Spořitelna Královéhradecká Hradec Králové byla významný regionální peněžní ústav, který fungoval v letech 1864–1953. Svoje sídlo měla v domě čp. 33 na Velkém náměstíAdresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Za použití úředních pramenů vydán firmou RUDOLF MOSSE akc. spol. SVAZEK I. Seznam adres: Čechy, Praha 1939, str. 209.
Historie 13. leden 1864 lze považovat za den založení Spořitelny Královéhradecké v Hradci Králové. Tomuto datu však předcházela usilovná a trpělivá práce mnoha hradeckých občanů, kteří již ve schůzi městského výboru, konané 27. ledna 1858 vyslovili myšlenku založení nové spořitelny spojenou se zastavárnou a půjčovnou. Prvním předsedou ředitelstva byl zvolen Antonín Helvich, obecní starší a ředitelem kanceláře spořitelny byl zvolen JUDr. Jan Brunner, zemský advokát.
Od svého založení pomáhala spořitelna levným hypotekárním úvěrem hlavně zemědělcům, kteří každoročně čelili neúrodě, živelným pohromám a dalším nepříznivým vlivům. Zvláště v prvních letech svého působení poskytovala spořitelna hypotekární zápůjčky na rolnické usedlosti žadatelům ze všech okolních obcí. Vedle těchto žadatelů z okresu královéhradeckého poskytovala spořitelna zápůjčky žadatelům z okresu hořického, jaroměřského, pardubického, novoměstského, rychnovského a královéměstského. Většina těchto zápůjček byla povolována zemědělcům. Správa spořitelny dobře hospodařila se svěřenými penězi, získávala důvěru, ale přes to rozvoj spořitelny neprobíhal očekávaným tempem. Vedle velké neúrody, která byla v roce 1865 a i v dalších letech, jednou z příčin problémů spořitelny byla válka prusko-rakouská v roce 1866 a válka prusko-francouzská v roce 1870.
Přes tyto nesnáze, které přinesla druhá polovina devatenáctého století, stala se spořitelna prosperujícím peněžním ústavem, důležitým pro město Hradec Králové a jeho okolí. V roce 1887 obnášel její obrat 3 032 702,69 zl., čistý výtěžek dosáhl 18 038,68 zl. a v rezervním fondu měla 124 180,71 zl.Národní listy, Praha 13. března 1888, příloha str. 1 Roku 1910 vykazovala 14 792 519 K vkladůJindřich Fiala a Jan Jindra, Královéhradecká ročenka 1912, Hradec Králové 1911, str. 101 a o 9 let později dosáhla 50 milionů Kč vkladů, což bylo důkazem o velké důvěře mezi širokými vrstvami nejen místní společnosti. Každoročně věnovala spořitelna vysoké částky na obecně prospěšné účely, podporovala dobročinné spolky, školství, osvětu, rozvoj řemesel a živností. Roku 1915 věnovala na oslavu 85. narozenin císaře Františka Josefa I. 5 000 K na zřízení nadace pro vdovy a sirotky po padlých vojínechČech, Praha 19. srpna 1915, str. 6. V témže roce upsala na 3. válečnou půjčku 600 000 KČech, Praha 30. října 1915, str. 6. V rámci dvou předchozích dala státu k dispozici celkem 1 200 000 KČech, Praha 30. května 1915, str. 7. K desátému výročí trvání Československé republiky věnovala městu peněžní prostředky na postavení městských lázní (1933–1934), v té době nejmodernějších v republice. Také se významně podílela na stavbě budovy soudu, okresních a finančních úřadů, moderních škol a dalších budov v Hradci Králové. Budova spořitelny byla na Velkém náměstí vedle domu „U Špuláků“. Plány na postavení nové budovy pro spořitelnu na nábřeží Labe se neuskutečnily. Od roku 1889 byl dlouholetým funkcionářem Spořitelny Královéhradecké v Hradci Králové JUDr. František Ulrich, starosta města. 4. června 1935 zemřel ředitel spořitelny Josef VacekNárodní politika, Praha 9. června 1935, str. 5.
1. srpna 1939 spořitelna převzala veškerá aktiva a pasiva Občanské záložny na Pražském Předměstí a otevřela v jejich dosavadních místnostech v Husově třídě čp. 812 svoji novou pobočkuKrálovéhradecko, Hradec Králové 15. listopadu 1939, str. V. 1. července 1940 spravovala 245 milionů K ve vkladech na knížky a běžné účty, 32 milionů K vlastního jmění, 176 milionů K cenných papírů a hodnot v úschově a měla rozpůjčeno 139 milionů K v hypotečních a komunálních výpůjčkáchKrálovéhradecko, Hradec Králové 15. listopadu 1940, str. VI. Roku 1940 měla tři pobočky: Kukleny, Pražské Předměstí a Slezské PředměstíKrálovéhradecko, Hradec Králové 15. června 1940, str. VI a novým předsedou výboru byl zvolen František CengrŠtít, Hradec Králové 25. ledna 1940, str. 3. V roce 1941 bylo na základě vládního nařízení č. 268/41 zavedeno také německé označení spořitelny, které znělo „Königgrätzer Sparkasse“. V roce 1945 byla pro vedení spořitelny jmenována správní komise.
Zásadní změny do činnosti Královéhradecké spořitelny v Hradci Králové, jako i do činnosti všech ostatních peněžních ústavů přinesl rok 1948. Podle zákona č. 181/1948 došlo k přeměně peněžních ústavů na ústavy lidového peněžnictví a k postupnému slučování všech ústavů v jeden. Ze Spořitelny Královéhradecké v Hradci Králové vznikla Okresní spořitelna a záložna Hradec Králové a byly do ní sloučeny všechny záložny – kampeličky v okrese Hradec Králové i ostatní peněžní ústavy ve městě. Od 1. ledna 1953 bylo lidové peněžnictví postátněno a z Okresní spořitelny a záložny v Hradci Králové se stala Státní spořitelna Hradec Králové.
Reference
Kategorie:Zaniklé firmy v Hradci Králové Kategorie:Firmy založené roku 1864 Kategorie:Firmy zaniklé roku 1953