se zrodil již v roce 1876, ale do Čech se tento vynález dostal až o mnoho let později. Nejstarší telefonní instalace, pocházející z roku 1882, je ta pražská. V roce 1883 byl zřízen telefon v Plzni a Liberci a roku 1887 v Úštěku. Nato vzrůstal počet následovně: v roce 1888 zřízeno telefonní spojení ve 4 městech, roku 1889 v 8, v roce 1890 v 7, roku 1891 ve 3, v roce 1892 v 7, roku 1893 ve 3, v roce 1894 v 11, roku 1895 ve 12 a v roce 1896 v 6 městech.
V roce 1894 byl zřízen telefon mezi závodem Jindřicha Jelínka v Hradci Králové a jeho mydlárnou v Malšovicích. Na zřízení místní telefonické sítě s ústřední stanicí se začalo pomýšlet teprve počátkem roku 1895. Ratibor z 20. dubna 1895 o tom tehdy napsal:
„Telefon v Hradci Králové. Městské radě zdejší bylo ředitelstvím pošt a telegrafů pro Čechy oznámeno, že dle výnosu ministerstva obchodu ze dne 19. března 1895 pomýšlí se během tohoto roku na zřízení místní sítě telefonické s ústřední stanicí v Hradci Králové. Zřízení meziměstské linie Králové Hradec-Pardubice-Kolín, dotyčně Praha, ponechává se pro nedostatek finančních prostředků na dobu pozdější. Z návěští v příčině té vydaného vyjímáme následující: Tímto spojením telefonickým mají se dle nařízení ze dne 7. října 1887 spojiti správní úřadovny, závody tovární, obchodní místnosti všeho druhu, pak nádraží, hotely, divadla apod., konečně jednotlivé byty s c. k. poštovním a telegrafním úřadem v Hradci Králové a mají se přenechati tato spojení dotyčným účastníkům za určité poplatky k užívání. Roční poplatek staniční a přeřadný obnáší 30 zl. resp. 20 zl. za stanici abonnentní. Za abonnentní stanice na nádražích, v hotelích, divadlech apod., kterýchžto užívati má se dovoliti cestujícím, hostům nebo navštěvovatelům divadla atd., zapraviti jest poplatky staniční a přeřadné v obnosu dvojnásobném. Za stejný zvýšený poplatek může se i spolkům, jiným korporacím neb uzavřeným společnostem uděliti povolení, aby dovolily svých stanic abonnentních členům svým upotřebiti. Staniční a přeřadný poplatek sníží se při spojeních telefonických pro státní ústavy a úřady až na polovici. Ostatně si vyžaduje vysoké ministerstvo obchodu, aby stejné snížení připustilo na dotyčné zakročení i pro jiné veřejné úřady (zemské nebo obecní) a pro všeužitečné podniky. Ústřední stanice telefonická (u c. k. poštovního a telegrafního úřadu) jest veřejná hovorna a lze jí tudíž každému upotřebiti k hovoru telefonickému. Hovorné za místní rozmluvy až do doby tří minut obnáší 10 kr. Řečená spojení telefonická, zařízená pro účastníky, slouží k telefonickému podávání a dodávání telegramů a fonogramů, k telefonickému rozhoru mezi jednotlivými účastníky místní sítě a bude možno svého času jich též použíti k telefonické rozmluvě na meziměstských liniích. Upotřebení zařízení telefonického obmezeno jest na dobu služebních hodin ústřední stanice telefonické (poštovní a telegrafní úřad). Upotřebení telefonického spojení lze v každé době s obou stran půlročně od 1. ledna a 1. července vypověděti. Správa pošt a telegrafů ponechává si právo, aby hledíc ku státním anebo jinakým veřejným zájmům, dále pro zneužívání anebo nesplnění závazků platebních zastavila anebo úplně zrušila upotřebení telefonického zařízení i bez výpovědi. Telefonická spojení, jež se mají zaříditi, jsou pokračováním státní sítě telegrafické a majetkem státu. Za zřízení telefonických spojení, které státní správa na své útraty má provésti, platí účastníci jednou pro vždy příspěvek (stavební poplatek) a to: za trati až do 500 metrů 50 zl., za