Rajhrad je železniční zastávka (někdejší železniční stanice) ve městě Rajhrad na trati Břeclav–Brno. Původní stanice byla roku 2000 zrušena a nahrazena zastávkou. V roce 2021 byla jižně od zastávky, již v katastru Holasic, zprovozněna odbočka Rajhrad.
Historie První odbočná trať Severní dráhy císaře Ferdinanda vedla z Břeclavi do Brna. Jako první byl provizorně zprovozněn úsek mezi Rajhradem a Brnem, na němž v roce 1838 vykonala první zkušební jízdu 11. listopadu 1838 lokomotiva Moravia, kterou řídil vrchní inženýr stavby Karl Ghega.Internetová encyklopedie Brna. První příjezd vlaku do Brna (Zkušební jízda Rajhrad–Brno). Dostupné online. Ve dnech 15. a 16. prosince téhož roku bylo provedeno několik propagačních jízd s cestujícími mezi Brnem a Rajhradem. Celý úsek mezi Břeclaví a Brnem byl uveden do pravidelného provozu 7. července 1839.
Při výstavbě I. tranzitního koridoru byla stanice 29. března 2000 změněna na zastávku. Nedostatečná propustnost způsobená likvidací stanice byla částečně vyřešena zřízením odbočky Rajhrad, která byla v sousedství zastávky aktivována 31. srpna 2021.
Stanice Průjezdnou stanici Rajhrad (německy Raigern) projektoval architekt Antonín Jüngling. Po stranách výpravní budovy se nacházela vodárna a strážní domek.
Výpravní budova Výpravní budova byla přízemní, fasáda členěná půlkruhovými slepými arkádami s hladkými pilastry, střední část budovy byla zdobená tříosým v horní části bosovaným rizalitem se třemi oblouky. Nad průčelím byla rovná atika. Ve středním oblouku byla dočasně situována výtopna pro jeden parní stroj. Naproti vjezdu byla točna. První lokomotivy Moravia a Herkules byly po jednotlivých dílech dovezeny povozy a na místě smontovány. Oblouk byl později zazděn a prostor adaptován na čekárnu a dopravní kancelář.Kolektiv. 160 let železnice v Brně, 1839–1999. Brno 1999, s. 51–52
Vodárna vlevo|náhled|V pravém rohu budova bývalé vodárny z roku 1839 Vodárna je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na tratích SDCF. Jedná se o patrovou jednoosou věž s valbovou střechou s přízemními bočními křídly po stranách. Nároží bylo členěno mělkou bosáží.
Odkazy Reference
Literatura BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
Externí odkazy
Kategorie:Železniční stanice v okrese Brno-venkov Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1839 Kategorie:Železniční trať Břeclav–Brno zastávka Kategorie:Postaveno v Česku 1839