náhled|Rozložení Markarjanových galaxií evidovaných v databázi SIMBAD na obloze. Markarjanovy galaxie jsou galaxie vybrané podle ultrafialového přebytku v rámci první bjurakanské přehlídky oblohy (anglicky First Byurakan Survey, zkratka FBS). Jde o soubor galaxií různých morfologických typů, jejichž výrazné krátkovlnné záření souvisí především s aktivním galaktickým jádrem nebo intenzivní tvorbou hvězd. Jsou pojmenovány po arménském astronomovi Benjaminu Markarjanovi, který přehlídku zahájil v roce 1965. Jednotlivé objekty se označují zkratkou Mrk a pořadovým číslem, například Mrk 231; používá se také zkratka Mkn.
Historie a pozorovací metoda Markarjan v roce 1963 upozornil na galaxie, jejichž centrální oblasti byly modřejší než u běžných galaxií stejného morfologického typu. Koncem roku 1964 připravil jejich systematické vyhledávání. Pozorování začala v roce 1965 na Bjurakanské observatoři v Arménii. Používal se Schmidtův dalekohled s korekční deskou o průměru 102 cm a hlavním zrcadlem o průměru 132 cm, vybavený objektivovým hranolem.
Na fotografických deskách se zaznamenávala nízkodisperzní spektra objektů v rozsahu přibližně 340–690 nm. Porovnání jejich modré a červené části umožňovalo vyhledávat objekty s ultrafialovým přebytkem. Malá disperze omezovala překrývání sousedních spekter. Přehlídka pokryla přibližně 17 000 čtverečních stupňů severní a části jižní oblohy, převážně mimo pás Mléčné dráhy. Pozorovací program skončil v roce 1978, prohlížení desek a výběr objektů pokračovaly do roku 1980.
První seznam vyšel v roce 1967 a zahrnoval 70 galaxií. V letech 1967–1981 publikovali Markarjan a jeho spolupracovníci celkem patnáct seznamů s 1 500 číslovanými objekty. Následovaly souhrnné katalogy z let 1986 a 1989 a nová optická databáze a atlas z roku 2007.
Katalogy a označování Počet položek závisí na konkrétním vydání a způsobu započítání složek galaxií. Některé původní záznamy byly vyřazeny jako hvězdy nebo jako galaxie, jejichž spektrum ovlivnila hvězda v popředí.
+ Rozsah vybraných seznamů a katalogů Seznam nebo katalog Rozsah Původní seznamy, 1967–1981 1 500 číslovaných objektů v patnácti publikacích. Číselná řada souhrnného katalogu, 1989 Doplněním objektů Mrk 1501–1515 dosáhla řada nejvyššího katalogového čísla 1515. Hlavní tabulka elektronického katalogu VII/172 ve VizieR 1 469 záznamů v hlavním seznamu (table7.dat). Číselný rejstřík elektronického katalogu VII/172 1 517 řádků v pomocném rejstříku podle katalogových čísel (table10.dat). Jde o počet řádků rejstříku, nikoli počet galaxií v hlavním seznamu. Optická databáze a atlas, 2007 1 544 jednotlivých objektů, včetně dodatečně zařazených sousedních objektů a samostatně vedených složek galaxií. Rozlišené složky dostaly k číslu písmena a nebo b.
V původních seznamech se vyskytovaly také duplicity: Mrk 107 je totožný s Mrk 20, Mrk 1318 s Mrk 49 a Mrk 890 s Mrk 503.
Původní klasifikace FBS popisovala vzhled a relativní intenzitu ultrafialového kontinua, tedy spojité části spektra, na fotografických deskách. Písmeno s označovalo kompaktní, hvězdě podobný zdroj, d difúzní zdroj a kombinace sd a ds přechodné případy. Číslice 1, 2 a 3 vyjadřovaly silný, střední a slabý ultrafialový přebytek. Přípona e označovala přítomnost emisních čar, e: jejich nejisté rozpoznání.
Fyzikální vlastnosti Markarjanův soubor zahrnuje Seyfertovy galaxie, kvasary, objekty typu BL Lacertae, galaxie s překotnou tvorbou hvězd a modré kompaktní galaxie. Ultrafialový přebytek se může soustřeďovat do jádra i do rozsáhlejších hvězdotvorných oblastí. Jednotlivé objekty se výrazně liší rozměry, svítivostí i morfologií.
Některé katalogové položky označují obří oblasti ionizovaného vodíku uvnitř větších galaxií; patří k nim například Mrk 59 a Mrk 71. Mezi příklady kompaktních trpasličích galaxií patří Mrk 209, v níž jsou pozorovány oblasti intenzivní tvorby mladých hvězd.
Studium Markarjanových galaxií přispělo k rozvoji klasifikace Seyfertových galaxií a výzkumu překotné tvorby hvězd.
Navazující přehlídky Druhá bjurakanská přehlídka (Second Byurakan Survey, SBS) rozšířila hledání na slabší objekty s ultrafialovým přebytkem nebo emisními čarami. Pozorování probíhala v letech 1974–1986 a výběr objektů z fotografických desek byl dokončen v roce 1991. Souhrnný katalog vydaný v roce 2005 obsahoval 3 563 objektů: 1 863 v části věnované galaxiím a 1 700 v části věnované objektům hvězdného vzhledu, mezi něž patřily také kvasary.
Fotografické desky první přehlídky byly později digitalizovány. Vznikl tak archiv Digitized First Byurakan Survey (DFBS), který zpřístupňuje původní snímky a nízkodisperzní spektra k dalšímu výzkumu.
Galerie
Odkazy Reference
Související články Aktivní galaktické jádro Seyfertova galaxie Hvězdotvorná galaxie
Externí odkazy Optická databáze Markarjanových galaxií v archivu HEASARC Katalog optických vlastností Markarjanových galaxií ve VizieR
Kategorie:Astronomické katalogy Kategorie:Ultrafialové záření Kategorie:Galaxie