každých dalších 100 metrů 10 zl. a sice až do délky 15 km., nad to jest třeba zvláštní úmluvy. Přihlášky přistupujících účastníků státního spojení telefonického v Hradci Králové mohou písemnými, kolkem 50 kr. opatřenými podáními, ve kterých prohlásiti jest, že se dotyční účastníci podrobují veškerým oněm ustanovením, která co do právního poměru mezi c. k. správou pošt a telegrafů a účastníky té které doby platnost mají, u c. k. poštovního a telegrafního úřadu v Hradci Králové nejdéle do 1. května 1895 býti učiněny. Formuláře takových podání lze u c. k. poštovního a telegrafního úřadu v Hradci Králové bezplatně obdržeti. Až dosud přihlásili se tito abonenti: Obec Hradec Králové, p. JUDr. Frant. Ulrich, advokát a purkmistr, právovarečné měšťanstvo, Záložní úvěrní ústav, Filiálka rakouskouherské banky, Spořitelna, Záložna, firma V. F. Červený a synové, továrna hudeb. Nástrojů, firma Maerky, Bromovský a Schulz, strojírna, p. Viktor Weinhengst, architekt, p. Jan Hutla, velkozávod uzenářský, p. Ad. Bařtipán, hotelier u „černého koně“, p. Jos. Dudek, majitel hotelu „u beránka“, Agencie uhelen a koksáren v Gottesbergu (J. V. Fiala v Hradci Král.), Obchodní gremium vesměs v Hradci Králové a Společný rolnický cukrovar v Předměřicích.- Lze očekávati, že se počet tento ještě rozmnoží.“
První telefon Anabáze kolem jejího zřízení však byla zbytečně složitá a pozvolná, ba přímo až bezdůvodně dlouhá. Proběhla řada místních šetření, ale stále se nic nedělo. Místní tisk si dokonce posteskl, že v září téhož roku Pardubice ukončily stavbu státního telefonu a ve městě se stále nic nedělo. Teprve v listopadu se začala montovat ústřední stanice a byly napjaty dráty, které měly spojovat jednotlivé telefonní stanice. Až 11. prosince 1895 mohl Ratibor napsat:
„Telefon v Hradci Králové. Naše městská stanice státního telefonu jest od minulé soboty v plné práci a jest v příhodné místnosti, již pro ni správce pošty naší pan Ryšánek opatřil, stále dosti živo a má sl. Patočkova plné ruce práce, aby přáním abonentů telefonu vyhověla. Mluví se na počátek až příliš mnoho a pracují aparáty telefonické tak přesně, že jest každé slovo i ze vzdálenosti sebe větší jasně srozumitelné. Doposud mají telefon následující firmy a pánové: Collino Viktor, Červený a synové, obchodník J. V. Fiala na Pražském Předměstí, filialka rakousko-uherské banky, hotel „u černého koně“, hotel „u zlatého beránka“, Jan Hutla, Purkmistrovský úřad, měst. lesní úřad na Novém Hradci Králové, obchodní gremium, měšťanský pivovar, policejní strážnice, záložní úvěrní ústav a jeho skladiště u nádraží, Karel Schulz a firma Märky, Bromovský a Schulz v Kuklenách, Viktor Weinhengst a jeho skladiště na Pražském Předměstí, městská spořitelna a občanská záložna. Také cukrovar v Předměřicích jest připojen k naší ústřední stanici a co nejdříve bude provedeno spojení cukrovarů ve Smiřicích a v Černožicích. Spojení poštovního úřadu v Novém Hradci Králové se stanicí zdejší jest již poštovním ředitelstvem schváleno a bude, jakmile pohoda dovolí, uskutečněno. Velikou výhodou pro obecenstvo širší, které není k síti telefonní připojeno, jest současné otevření veřejné hovorny při stanici naší, již může každý k rozmluvě s abonenty použíti. Poplatek činí za tři minuty pouze 10 kr.-Přesné a rychlé zařízení zdejší stanice dálo se za řízení inženýra p. Čermáka z Prahy.“
Nově vytvořená síť tehdy sestávala ze 21 stanic a v období mezi 9. a 31. prosincem 1895 bylo provedeno 1 075 telefonních hovorů, přičemž následujícího roku jich bylo již 10 820. V červenci 1896 byla se svolením ministerstva obchodu zřízena při nádražním poštovním úřadě telefonní stanice. 23. října 1896 bylo zavedeno meziměstské telefonní spojení mezi Hradcem Králové, Pardubicemi a Prahou, 3. prosince téhož roku následovalo spojení mezi Trutnovem, Hradcem Králové a Pardubicemi a 1. května následujícího roku bylo meziměstské spojení z Hradce Králové rozšířeno na Jihlavu a Brno. Poplatky za tříminutovou rozmluvu mezi jednotlivými stanicemi činily: se Dvorem Králové a Pardubicemi 30 krejcarů; s Kolínem a Trutnovem 50 krejcarů; s Německým Brodem, Prahou a Roztokami 80 krejcarů; s Berounem, Brandýsem nad Labem, Frýdlantem, Jabloncem, Kladnem, Kralupy, Libercem, Mladou Boleslaví, Plzní, Slaným, Smržovkou a Tanvaldem-Šumberkem 1 zlatý; s Vídní 1 zlatý 50 krejcarů. Ratibor z 5. prosince 1896 napsal o zavedení meziměstského telefonního spojení toto:
„Otevření interurbanního státního telefonu v Hradci Králové. Dne 3. prosince 1896 bylo otevřeno interurbanní spojení mezi sítěmi státního telefonu v Hradci Králové, Dvoře Králové a Trutnově a sítěmi státního telefonu níže uvedenými. Tímto dnem počínajíc lze tudíž po telefonu hovořiti za poplatek vždy v závorce připojený: 1. z veřejné hovorny a ze státních stanic abonentních v Hradci Králové na vzájem a s veřejnými hovornami a abonentními stanicemi v Berouně (zl. 1), Brandýse n. L. (zl. 1), Dvoře Králové (30 kr.), Frýdlandě (zl. 1), Jablonci (zl. 1), Kladně (zl. 1), Kolíně (50 kr.), Kralupech (zl. 1), Liberci (zl. 1), Mladé Boleslavi (zl. 1), Německém Brodě (80 kr.), Pardubicích (30 kr.), Plzni (zl. 1), Praze (80 kr.), Roztokách (80 kr.), Slaném (zl. 1), Smržovce (zl. 1), Tannwaldu-Šumburku (zl. 1), Trutnově (50 kr.), Vídni (zl. 1,50) a naopak; 2. z veřejné hovorny a ze státních stanic abonentních ve Dvoře Králové na vzájem a s veřejnými hovornami a abonentními stanicemi v Berouně (zl. 1), Brandýse n. L. (zl. 1), Frýdlandu (zl. 1), Hradci Králové (30 kr.), Jablonci (zl. 1), Kladně (zl. 1), Kolíně (50 kr.), Kralupech (zl. 1), Liberci (zl. 1), Mladé Boleslavi (zl. 1), Německém Brodě (zl. 1), Pardubicích (50 kr.), Plzni (zl. 1), Praze (zl. 1), Roztokách (zl. 1), Slaném (zl. 1), Smržovce (zl. 1), Tannwaldu-Šumburku (zl. 1), Trutnově (30 kr.), Vídni (zl. 1,50) a rovněž naopak. Jakožto jednotka časová k hovoru jsou ustanoveny tři minuty, do kterých však se nepočítá doba k manipulaci potřebná. Mezi všemi těmito relacemi jsou též připuštěny hovory nutné, za něž se zapravuje poplatek trojnásobný a které požívají přednosti před obyčejnými hovory. Hovorné zapravuje volající. Zavolaný, jakož i pozvaný hovoří zdarma. Hovor trvá pouze tři minuty a smí se jen tehdy na šest minut prodloužiti, bylo-li to napřed ohlášeno a hovorné předem zapraveno. Déle než šest minut hovořiti smí táž osoba jen tehdy, není-li přihlášen žádný jiný hovor. Hovorné zapravuje, kdo veřejné hovorny používá, zvláštními známkami, jež v příslušných centrálách obdržeti lze a přilepením poštovních známek v patřičném obnosu. Účastníci jednotlivých sítí telefonových, kteří chtějí jako volající k interurbannímu spojení připojiti, složí u své centrály peněžitou zálohu, z níž si táž poplatky každého měsíce vzešlé uhradí. Abonenti stát. telefonu mohou býti bez zvláštního opovědění k rozmluvám interurbanním pozváni.“
Od 1. května 1898 bylo zavedeno telefonní spojení Hradce Králové a Trutnova s Jihlavou. Město také získalo spojení s Brnem, Znojmem a Ústím nad Labem. Telefonní síť se stále rozšiřovala, což nám potvrzuje Ratibor z 22. dubna 1899: